Kupole

Řez kupolí s lucernou nad kaplí Cappella del Presepio v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě)

Kupole nebo kopule (z latinsky copa, vypouklina, sud, a italsky cupola, kupole) je zhruba sférická klenba tvořená částí kulové nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým či polygonálním prostorem. Půdorysem vlastní kupole může být kruh, elipsa nebo pravidelný mnohoúhelník. Používána byla především v římské antické architektuře, v architektuře byzantské, islámské, renesanční a barokní.

Český název

Výrazy kopule a kupole jsou v češtině považovány za synonymní a oba za správné.

Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) uváděl heslo „kupole (obyč. kopule, zř. kuple)“, tedy tvar kupole byl považován za základní, tvar kopule za obyčejně užívaný a tvar kuple za zřídka užívaný. Slovník spisovného jazyka českého již uvádí výrazy v opačném pořadí: „kopule, kupole (†kuple)“, přičemž varianta „kuple“ je již označena jako zastaralá. České výkladové slovníky i Pravidla českého pravopisu uvádějí vedle sebe obě varianty (kopule, kupole) jako rovnocenné, přičemž pořadí variant naznačuje frekvenci.[1]

Pohled shora na kupoli v historické budově Národního muzea v Praze

Dvojicí variet tohoto slova se zabýval například Eugen Knap v roce 1940[2] nebo Milan Jelínek v roce 1996.[3][1] Podle Knapa (1940) Pravidla uváděla na označení polokulovité klenby nebo střechy jen podstatné jméno kopule, zatímco Příruční slovník vedle tohoto tvaru zaznamenává i tvar kupole, ale podotýká, že obvyklý tvar je kopule, přičemž i příslušná přídavná jména se objevují v obojím tvaru, kopulový i kupolový, kopulovitý i kupolovitý. Podle Knapa je tvar kopule přikloněním k českému jménu kopa a k hojným cizím slovům na -ule.[2] Václav Machek se údajně domníval, že tvar kopule vznikl přesmykem z tvaru kupole.[1]

Tvar „kuple“, vycházející z německého výrazu Kuppel, se v češtině neujal. Byl užíván zejména kolem poloviny 19. století, například v dílech Nerudy, Kollára či Holečka.[1]

Český národní korpus v korpusu současné psané češtiny (orig_syn) zachycoval pro variantu kopule 235 výskytů, pro variantu kupole 182 výskytů a pro podobu kuple pouze 2 výskyty.[1]

Tvar kopule je v češtině nutno rozlišovat od slova „kopula“, které má řadu různých významů: v lingvistice označuje slovesnou sponu, v biologii například páření, některé kosterní spojky či buňku vzniklou spojením dvou gamet prvoků třídy hromadinek.[1]

Typologie

Výchozím tvarem kupole je polovina kulové plochy. Pokud je vzepětí kupole vyšší, nazýváme ji podle tvaru hrotitá, či elipsovitá, pokud je nižší, tak stlačená. Kupole může být ve vrcholu uzavřená, nebo zde může být okulus. Často na okulus nasedá lucerna, která kupoli prosvětluje. Kupole také může být prolomena a osvětlována dalšími, zpravidla oválnými či kruhovými okénky, případně prostoupena výsečemi. Kupole může nasedat na obvodové zdivo, nebo může být nesena sloupy a pasy. Pokud je kupole umístěna nad čtvercovým či obdélným prostorem, slouží k převedení tvaru zvláštní klenební útvary, tzv. pendentivy. Mezi pendentivy a vlastní kupolí může být umístěn válcovitý tambur, zpravidla členěný okny. Zvláštním typem klenby odvozené z kupole je pak plochá, tzv. placková klenba, která je v podstatě tvořena čtvercovým či obdélným výsekem kupole.

Konstrukce

Kupole může být zděná, z kamene nebo z cihel, litá z malty nebo betonu a v moderní době i ocelová, často prosklená. Kupole také bývá zpevněna pasy, umístěnými buď na rubu nebo na líci klenby. Zvlášť velké kupole, které musí odolávat velkým silám větru, se konstruovaly jako dvojité a navzájem provázané (například dóm ve Florencii, bazilika svatého Petra v Římě).

