Kurt Knispel
| Kurt Knispel | |
|---|---|
 Hrob Kurta Knispela na Ústředním hřbitově v Brně. Na fotografii je původní kříž s datem úmrtí, kdy měl údajně Knispel padnout. To bylo na základě nového výzkumu historiků z Moravského zemského muzea upraveno na 30. dubna 1945. | |
| Narození | 20. září 1921 Salisov, Československo |
| Úmrtí | 28. dubna 1945 (ve věku 23 let) Vrbovec, okupované Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Národnost | Němci |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Feldwebel |
| Doba služby | 1940–1945 |
| Sloužil | Německá říše |
| Složka | Heer |
| Války | druhá světová válka |
| Vyznamenání | Železný kříž první třídy Zlatý německý kříž |
 multimediální obsah na Commons | |
Kurt Knispel (20. září 1921 Salisov (Salisfeld), Československo – 30. dubna 1945[1] Vrbovec, tehdy říšská župa Dolní Podunají, nacistické Německo) byl německé tankové eso v období II. světové války.
Válečná kariéra
Narodil se na území Československa. Po zabrání Sudet v roce 1938 získal německé státní občanství.[2] Vyučil se automechanikem a na podzim 1940 byl odveden do německé armády. V bojových akcích dosáhl 168 potvrzených vítězství, z toho 42 jako velitel tanku a 126 jako tankový střelec. Dalších 27 vítězství nebylo oficiálně potvrzeno.
Kvůli svévolnému porušování rozkazů měl časté konflikty s nadřízenými a celkově se vymykal představám nacistických pohlavárů o válečném hrdinovi, takže i přes své úspěchy byl nadřízenými do jisté míry opomíjen. Byl malé postavy, často nosil delší vlasy a vousy než povolovaly předpisy.
V létě 1942 dokonce v Krakově udeřil důstojníka Einsatzgruppe, který týral sovětského zajatce. Údajně jen jeho bojové výkony ho několikrát zachránily před polním soudem.[3]
Zemřel 30. dubna 1945 na následky zranění utrpěných při německých obranných bojích na jižní Moravě. Pohřben byl na hřbitově německého polního obvaziště ve Vrbovci.[4] V dubnu 2013 byly jeho ostatky v této lokalitě nalezeny a identifikovány.[2] Dne 12. listopadu 2014 byly jeho ostatky uloženy v oddělení německého válečného hřbitova na brněnském Ústředním hřbitově (skupina 79d, 3. řada) společně s 41 dalšími padlými německými vojáky z různých koutů Moravy a Slezska.[5]
Literatura
- SCHILDBERGER, Vlastimil a kolektiv: Šikovatel Kurt Knispel. Vítěz bez Vavřínů. Brno 2020.
- KUROWSKI, Franz: Kurt Knispel. Nejúspěšnější tankový střelec 2. světové války. Vimperk 2017.
Odkazy
Reference
- ↑ SCHILDBERGER, Vlastimil a kolektiv: Šikovatel Kurt Knispel. Vítěz bez Vavřínů. Brno 2020, s. 94.
- ↑ a b Historici objevili ostatky německého tankového esa [online]. lidovky.cz [cit. 2013-04-10]. Dostupné online.
- ↑ DANIEL, Jan. Novodobí rytíři. Válka REVUE. 2013 duben, s. 9. ISSN 1804-0772.
- ↑ Archivovaná kopie. www.znoj-tyden.cz [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-02.
- ↑ Moravské zemské muzeum - Historické oddělení - Uložení ostatků Kurta Knispela. www.mzm.cz [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-22.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Autor: dqd, Licence: CC0
Hrob feldwebela Kurta Knispela na Ústředním hřbitově v Brně.