Kurská jaderná elektrárna

Kurská jaderná elektrárna
(c) RIA Novosti archive, image #341199 / Sergey Pyatakov / CC-BY-SA 3.0 Pohled na elektrárnu (Bloky 1 a 2)
Stát	Rusko Rusko
Umístění	Kurčatov (Kurská oblast), Kurská oblast
Stav	V provozu
Začátek výstavby	1. června 1972
Zprovoznění	12. října 1977
Vlastník	Rosenergoatom
Provozovatel	Rosenergoatom
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	2 × 1000 MW
Odstavené reaktory	2 × 1000 MW
Typ reaktorů	RBMK-1000
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	2000 MW
Roční výroba	25,51 GW·h (2021)
Koeficient využití	65,0%
Souřadnice	51°40′30″ s. š., 35°36′20″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurská jaderná elektrárna (rusky Курская АЭС) je provozní jadernou elektrárnou v Rusku. Leží poblíž města Kurčatov v Kurské oblasti.^[1] Elektrárnu vlastní a provozuje ruská státní společnost Rosenergoatom. Zařízení zaměstnává přes 5 tisíc pracovníků. Jedná se o jednu z pěti jaderných elektráren, kde byly postaveny reaktory RBMK. Projekt elektrárny je shodný s Černobylem.

Historie a technické informace

Počátky

Kvůli vážným nedostatkům konvenčních paliv v evropské částí Sovětského svazu byl v roce 1965 přijat široký program výstavby jaderných elektráren. V rámci tohoto programu bylo navrženo vybudovat velkou jadernou elektrárnu v Kurské oblasti, kde byla původně plánována jaderná elektrárna na konvenční paliva. V roce 1967, na základě pokynů Ministerstva energetiky a elektrifikace SSSR, vyvinul institut Teploelektroprojekt tři možné varianty pro novou jadernou elektrárnu založenou na reaktorech jako RBMK-1000, VVER-1000 a RK-1000. Ačkoliv Teploelektroprojekt doporučoval výběr reaktorů VVER-1000, byla z ekonomického hlediska upřednostněna výstavba kanálových reaktorů typu RBMK-1000. Před začátkem výstavby samotné jaderné elektrárny byla zahájena výstavba nového satelitního městečka Kurčatov pojmenované po jaderném fyzikovi Igoru Kurčatovovi, které mělo sloužit pro konstruktéry zařízení a následně i pro zaměstnance jaderné elektrárny.^[2] Projekt elektrárny zpočátku počítal se čtyřmi reaktory RBMK-1000 o hrubém výkonu 1000 MW a čistém výkonu po odečtení vlastních potřeb bloků 925 MW.^[3]

Výstavba

Výstavba elektrárny Kursk probíhala v bažinatých oblastech. Pro chlazení reaktorů byla vybudována nová vodní nádrž Kurčatov, která byla vytvořena odkloněním původního koryta řeky Sejm.^[4] Rozsáhlé stavební práce na výstavbě nádrže vedly ke ztrátě řady archeologických a paleontologických nalezišť.^[5]

Na výstavbu elektrárny byli povoláni konstruktéři z celého Sovětského svazu, kteří ale neměli žádné zkušenosti s výstavbou reaktorů tohoto typu. Z tohoto důvodu bylo na staveništi otevřeno školicí středisko.^[6]

Bloky 1 a 2

Výstavba základů prvního bloku byla zahájena v červenci 1971 a oficiálně výstavba bloku započala 1. června 1972. Při výstavbě byly nově využity železobetonové podlahové panely, které vyráběla tamní výrobna. Blok byl poprvé připojen k síti dne 19. prosince 1976 a uveden do provozu byl 12. října 1977. Ve své době šlo o nejvýkonnější elektrárenský blok v širokém okolí.^[7][8]

Druhý blok započal výstavbu dne 1. ledna 1973. Společně s prvním blokem spadají do RBMK I. generace. Blok byl poprvé přifázován k síti 28. ledna 1979 a do komerčního provozu přešel 17. srpna 1979.^[7]