Historie

Pantheon
Skalní dóm v Jeruzalémě (691)
Kupole florentského dómu

V nejjednodušší podobě se s použitím kupole setkáváme u tradičního eskymáckého obydlí – iglú. Nejstarší kamenná kupole je doložena z pravěkého sídliště v Kirokhitti na Kypru z doby kolem roku 6000 př. n. l. Kupoli používala též římská antika – kupole nad Pantheonem v Římě byla až do 10. let 20. století (tj. téměř 1790 let) největší kupolí na světě vůbec. Výrazně se kupole uplatnily v architektuře byzantské, která úspěšně vyřešila problém jejich stavby nad čtvercovým půdorysem pomocí pendentivů. Kupole jsou hojně užívány v islámské architektuře. Hojné se používala v renesanční a především barokní architektuře, ale objevuje se i v dalších stavebních slozích až do současnosti.

Významné stavby s kupolí

rokbudovamístostátprůměr (m)
1656Gol GumbazBidžapurIndie41,15
125PantheonŘímItálie43,22
547San VitaleRavennaItálie16
563Hagia SofiaIstanbulTurecko31
1434Santa Maria del FioreFlorencieItálie41,97
1593Bazilika svatého PetraŘímVatikán42,56
1708Katedrála svatého PavlaLondýnAnglie34
1737Kostel sv. Karla BoromejskéhoVídeňRakousko25
1743FrauenkircheDrážďanyNěmecko26,15
1781Dóm svatého BlažejeSt. BlasienŠvýcarsko36
1841Katedrála svatého IzákaPetrohradRusko26
výška 101,5 m
1863KapitolWashingtonUSA29
1871Rotunda Santa Marija AssuntaMostaMalta52
1894Frederiks KirkeKodaňDánsko31
1913JahrhunderthalleVratislavPolsko65
1926Planetarium JenaJenaNěmecko25
1929Markthalle BaselBasilejŠvýcarsko60
1929GroßmarkthalleLipskoNěmecko66
1975Louisiana SuperdomeNew Orleans, LouisianaUSA210
1978XewkijaMaltaMalta27
1989Avicii Arena (dříve Globen)StockholmŠvédsko110
2000Eden ProjectCornwallAnglie125

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Zdena Tichá: Kupole, O češtině : Odpovědna, Česká televize, 2012
  2. a b Eugen Knap: [nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3490 Poznámky k Příručnímu slovníku jazyka českého], Naše řeč (č. 5–6, ročník 14, 1940)
  3. „Kupole, či kopule?“, Jazykové zákampí, Lidové noviny, 7. 9. 1996

Literatura

  • DUDÁK, Vladislav a kol.: Encyklopedie světové architektury, Baset, Praha 2002, ISBN 80-86223-90-6, S. 531–532.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kupole Národního muzea 2020 (7).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Kupole v historické budově Národního muzea v Praze, zpřístupněná veřejnosti od roku 2019
Firenze-interno duomo.jpg
Autor: islodelba, Licence: CC BY-SA 2.0
Interno Duomo, Firenze, Italy.
Firenze
Palestine-2013(2)-Jerusalem-Temple Mount-Dome of the Rock (SE exposure).jpg
(c) Andrew Shiva / Wikipedia, CC BY-SA 4.0
The Dome of the Rock (Arabic: مسجد قبة الصخرة‎, Hebrew: כיפת הסלע), on the Temple Mount in the Old City of Jerusalem.
Haengekuppel.png
Schematische Darstellung Hängekuppel. Eigene Zeichnung. Public Domain
Laterne.jpg
Kuppel und Laterne der Cappella del Presepio an Santa Maria Maggiore in Rom. Quelle: Wilhelm Lübke, Max Semrau: Grundriß der Kunstgeschichte. Paul Neff Verlag, Esslingen, 14. Auflage 1908. Public Domain (roughly: Dome and lantern of the Cappella del Presepio at Santa Maria Maggiore in Rome. Source: William Luebke, Max Semrau: Sketch of the history of art. Paul Neff publishing house, Esslingen, 14. Edition 1908. Public domain)
Kuppel-Pantheon.JPG
Autor: w:de:Benutzer:Binter, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Kuppel des Pantheon in Rom, fotografiert durch Walter Hochauer (roughly:Dome of the Pantheon in Rome, photographs by walter Hochauer)