Kunság
| Kunság (Kumánie) Kunság Cumania Jászkunság
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Rozloha | 420 km² | ||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel | cca 120 000 (roku 1855) | ||||||||
Národnostní složení | |||||||||
kumánština | |||||||||
římskokatolické (uherské státní), tengristické (původní kumánské), protestantské (dominantní od 16. století) | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
autonomní region Uherska | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Kunság neboli Kumánie (německy Kumanien, latinsky Cumania) byl autonomní celek v Uherském království, který obýval turkický národ Kumánů (Kunů) hovořící turkickým jazykem kumánštinou. Kumáni se do Uher začali stahovat z východu ve 13. století, kdy je sem dovedl útěk před postupujícími Mongoly. Záhy na to se osvědčili v řadách uherské armády. Kumánie se rozdělovala na Malou Kumánii (Kiskunság, latinsky Cumania Minor) s hlavním městem Kiskunfélegyháza a Velkou Kumánii (Nagykunság, latinsky Cumania Major) s hlavním městem Karcag. Autonomie regionu byla zrušena v roce 1876.
Historie
Ve 13. století tzv. bílí Kumáni (západní větev Kypčaků) uprchli před Mongoly do Uherska, kde je i s vládcem Kötenem (Kotjan, Kuten) přijal Béla IV. a usadil mezi Dunajem a Tisou v dnešním Maďarsku.
Kumáni bojující ve vojsku uherského krále Ladislava Kumána, který byl po matce sám poloviční Kumán, významnou měrou přispěli k porážce českého krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli roku 1278.
.png)
Jako jedna z rozhodujících složek ve vojsku uherského krále Kumáni v letech 1252, 1271, 1278 a 1304 během válek uherských králů s Přemyslovci vtrhli na Moravu, přičemž se dopouštěli krutostí na obyvatelstvu a tisíce lidí odvlekli do zajetí. Na obranu před vpády byla na východní hranici založena města jako Uherské Hradiště nebo Uherský Brod.
Petr Žitavský píše o krutostech Kumánů, které označuje jako pohany, při vpádu v roce 1304:
| „ | Zatím vévoda rakouský s Uhry, Bulhary a pohany, provázen ukrutností, dral se dravou dravostí Moravou a zanechal tam příšerné stopy své zmužilosti a svého vítězství, po staletí neslýchané. Neboť zahubil mečem a ohněm na čtyři tisíce lidí obojího pohlaví; také zástupy panen a paní a ostatních žen bídně vyvedlo za zemské hranice ono strašné pohanské vojsko. Ukazuje dosud tuto pohromu požár kostela v Ivančicích, v němž zahynulo tak veliké množství lidí, že rozpuštěná tučná mastnota, vytékající z lidských mrtvol, utvořila do velké vzdálenosti veliký proud. | “ |
| — Zbraslavská kronika[1] | ||
Pro svoji vizáž – tenké špičaté kníry, vyholenou lebku a hustý cop splývající z temene, která byla doplněna odíváním se do kaftanů a plstěnou čapkou na mongolský způsob, byli v českých zemích zaměňováni za Tatary. K definitivnímu pokřesťanštění pohanských Kumánů usazených v Uhersku na území Malé a Velké Kumánie došlo až v 16. století.
Poslední mluvčí hovořící kumánským jazykem zemřel na území dnešního Maďarska roku 1770. Autonomie uherské Kumánie (Kunság) byla zrušena roku 1876.
Reference
- ↑ "Kumáni ve středověkých Uhrách". Žitavský, P. :Zbraslavská kronika, překl. Heřmanský F., Praha 1976, s. 125.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunság na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
Autor: Oppashi, Licence: CC BY-SA 4.0
Hungarian flag in the 13th century.
.svg)
Autor: Dahn, Licence: CC BY-SA 4.0
Banner with the attributed arms of Cumania (Kunság), used at the coronation of Ferdinand II of Hungary in 1618 and assigned to Gáspár (Caspar) Illésházy. Based on facsimiles at Origo.hu and in Galéria 2011: Ročenka Slovenskej národnej galérie v Bratislave
(c) AjaxSmack na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY 2.5
Map showing Little and Great Cumania and Jazygia within 18th century Kingdom of Hungary.
Hungarian king Ladislaus IV and his murderers. From a codex written in C.E.1358.
Hungary in the late 1200s (including Kingdom of Croatia in personal union with Hungary)
Coat of arms of Cumania.
.svg)
Historical coat of arms of Pest-Pilis-Solt-Kiskun county
Autor: Imoti95, Licence: CC BY-SA 4.0
Coats of arm of countie of Hungary