Kupcův mlýn a pila
Kupcův mlýn a pila | |
---|---|
vodní mlýn | |
Základní informace | |
Výstavba | před 1713 |
Přestavba | kolem 1900 |
Poloha | |
Adresa | č.p. 7, České Křižánky, okres Žďár nad Sázavou, Česko |
Souřadnice | 49°41′19,87″ s. š., 16°3′57,6″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 103439 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kupcův mlýn a pila v Českých Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou je vodní mlýn, který stojí západně od obce na řece Svratce.[1] Od roku 2009 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem památkové ochrany je budova mlýna, pila a náhon.[2]
Historie
Mlýn, pravděpodobně středověkého založení, je zmíněn v dominikální části Tereziánského katastru: „R[oku] 1713 mlýny Rychmburský, Bělský, Dolský, Borský, Augustů, Spálů, Stupník, Krounský a Křížanský, celkem o 15 složeních, 11 stoupách […]“.[1] V letech 1721–1756 je zde uváděn hamr, zřízený rychmburskou vrchností.[1]
Na přelomu 19. a 20. století byl přebudován na pilu, technické vybavení odvezeno a mlýnský náhon zasypán.[2]
Popis
Mlýnice a dům jsou pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Dvoupodlažní objekt má částečně obytné podkroví, střecha je sedlová, pokrytá eternitem položeným na původní šindel. Do mlýna je vstup ze štítové strany dvěma vchody - jeden vchod vede přímo do místnosti v přízemí, druhý ke schodišti do patra. Ve všech místnostech je dochovaná původní prkenná podlaha a vápenné omítky. Stropy jsou dřevěné, trámové, záklopové. Kamenný sklípek pod mlýnem je klenutý s valenou klenbou. K zadní štítové straně domu přiléhá dřevěný přístavek s krytou dřevěnou lodžií v patře.[1]
Voda na vodní kolo vedla náhonem.[1] Původně měl mlýn dvě složení - k roku 1876 jedno obyčejné složení, poháněné kolem (průměr 300 cm, šířka 79 cm), a jedno umělecké složení poháněné kolem (průměr 316 cm, šířka 126 cm).[1] Hamr pro zpracování železa z cikánecké vysoké pece měl jedno kolo pohánějící buchar a druhé dmychadlo.[1]
Od 2. poloviny 18. století náležela k mlýnu pila; jedná se o dřevěněnou stavbu se sedlovou střechou přiléhající k mlýnu ze severní strany. V objektu jsou dochované cihelné pilíře, na kterých bylo umístěno technické zařízení. V roce 1909 nahradil původní jednolistou pilu katr, do roku 1919 poháněný kolem na vrchní vodu (průměr 290 cm, šířka 95 cm), později turbínou. Roku 1947 byl provoz pily ukončen.[1]
Po ukončení provozu zde byla pilníkárna, vodní kolo pohánělo sekací stroje, brusy, buchar a dmychadlo. Vyráběla se zde také elektřina.[1] V roce 1876 jsou uváděna dvě kola na svrchní vodu: 1) o prům. 300 cm a šířce 79 cm, 2) o prům. 316 cm a šířce 126 cm, pro pilu o prům. 290 cm a šířce 95 cm (zanikla). Od roku 1919 zde byla Francisova turbína (průtok 0.45 m³/s, spád 3.4 m, výkon 15.5 k; zanikla).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j Kupcův mlýn a pila. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, 16.11.2013. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Vodní mlýn s pilou. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1844506235, rejstříkové číslo ÚSKP 103439. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online
Literatura
- ŠTĚPÁN, Luděk a ŠULC, Ivo. Chrudimsko: mlýny a další zařízení na vodní pohon. Vyd. 1. Chrudim: Státní okresní archiv Chrudim, 2013. 152 s. Archa; 12. ISBN 978-80-905216-1-2. S. 129–130
Související články
Externí odkazy
- České Křižánky na webu ČÚZK, Archivní mapy (1839)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: