Kurovice (tvrz)

Kurovice
Poloha
Adresa	Kurovice, Česko Česko
Souřadnice	49°17′18,27″ s. š., 17°31′0,61″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	36939/7-6046 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurovice jsou původně středověké šlechtické sídlo na pomezí výstavné tvrze a hradu ve stejnojmenné vesnici v okrese Kroměříž. Založeno bylo ve 13. století, ale nejstarší zděné konstrukce pochází z 15. století. Objekt je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Kurovická tvrz je zmiňována v roce 1275, kdy byla lénem olomouckých biskupů. V letech 1423–1424 byla tvrz zničena husity.^[2] K výraznému stavebnímu vývoji došlo za držitelů rodu Vrchlabských od devadesátých let 15. století do poloviny 16. století. Jednotlivé přestavby, kamenické prvky a honosné klenby, které budovali bratři Vrchlabští, se dochovaly téměř v nezměněné podobě. Dalším majitelem, který se výrazně podepsal na podobě tvrze, byl Jáchym Zoubek ze Zdětína, který ji převzal od Vrchlabských ve druhé polovině 16. století. Jeho erb s nápisem „JOACHIM ZVB ZE ZDIETINA A NA MOSSTIENICI KOMORNIK MENSSI ETC.“ je vsazen jako svorník v jedné z kleneb. Poslední zásadní stavební úpravy provedl Václav Eusebius Lobkovic, který nechal přistavět poslední patro, čímž zcela zanikla samostatná věž, která do té doby tvořila dominantu stavby.^[2][3]

Kurovickou tvrz navštěvoval i Albrecht z Valdštejna, zejména po pražské defenestraci, kdy mu jako stoupenci Ferdinanda II. bylo zkonfiskováno panství Lukov a ves Rymice s tvrzí. V Kurovicích se tajně scházel s Ladislavem z Lobkovic, protože na zámku v Holešově by byla jeho přítomnost velmi nápadná.^[3]

Ve 20. století tvrz sloužila jako bytový dům až do roku 1988 (tehdy byla označována jako zámek), kdy započalo Muzeum Kroměřížska s celkovou rekonstrukcí, která byla roku 1990 přerušena. V roce 2006 objekt přešel z majetku Zlínského kraje (zřizovatel Muzea Kroměřížska) do soukromých rukou.^[4][5]

Stavební podoba

Původní, menší stavba ze 13. století byla pravděpodobně převážně dřevěná, dnešní nejstarší dochované zdivo pochází z první poloviny 15. století. Nová tvrz již měřila v půdorysu 30 × 20 metrů, skládala se ze samostatně stojící věže na jižní straně a paláce na straně západní a toto jádro bylo obehnáno dvojitým opevněním, přes které vedl přístupový most. Most se dvěma příkopy, které překonával, byl údajně dochován ještě na začátku 20. století.^[4]

Tvrz je samostatně stojící dvouposchoďová budova z lomového zdiva na půdorysu U s valbovou střechou krytou bobrovkami s nadúrovňovým uzavřeným nádvořím. Jádro tvrze je gotické. Budovu tvoří tři křídla, z nichž průčelní je pětiosé a boční křídla jsou tříosá, s nepravidelně rozmístěnými pravoúhlými okny. Mezi patry je kordonová římsa.^[6]

Interiér

Místnosti v přízemí jsou zaklenuta valenou klenbou s výsečemi. V prvním poschodí je křížová klenba a v jižním křídle má žebrová klenba klínově profilovaná žebra. V křížové klenbě věže je erb Kurovských z Vrchlabí. Portály vchodů a ostění oken jsou pískovcová z 15. a 16. století.^[4][6] Při opravách byly objeveny hebrejské nápisy datované do roku 1656.^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

• ŠTĚTINA, Jan; JANIŠ, Dalibor; kol. Tvrz Kurovice. Stavební vývoj, historie a archeologie šlechtického sídla na pomezí tvrze a hradu. Kroměříž: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Kroměříži, 2019. 208 s. ISBN 978-80-87231-55-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurovice na Wikimedia Commons