Kurrýnský kraj

Kurrýnský kraj, též Kraj porýnských kurfiřtství, vzácně také Falcký kraj (německy Kurrheinischer Reichskreis, latinsky Circulus electorum Rhenii, anglicky Electoral Rhenish Circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl až dodatečně při rozšíření počtu krajů z šesti na deset v roce 1512 a zanikl již po míru v Lunéville v roce 1801. Důvodem pro vznik kraje bylo dodatečné rozhodnutí zahrnout do říšských krajů také kurfiřtství. Tento kraj pak zahrnoval ze všech říšských krajů nejvíce kurfiřtů (čtyři), zatímco ostatních říšských stavů v něm bylo málo.

Členové kraje

Kurfiřtové

Mohučské arcibiskupství - zastávalo úřad krajského direktora
Trevírské arcibiskupství
Kolínské arcibiskupství
Kurfalc (do r. 1623 včetně Horní Falce)

Ostatní teritoria

Bailiva Německých rytířů v Koblenci
Panství Arenberg (od r. 1549 hrabství, od r. 1576 okněžněné hrabství, od r. 1645 vévodství, v držbě Arenbergů)
Purkrabství Rheineck (patřilo svobodným pánům von Warsberg, od r. 1654 hrabatům ze Sinzendorfu, nezastoupeno mezi stavy)
Hrabství Nieder Isenburg (v držení rodu Wied-Runkel)
Hrabství Nasavsko-Beilstein
Panství Reifferscheid (patřilo Salm-Reifferscheidtům, jeho říšská bezprostřednost a tedy i krajské stavovství byla dlouhodobě napadána a zpochybňována Kolínským kurfiřtstvím)
Proboštství Selz v Alsasku
Opatství Sankt Maximin v Trevíru (od r. 1669 součást trevírského kurfiřtství)
Hrabství Neuenahr (součást Kolínského kurfiřtství, od r. 1546 součást spojených vévodství Julich-Kleve-Berg, od r 1614 součást vévodství Falc-Neuburg)
Říšské město Gelnhausen (trvalá říšská zástava, do r. 1736 z poloviny Hanavskému hrabství a Kurfalci, poté Hanavská část připadla i s vlastním Hanavskem Hesensku, od r. 1746 celé město v hesenské zástavě)