Bloky 3 a 4

Ještě před uvedením druhého bloku do provozu byla zahájena výstavba dvojbloku třetího a čtvrtého bloku. Třetí blok se začal stavět 1. dubna 1978 a čtvrtý blok 1. května 1981. Třetí a čtvrtý blok jsou charakteristické tím, že mají vysoké ventilační potrubí VT a jsou postaveny dle stejného projektu jako nechvalně známý čtvrtý blok Černobylu, který 26. dubna 1986 explodoval. K síti byly bloky připojeny 17. října 1983 a 2. prosince 1985. Komerční provoz byl zahájen ve dnech 30. března 1984 a 5. února 1986. Bloky 3 a 4 spadají do RBMK II. generace.^[7]

Bloky 5 a 6

Projekt na rozšíření elektrárny Kursk na 6000 MW byl dokončen a přijat v roce 1984.^[9]

Výstavba pátého bloku byla zahájena dne 1. prosince 1985 a šestého bloku 1. srpna 1986. Ještě v roce 1986 harmonogram výstavby stanovoval spuštění pátého bloku v roce 1992, ale jeho výstavba byla na nějakou dobu zastavena po havárii v Černobylu.^[10] Výstavba šestého bloku nebyla nikdy obnovena a byla navždy zrušena 1. prosince 1993. V letech 1992 až 1993 bylo stávající jádro pátého bloku modernizováno a byly použity osmihranné grafitové bloky převzaté z projektu MKER, čímž reaktor získal negativní dutinový koeficient a stal se bezpečnějším.^[11] Projekt získal kladný znalecký posudek a výstavba byla znovu zkolaudována. Přesto nebyla stavba obnovena v plné výši a datum spuštění se neustále posouvalo.^[12] Na krátkou dobu bylo uvažováno nahradit šestý blok jedním reaktorem VVER-1000/392 a maximalizovat využití stávající infrastruktury, ale tento návrh byl zrušen ve prospěch výstavby nové jaderné elektrárny. V roce 2003 až 2004 byla dokončena hala reaktoru a střecha turbínové haly.^[13] Práce probíhaly pomalým tempem až do roku 2008, kdy bylo jádro reaktoru hotové z 95 %, vybavení reaktorové haly zhruba ze 70 % a turbínová hala z 90%. Podle guvernéra Kurské oblasti Alexandra Michajlova bylo do roku 2010 vynaloženo na stavbu pátého bloku přes 27 miliard rublů.^[14] Konečné rozhodnutí o odmítnutí dostavby pátého energetického bloku padlo v březnu 2012.^[15] V roce 2019 byl v nedokončeném pátém bloku jaderné elektrárny Kursk natočen ruský celovečerní film Černobyl jako reakce na seriál Černobyl od HBO. V roce 2020 ředitel elektrárny oznámil, že blok bude rozebrán. Bloky 5 a 6 původně spadaly do RBMK III. generace jako Smolensk-3, ale kvůli četným úpravám a modernizacím se často pátý blok nesprávně označuje jako RBMK IV. generace, ačkoliv žádná taková generace oficiálně neexistuje.

(c) RIA Novosti archive, image #341194 / Sergey Pyatakov / CC-BY-SA 3.0

Vyřazení z provozu

Pro nahrazení kapacity čtyř stávajících reaktorů elektrárny Kursk byl v roce 2012 vypracován projekt výstavby elektrárny Kursk II u obce Makarovka na místě, kde se mělo rozprostírat druhé chladicí jezero pro pátý a šestý blok. Nová elektrárna se bude skládat ze čtyř bloků VVER-TOI. Výstavba prvního bloku byla zahájena v roce 2018 a jeho spuštění se předpokládá v roce 2024.^[16][17]

První blok staré elektrárny byl navždy vyřazen z provozu dne 19. prosince 2021. Druhý následoval 31. ledna 2024.^[18]

Technický popis reaktoru RBMK

V reaktorech RBMK je jako moderátor využit grafit a jako chladicí médium lehká voda. Jedná se o jednookruhovou elektrárnu – turbíny pohání přímo chladicí médium. Tato pára je potom zkapalněna s pomocí vody z chladicí nádrže. Elektrárna pokrývá 90 % spotřeby v Kurské oblasti, dodávala energii i do přilehlých oblastí Ukrajiny.^[19]

Informace o reaktorech

Odkazy

Reference

Související články

• Jaderná energetika v Rusku
• Kurská jaderná elektrárna II

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons
• Mítink k výročí Igora Kurčatova, legendy jaderné fyziky, na Kurské jaderné elektrárně