Kuratela americká
Kuratela americká | |
---|---|
Kuratela americká | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | dileniotvaré (Dilleniales) |
Čeleď | dileniovité (Dilleniaceae) |
Rod | kuratela (Curatella) |
Binomické jméno | |
Curatella americana L., 1759 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kuratela americká (Curatella americana) je druh rostliny z čeledi dileniovité a jediný druh rodu kuratela. Je to pokroucená dřevina s jednoduchými, tuhými, na omak drsnými listy. Květy jsou bílé, s mnoha tyčinkami. Plodem je tobolka. Semena mají nápadný bílý míšek. Je to jedna z nejběžnějších dřevin savan Latinské Ameriky.
Kuratela má lokálně poměrně mnohostranné využití. Používá se v domorodé medicíně, listy slouží jako náhrada brusného papíru, borka k barvení. Plody jsou jedlé. Dřevo je velmi trvanlivé a obtížně opracovatelné. Má spíše lokální význam. Používá se také jako palivo a k výrobě dřevěného uhlí.
Popis
Kuratela americká je keř nebo malý strom, dorůstající výšky do 16 metrů. Kmen bývá krátký, pokroucený a často zakrslý, s tlustou šedohnědou borkou. Může dosáhnout tloušťky až 50 cm. V odění jsou přítomné hvězdovité trichomy. Listy jsou jednoduché, střídavé, kožovité, eliptické až vejčitě eliptické, 18 až 30 cm dlouhé a 5 až 15 cm široké, se zubatě zvlněným okrajem, se zpeřenou žilnatinou. Listy jsou na omak drsné vlivem přítomnosti křemičitých tělísek v epidermis. Palisty chybějí. Řapík je částečně křídlatý, 1 až 1,5 cm dlouhý. Květy jsou oboupohlavné, stopkaté, v úžlabních latovitých květenstvích. Kalich je vytrvalý, složený ze 4 (3 až 5) pýřitých, volných lístků. Koruna je bílá, opadavá, tvořená 3 nebo 4 volnými korunními lístky. Tyčinek je mnoho a jsou volné. Gyneceum je tvořeno 2 asi do poloviny srostlými plodolisty. Plodem je tobolka. Semena jsou obalena nápadným bílým míškem.[2][3]
Rozšíření
Druh je rozšířen v tropické Americe od Mexika po jižní Brazílii a Bolívii a vyskytuje se také na Karibských ostrovech. Je to charakteristická dřevina latinskoamerických savan. Roste v rozptýlených, řídkých porostech, často pospolu s druhy Byrsonima crassifolia z čeledi malpígiovité a Bowdichia virgilioides z čeledi bobovité.[3][4]
Ekologické interakce
Květy kurately navštěvují zejména různé včely.[5] Plody mají z vnitřní strany jasně šarlatovou slupku, semena jsou černá a obklopená bílým míškem. Plody pravděpodobně lákají ptáky, kteří konzumují míšek a rozšiřují semena.[3]
Obsahové látky a jedovatost
Rostlina obsahuje poměrně širokou paletu látek, zahrnující flavonoidy, terpeny, saponiny, fenolické a steroidní sloučeniny.[6] Žláznaté chlupy na plodech obsahují alergenní látky, které mohou u citlivých osob způsobit silnou dermatitidu.[7]
Význam
Kuratela je pomalu rostoucí, světlomilná dřevina, velmi odolná vůči suchu. Je pěstována zejména ve Střední Americe jako okrasný strom. Přírodní populace jsou vyhledávány jako zdroj jedlých plodů, semena se používají k aromatizaci čokolády.[7] Borka kurately má sedativní a antiseptický účinek. Odvar se používá zevně na vředy a zranění, vnitřně při žloutence. Nálev z listů slouží jako adstringens.[7][8][9]
Jádrové dřevo je rezavě hnědé, velmi trvanlivé, středně tvrdé až tvrdé, obtížně opracovatelné. Špatně se leští. Používá se spíše lokálně např. na kůly ohrad, k výrobě nábytku ap. Slouží také jako palivo a k výrobě dřevěného uhlí. Borka se používá k barvení. Drsné listy slouží jako náhrada brusného papíru např. při povrchových úpravách a leštění výrobků ze dřeva či kovu.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-24]
- ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri: Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5. (anglicky)
- ↑ a b c KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 9. Berlin: Springer, 2007. ISBN 3-540-32214-0. (anglicky)
- ↑ SUTTLE, J.M.; REYNOLDS, S.G.; BATELLO, C. Grasslands of the world. Rome: FAO, 2005. Dostupné online. ISBN 92-5-105337-5. (anglicky)
- ↑ RECH, André R.; OLLERTON, Jeff; SAZIMA, Marlies. Reproductive biogeography of Curatella americana in Brazil.. 64º Congresso Nacional de Botânica. 2013, čís. 64. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05. Archivováno 5. 8. 2018 na Wayback Machine
- ↑ ALEXANDRE-MOREIRA, M.S. et al. Studies on the anti-inflammatory and analgesic activity of Curatella americana L.. Journal of Ethnopharmacology. 1999, čís. 67.
- ↑ a b c d FERN, Ken. Useful tropical plants. Curatella americana. [online]. 2018. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kuratela americká na Wikimedia Commons
- Taxon Curatella americana ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Alex Popovkin, Bahia, Brazil from Brazil, Licence: CC BY 2.0
Curatella americana L.
Autor: João Medeiros, Licence: CC BY 2.0
Curatella americana - DILLENIACEAE
Parque Estadual Serra de Caldas Novas - Caldas Novas - Goiás - Brasil.Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Fruits of Curatella americana, Rio Ventuari, Venezuela
Autor: Vojtěch Zavadil, Licence: CC BY-SA 4.0
Curatella americana on savana near Cacuri, Venezuela