Kunzova vila
Kunzova vila | |
---|---|
Kunzova vila z Třídy 1. Máje | |
Účel stavby | |
Rodinné sídlo se sídlem firmy | |
Základní informace | |
Sloh | Novobaroko |
Architekti | Jan Kříženecký, Josef Pokorný |
Výstavba | 1896–1897 |
Materiál | zdivo |
Současný majitel | Město Hranice |
Pojmenováno po | Antonín Kunz |
Poloha | |
Adresa | Třída 1. Máje 328 Hranice, Hranice, Česko |
Ulice | Tř. 1. máje |
Souřadnice | 49°33′26,78″ s. š., 17°44′7,76″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20183/8-3183 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kunzova vila je sídelní vila v Hranicích, která byla postavena v roce 1897 podle návrhu architekta Jana Kříženeckého a Josefa Pokorného v novobarokním slohu na adrese Třída 1. Máje 328,[1] pro zdejšího podnikatele a majitele První moravské továrny na vodovody a pumpy Antonína Kunze. Vila byla postavena jako součást továrního areálu. Objekt je od roku 1991 chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Výstavbu vily zadal roku 1896 hranický továrník Antonín Kunz jakožto zhotovení rodinného domu se sídlem firmy. Návrh stavby vypracovali pražští architekti Jan Kříženecký a Josef Pokorný. Stavitelem byl Ing. Zachariáš Herrmann z Hranic. Stavba měla bohatě zdobený interiér.
Kunz patřil k nejbohatším podnikatelům ve městě i na celé Moravě. Jeho firma zabývala instalací a stavbou vodovodních systému budov či měst a obcí, takových systémů podnik realizoval v 1056 obcích a 146 městech.[3] Podnik se stal s vrcholným počtem až 500 zaměstnanců jedním z největších zaměstnavatelů v kraji.
V letech 1907 až 1908 bylo pak mezi Hrabůvkou a Radíkovem vybudováno rodinné letní sídlo Kunzových, napodobenina gotického hradu, Kunzov.
Architektura stavby
Vila třípodlažní volně stojící budova s mansardovou střechou.[4] Nese bohatou novobarokní štukovou a sochařskou výzdobu. Nachází se zde několik balkonů, v jejím severozápadním cípu se nachází zastřešená vyhlídková terasa zakončená imitací cimbuří, připomínající věž. Původně byl projektován jako obytná vila s kanceláří Antonína Kunze. Součástí pozemku stavby je rovněž zahrada s ohradní zdí.
Stavba je jednou z mála realizací Kříženeckého a Pokorného, oba nedlouho poté opustili architekturu a začali se zabývat podnikáním v oboru kinematografie.
Odkazy
Reference
- ↑ Kunzova vila – městská vila čp. 328 – Hranice. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 0202-10-25]. Identifikátor záznamu 130998 : Kunzova vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Antonín KUNZ – pumpy a vodovody – HRANICE – ČER – TECH [online]. [cit. 2020-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunzova vila na Wikimedia Commons
- Stránky města
- Turistika.cz
- Antonín Kunz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: