Kurt Christoph von Schwerin

hrabě Kurt Christoph von Schwerin
Kurt von Schwerin
Narození	26. října 1684 Löwitz
Úmrtí	6. května 1757 (ve věku 72 let) Štěrboholy
Choť	Ulrike Eleonore von Krassow, Filipa Sophie Louise von Wakenitz
Děti	Christina Charlotte von Schwerin
Rodiče	Ulrich von Schwerin a Anna Lucretia von Ramin
Příbuzní	Hans Bogislav von Schwerin (sourozenec) Curt von Stedingk a Victor von Stedingk[1] (vnoučata)
Vojenská kariéra
Hodnost	polní maršál
Sloužil	Pruská armáda
Složka	pěchota
Války	Válka o španělské dědictví, Války o rakouské dědictví
Bitvy	Bitva u Mollwitz, Bitva u Štěrbohol, Bitva u Ramillies, Bitva u Malplaquet
Vyznamenání	Řád černé orlice
multimediální obsah na Commons

Kurt Christoph von Schwerin (také: Curt Christoph von Schwerin) (26. října 1684 Löwitz – 6. května 1757 Štěrboholy) byl pruský polní maršál z roku 1740. Byl jedním z nejdůležitějších generálů pruského krále Fridricha II. Velikého. Padl v bitvě u Štěrbohol.^[2]

Životopis

Jeho rodiči byli Ulrich von Schwerin (1648–1697) a Anna Lucretia von Ramin (1653–1745). Narodil se v Pomořansku a jako praporčík vstoupil do pluku svého strýce, generálporučíka Dettlofa von Schwerina, a byl přidělen k rotě svého bratra podplukovníka Bernda Detlofa von Schwerina.^[2] Tento pluk byl převelen do Nizozemska v roce 1701 na začátku války o španělské dědictví.^[3] Účastnil se v bitvy u Schellenbergu a bitvy u Höchstädtu. V roce 1703 byl postupně povýšen na poručíka a v roce 1705 na kapitána v roce 1707 na podplukovníka v armádě vévody Friedricha Wilhelma von Mecklenburg-Schwerin. Účastnil se v bitev u Ramillies, Malplaquet a se švédským velitelem Magnusem Stenbockem poblíž Gadebuschu. V roce 1708 byl povýšen na plukovníka. V roce 1711 byl vyslán ze Švédska na tajnou misi ke králi Karlu XII. do pevnosti Bender, zde byli s švédským králem v zajetí do roku 1713. V roce 1718 byl povýšen na generálmajora vévodou. V roce 1720 se část jeho panství ocitla Pruskem zabraném území, Kurt von Schwerin se rozhodl vstoupit do služeb pruského krále Friedricha II. V roce 1721 se stal jeho vyslancem u saského kurfiřta a v následujícím roce u polského krále. Mezi léty 1722 až 1723 se stal vlastníkem pěšího pluku. Kurt von Schwerin byl vzdělaný a humánní gentleman a jako velitel byl opakem Leopolda I. Anhaltského-Desavského a jeho neúnavného cvičení. V roce 1724 se hrabě Kurt von Schwerin marně snažil zabránit v Toruni krvavému střetu mezi katolíky a protestanty – toruňský tumult. V roce 1730 byl jako generálmajor členem vojenského soudu, který musel soudit pokus o útěk Hanse Hermanna von Katte a korunního prince. Ve stejném roce se stal guvernérem Peitzu. Veselý důstojník, který se věnoval umění a vědám, byl výjimkou v armádě krále vojáka. V roce 1731 byl povýšen na generálporučíka a dostal důvěru radit pruskému králi vojenských záležitostech. V letech 1720 až 1733 nechal poblíž Ducherowa postavit panské sídlo podobné zámku. Pruský král Friedrich Wilhelm I. nechal místo přejmenovat na Schwerinsburg po návštěvě zámku v roce 1733. V roce 1739 byl povýšen na generála pěchoty a následující rok byl povýšen na polního maršála a také získal šlechtický titul hraběte. V první slezské válce v roce 1741 zvítězil v téměř prohrané bitvě u Mollwitzu, poté co doporučil pruskému králi opustit bojiště, dokázal však bitvu zvrátit ve svůj prospěch. Po první slezské válce byl velitelem pevnosti Břeh a Nisa. Ve druhé slezské válce velel armádě pocházející z Kladska, která se v roce 1744 podílela na dobytí Prahy. Během sedmileté války v roce 1757 padl poblíž Prahy v bitvě u Štěrbohol, kdy sám vedl útok levého křídla proti rakouské armádě. Byl zasažen kartáčovou střelou, po které padl z koně.^[4]

Rodina

Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla baronka Ulrike Eleonore von Krassow (1693–1754), dcera švédského generála Ernsta Detlofa von Krassow. Manželé spolu měli tři děti, které všechny zemřely v dětství:

• Hans Dettlof von Schverin (26. 4. 1711 Schwerin – 7. 4. 1715 Rostock)^[5]
• Sophie Charlotte von Schwerin (19. 11. 1712 Schwerin – 8. 4. 1715 Rostock)^[6]
• Carl Leopold von Schwerin (27. 2. 1715 Rostock – 27. 2. 1716 Schwerin)^[7]

Jeho druhou manželkou byla Filipa Sophie Louise von Wakenitz (1696–1778). Manželství se konalo v říjnu 1754 krátce po smrti první manželky, které legitimovalo dvě děti páru narozené před svatbou:

• Karolina Magdalena Wesenberg (1717–1780) ⚭ 1735 Johann Christoph von Calbo
• Christine Charlotte (1721–1789) ⚭ Christoph Adam von Stedingk (1715–1791)

Pocty a ocenění

• 

  socha na Wilhelmstraße v Berlíně postavena pruským králem Friedrichem II.
• pomník u Štěrbohol, dnes připomíná pamětní deska

• 

  Bettkoberův pomník v hale Německého muzeu historie v Berlíně
• v letech 1940-1945 po něm byla pojmenována Vinohradská třída v Praze

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kurt Christoph von Schwerin na německé Wikipedii.

Literatura

• Dettlof Graf von Schwerin: Feldmarschall Schwerin – Ein Lebensbild aus Preußens großer Zeit. Berlin 1928.
• Joachim Engelmann / Günter Dorn: Friedrich der Große und seine Generale. Nebel, Uttingen 2001, ISBN 3-89555-002-7.
• Louis Gollmert (Hrsg.): Allgemeine Geschichte des Geschlechts von Schwerin, Gronau, Berlin 1878
• Karl Friedrich Pauli: Das Leben großer Helden des gegenwärtigen Krieges, Francken, Halle 1759
• Oskar Schwebel: Die Herren und Grafen von Schwerin. Blätter aus der preussischen Geschichte, Abenheim, Berlin 1885 (Volltext).
• Karl August Varnhagen von Ense: Biographische Denkmale, Brockhaus, Leipzig
  • Bd. 6 – General Hans Karl von Winterfeldt. Feldmarschall Graf von Schwerin, 1873
• Karl August Varnhagen von Ense: Leben des Feldmarschalls Grafen von Schwerin, Berlin 1841 (Volltext).
• Johann Gottlieb Töllner: Ein Christ und ein Held, oder einige besondere Nachrichten von dem berühmten königl.-preuß. General-Feldmarschalle Grafen von Schwerin, Kleyb, Frankfurt/Oder 1758
• Jörg Kuhn: Die Denkmäler preußischer Generäle vom Wilhelmplatz, Einführung und Katalog. In: Zur Wiederaufstellung der Generalsdenkmäler von Johann Gottfried Schadow und anderen Bildhauern auf dem Zietenplatz. Schadow Gesellschaft Berlin e.V. (Hrsg.), Berlin 2008, S. 11–24, ISBN 978-3-9812650-0-2

• 

  Patrik Líbal: Šterboholský „Schinkelův Šverín“ (260. výročí bitvy u Šterbohol a pomníky Kurta Christopha von Schwerina). „Schinkels Schwerin“ in Šterboholy (260. Jahrestag der Schlacht bei Šterboholy und das Denkmal Kurt Christophs von Schwerin). Časopis Společnosti starožitností, ročník 125, 4/2017, Praha : Společnost přátel starožitností, z. s., S. 193–204. ISSN 1803-1382.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurt Christoph von Schwerin na Wikimedia Commons
• Rodokmen Kurta Christopha von Schwerina