Kunzova vila

Kunzova vila
Kunzova vila z Třídy 1. Máje
Kunzova vila z Třídy 1. Máje
Účel stavby

Rodinné sídlo se sídlem firmy

Základní informace
SlohNovobaroko
ArchitektiJan Kříženecký, Josef Pokorný
Výstavba18961897
Materiálzdivo
Současný majitelMěsto Hranice
Pojmenováno poAntonín Kunz
Poloha
AdresaTřída 1. Máje 328
Hranice, Hranice, ČeskoČesko Česko
UliceTř. 1. máje
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky20183/8-3183 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunzova vila je sídelní vila v Hranicích, která byla postavena v roce 1897 podle návrhu architekta Jana Kříženeckého a Josefa Pokorného v novobarokním slohu na adrese Třída 1. Máje 328,[1] pro zdejšího podnikatele a majitele První moravské továrny na vodovody a pumpy Antonína Kunze. Vila byla postavena jako součást továrního areálu. Objekt je od roku 1991 chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie

Výstavbu vily zadal roku 1896 hranický továrník Antonín Kunz jakožto zhotovení rodinného domu se sídlem firmy. Návrh stavby vypracovali pražští architekti Jan Kříženecký a Josef Pokorný. Stavitelem byl Ing. Zachariáš Herrmann z Hranic. Stavba měla bohatě zdobený interiér.

Kunz patřil k nejbohatším podnikatelům ve městě i na celé Moravě. Jeho firma zabývala instalací a stavbou vodovodních systému budov či měst a obcí, takových systémů podnik realizoval v 1056 obcích a 146 městech.[3] Podnik se stal s vrcholným počtem až 500 zaměstnanců jedním z největších zaměstnavatelů v kraji.

V letech 19071908 bylo pak mezi Hrabůvkou a Radíkovem vybudováno rodinné letní sídlo Kunzových, napodobenina gotického hradu, Kunzov.

Architektura stavby

Vila třípodlažní volně stojící budova s mansardovou střechou.[4] Nese bohatou novobarokní štukovou a sochařskou výzdobu. Nachází se zde několik balkonů, v jejím severozápadním cípu se nachází zastřešená vyhlídková terasa zakončená imitací cimbuří, připomínající věž. Původně byl projektován jako obytná vila s kanceláří Antonína Kunze. Součástí pozemku stavby je rovněž zahrada s ohradní zdí.

Stavba je jednou z mála realizací Kříženeckého a Pokorného, oba nedlouho poté opustili architekturu a začali se zabývat podnikáním v oboru kinematografie.

Odkazy

Reference

  1. Kunzova vila – městská vila čp. 328 – Hranice. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 0202-10-25]. Identifikátor záznamu 130998 : Kunzova vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Antonín KUNZ – pumpy a vodovody – HRANICE – ČER – TECH [online]. [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  4. Evidenční list. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vila (Hranice).JPG
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: