Kurlisty

Kurlisty
v Karlových Varech
Titulní stránka karlovarských Kurlistů z roku 1877
Titulní stránka karlovarských Kurlistů
z roku 1877
Základní informace
Datum založení1569–1637 – pouze urození hosté
od 1638 ručně psané
od 1795 tiskem
Datum zániku1945
Jazykpřevážně němčina
Periodicitaběhem lázeňské sezóny
Počet strandle potřeby
Země původuRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Sídlo redakceKarlovy Vary
Klíčové osoby
Vydavatel1569–1637 seznam vedl Wenceslaus Hillinger – pouze urození hosté
od 1638 ručně psané
od 1795 tiskem – Franieckova tiskárna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Titul Kurlisty se vžil jako jednotný název pro seznamy lázeňských hostů, které byly zavedeny z důvodu evidence klientů v době, kdy začala návštěvnost lázní významně narůstat.

Karlovarské Kurlisty

Předchůdcem karlovarských Kurlistů byl historicky první seznam lázeňských hostů, který vedl v letech 1569 až 1637[1] karlovarský lékař Wenceslaus Hillinger. Ten však do seznamu zapisoval pouze urozené hosty. První seznamy, které zachycovaly většinu hostů, vznikly v roce 1638 a byly ještě ručně psané.[pozn. 1] Tištěné Kurlisty začal vydávat roku 1795 na základě údajů převzatých z přihlašovacích knih až Franc Franieck, zakladatel tiskárny[pozn. 2] a otec nejvýznamnějšího karlovarského knihtiskaře Franze H. Franiecka. Zapisoval tam jména, místo ubytování, event. hostův doprovod. Ne všechna jména se však do Kurlistů dostala, neboť občas existovali hosté, kteří si nepřáli být zaevidováni. Kurlisty se vždy na konci roku ukládaly do archivu.[1]

Karlovarské Kurlisty, původně psáno Carlsbader Curliste, později Karlsbader Kurliste, byly během času nazývány různě – např. Adressbücher, Badeliste, Kur- und Badeliste, podrobněji pak např. Carlsbader Badeliste für 1848,[2] či případně delšími názvy Liste der Angekommenen und Abgereisten P. T. Gäste in Carlsbad nebo Liste der angekommenen Kur- und Badegäste in der könig. Stadt Kaiser – Karlsbad im Jahre 1803.[3]

Tyto seznamy se staly vzácnými archiváliemi a jsou často využívány badatelskou veřejností ke studijním účelům. Aby byla minimalizována míra jejich poškození a zlepšil se uživatelský komfort jejich využití, rozhodly se některé instituce přikročit k jejich digitalizaci. Digitalizované Kurlisty nabízí karlovarské muzeum,[4][5][pozn. 3] karlovarská krajská knihovna[7] nebo česko-bavorský archivní portál Porta fontium.[3] Jako všechny dostupné digitalizované dokumenty je lze nalézt též v Manuscriptoriu, digitální knihovně při Národní knihovně České republiky.

Seznamy lázeňských hostů byly vedeny i v jiných lázeňských městech, např. v lázních Kyselka,[8] Františkových Lázních, Konstantinových Lázních nebo Mariánských Lázních.[9]

Po roce 1945 už nebyly v Karlových Varech Kurlisty obnoveny.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Kurlisty byly po roce 1756 psány švabachem, po roce 1833 pak latinkou.[1]
  2. ↑ Franieckova tiskárna byla založena v roce 1788 a existovala až do roku 1945.
  3. ↑ Muzeum Karlovy Vary na základě své účasti v programu Veřejné informační služby knihoven VISK má plný přístup ke všem dosud digitalizovaným dokumentům umístěným na serveru Národní knihovny v tzv. Manuscriptoriu, kde jsou rovněž zveřejněny digitalizované dokumenty karlovarského muzea.[6]

Reference

  1. ↑ a b c d FIKAR, Jaroslav. Karlovarský patriot. 1. vyd. Karlovy Vary: Autor vlastním nákladem, 2016. 192 s. ISBN 978-80-270-1152-0. S. 41. 
  2. ↑ Carlsbader Badeliste für 1848 [online]. Karlovy Vary: Kramerius 4 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Karlsbader Kurliste [online]. Česko-Bavorsko: Porta fontium, bavorsko-česká síť digitálních historických pramenů [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Digitalizujeme [online]. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary [cit. 2022-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-23. 
  5. ↑ Digitalizovaná díla / Kramerius [online]. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ KALINOVÁ, Ivana. Muzeum digitalizuje historické dokumenty [online]. Karlovy Vary: Karlovyrský deník.cz, 2008-05-15 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Karlsbader Kurliste [online]. Karlovy Vary: Krajská knihovna Karlovy Vary [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kurliste [online]. Karlovy Vary: Krajská knihovna Karlovy Vary [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kurliste, Adressbücher [online]. Česko-Bavorsko: Porta fontium, bavorsko-česká síť digitálních historických pramenů [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarský patriot. 1. vyd. Karlovy Vary: Autor vlastním nákladem, 2016. 192 s. ISBN 978-80-270-1152-0. S. 41. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karlovy Vary Kurlisty 1877 (01).jpg
Karlovy Vary Kurlisty z roku 1877