Kurt Student
Kurt Student | |
---|---|
Generál Hermann-Bernhard Ramcke (vlevo) a Kurt Student na fotografii z roku 1941. | |
Narození | 12. květen, 1890![]() |
Úmrtí | 1. červenec, 1978 (88 let)![]() |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Generaloberst (Generálplukovník) |
Sloužil | ![]() ![]() ![]() |
Složka | ![]() ![]() ![]() |
Velel | 3. letecká divize 7. letecká divize XI. letecký sbor 1. výsadková armáda Skupina armád Student Skupina armád H Skupina armád Visla |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Bitvy | Invaze do Polska Bitva o Francii Invaze na Krétu Bitva o pevnost Eben-Emael Operace Market Garden východní fronta |
Vyznamenání | Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi |
![]() |
Kurt Arthur Benno Student (12. května 1890 – 1. července 1978) byl vysoce vyznamenaný německý bojový pilot z první světové války a pozdější generálplukovník (Generaloberst) německé Luftwaffe za druhé světové války, kdy byl architektem a velitelem německých výsadkových vojsk. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně Rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi.
Mládí a první světová válka
Kurt Student se narodil 12. května roku 1890 ve vesnici Birkholz v pruské provincii Braniborsko. Ve svých jedenácti letech přestoupil ze základní školy na královskou pruskou vojenskou akademii v Postupimi. Po jejím dokončení na jaře roku 1910 byl k 3. březnu zařazen jako praporčík (Fähnrich) k 1. praporu horských myslivců ‘Yorck von Wartenburg’ (1. Jäger-Battalion ‘Yorck von Wartenburg’) v Ortelsburgu.
K počátku května téhož roku nastoupil na vojenskou školu v Gdaňsku, kde studoval až do počátku března následujícího roku. Po dokončení se vrátil zpět k 1. praporu horských myslivců ‘Yorck von Wartenburg’ a zde zůstal až do 1. srpna roku 1913. Následně se Student, již v hodnosti poručíka (Leutnant), přihlásil na pilotní výcvik na vojenské pilotní škole v Berlíně-Johannisthalu. Pilotní kurz dokončil ke konci ledna roku 1914 a následně začal sloužit u letecké vojenské základny v Poznani. Zde byl v červnu téhož roku zařazen jako pilot k místnímu 2. leteckému praporu (Flieger-Bataillon 2).
V srpnu stejného roku ho však čekalo další přeložení a to tentokrát k 17. polnímu leteckému praporu (Feld-Flieger-Bataillon 17) s nímž byl následně odvelen na východní frontu, kde se utkával na haličské frontě s carskými leteckými jednotkami. V únoru roku 1916 se mladý nadporučík Student vrátil na západní frontu, kde čelil francouzským a britským letadlům jako bojový pilot 19. bojového oddílu (Kampfstaffel 19) od 4. bojové eskadry (Kampfgeschwader 4), která spadala pod nejvyšší armádní velení.
Na podzim roku 1916 byl přeřazen jako pilot k 9. bojové eskadře (Jagdstaffel 9), kde o necelý týden později převzal velení celé jednotky. Ve velení eskadry zůstal Student až do května následujícího roku, kdy byl zraněn ve vzdušném souboji nepřátelským letounem a až do července téhož roku se ze svých zranění léčil.
Funkce velitele bojové eskadry ho čekala i po návratu na frontu, avšak tentokrát byl zařazen k eskadře spadající přímo pod 3. armádu generálplukovníka Karla von Einema.
Ve velení byl vystřídán až ke konci února roku 1918, kdy byl zařazen k 3. leteckému záložnímu oddílu (Fliegerersatz-Abteilung 3) ve městě Gotha. K počátku následujícího měsíce byl zkušený pilot Student jmenován velitelem této letecké jednotky.
Ke konci května téhož roku byl Student povýšen do hodnosti kapitána (Hauptmann) a byl jmenován do funkce velitele oddělení pro experimenty a vědu u leteckého velení. V této funkci přečkal Student válku a zůstal zde až do konce září roku 1919.
Během své služby v první světové válce byl Student jednou raněn v boji a propracoval se až do hodnosti kapitána (Hauptmann). Krom řady vyznamenání jako je např. rytířský kříž královského pruského domácího řádu Hohenzollernů s meči nebo obou tříd pruského železného kříže se mohl pyšnit šesti potvrzenými vítězstvími ze vzdušných soubojů.
V meziválečném období pracoval Student v oblasti vojenského výzkumu a vývoje. Versaillská smlouva nezakazovala provoz kluzáků, proto se Student soustředil na tuto oblast. Byl rovněž několikrát přítomen leteckým cvičením Rudé Armády, podle historiků šlo o inspiraci pro jeho pozdější letecké operace. Po obnově luftwaffe se Student z armády a vrátil se zpět k letectvu, navíc ho Hermann Göring jmenoval vedoucím výcvikových středisek. V červenci 1938 pak byl jmenován velitelem vzdušných a výsadkových jednotek, v době, kdy začala II. světová válka, byl už velícím generálem 7. letecké divize a 1. německé výsadkové divize.
Druhá světová válka
Studentova jednotka nebyla nasazena při invazi do Polska a ve svých prvních akcích se příliš nevyznamenala. V Holandsku po začátku bojů o Haag dne 10. května 1940 nedokázali obsadit tři letiště a Němci tu utrpěli obrovské ztráty. Student byl v následných bojích o Rotterdam zasažen do hlavy (i když se později jeho zranění vysvětlovalo různě) a málem upadl do zajetí – zachránit se ho podařilo až 14. května při nechvalně známém bombardování Rotterdamu.
Podílel se pak zejména na přípravě úspěšného úderu na belgickou pevnost Eben-Emael, za což byl vyznamenán Rytířským křížem železného kříže s dubovými ratolestmi za odvahu.
V lednu 1941 byl Student jmenován velícím generálem XI. oddílu Freikorps – šlo o nově zformovanou jednotku německých vzdušných sil. Byl pověřen velením operace Merkur, což byla vzdušná invaze na Krétu. Nakonec se podařilo ostrov dobýt, ovšem za cenu nesmírných ztrát, což vedlo Hitlera k zákazu jakýchkoli podobných akcí. Po kapitulaci Kréty 31. května 1941 zde Student zůstal jako dočasný velitel ostrova a na Göringův příkaz zahájil rozsáhlé represe proti místnímu obyvatelstvu (mezi nejhorší akce patřily masakr v Kondomari a vyhlazení Kandanu).
V roce 1943 Student pověřil majora Haralda Morse, aby naplánoval operaci Unternehmen Eiche k osvobození italského diktátora Benita Mussoliniho. Pod velením kapitána Otty Skorzenyho se povedlo prakticky bez jediného výstřelu Duceho osvobodit z horského hotelu Campo Imperatore. I za tuto akci dostal Student vyznamenání v podobě Železného kříže.
Další kroky Studenta směřovaly přes Itálii do Francie, kde se zúčastnil obrany pobřeží při invazi spojenců v Normandii (1944). Stanul v čele 1. armády parašutistů a pokoušel se zhatit britskou operaci Market Garden u Arnhemu. Už v roce 1945 se přemístil na východní frontu v oblasti Šlesvicko-Holštýnsko, kde měl převzít armádní skupinu Vistula, v dubnu 1945 byl ale zajat u Mecklenburgu britskými vojáky dřív, než se mohl chopit velení.
Válečné zločiny a poválečný život
Kurt Student byl v roce 1947 obžalován v osmi bodech za týrání a vraždy vězněných vojáků, kterých se dopustily jeho jednotky na Krétě, stejně jako za zločiny proti civilnímu obyvatelstvu tamtéž (Kondomari, Alikianos, Kandanos). Vina mu byla prokázána ve třech z osmi žalob, ale na výši jeho trestu mělo dopad svědectví velitele 4. novozélandské brigády Lindsay Merritta Inglise. Student byl nakonec odsouzen k pěti letům vězení, ale už v roce 1948 mu byl ze zdravotních důvodů trest předčasně ukončen. Po propuštění žil ve městě Lemgo v Severním Porýní-Vestfálsku, kde také v roce 1978 zemřel. Byl pohřben v sousedním městě Bad Salzuflen. Po jeho boku spočívá i jeho jediný syn Hans, který padl v boji v září 1944.[1]
Shrnutí vojenské kariéry
Data povýšení
- Fähnrich – 3. březen, 1910
- Leutnant – 20. březen, 1911
- Oberleutnant – 18. červen, 1915
- Hauptmann – 20. červen, 1918
- Major – 1. leden, 1930
- Oberstleutnant – 1. leden, 1934
- Oberst – 1. říjen, 1935
- Generalmajor – 1. duben, 1938
- Generalleutnant – 1. leden, 1940
- General der Flieger, později přejmenován na General der Fallschirmtruppe – 29. květen, 1940
- Generaloberst – 13. červenec, 1944
Významná vyznamenání
Rytířský kříž železného kříže (18. držitel) – 12. květen, 1940
Dubové ratolesti k rytířskému kříži železného kříže (305. držitel) – 27. září, 1943
Rytířský kříž královského pruského domácího řádu Hohenzollernů s meči – 5. červen, 1917
Spona k pruskému železnému kříži II. třídy – 20. září, 1939
Spona k pruskému železnému kříži I. třídy – 20. září, 1939
Pruský železný kříž I. třídy – 29. srpen, 1915
Pruský železný kříž II. třídy – 26. září, 1914
Rytířský kříž královského saského Albrechtova řádu II. třídy s meči – 21. červen, 1915
- Královský pruský pilotní odznak – 27. únor, 1914
- Královský pruský letecký pamětní odznak – 10. září, 1919
Odznak za zranění v černém (První světová válka)
Čestný pohár za vítězství ve vzdušném souboji (První světová válka)
Říšský pilotní odznak – 21. květen, 1935
- Odznak za zranění ve stříbře(1939)
Kříž cti
Sudetská pamětní medaile se sponou Pražský hrad
|
|
|
Služební vyznamenání wehrmachtu od IV. do I. třídy
Reference
- ↑ Gen Kurt Arthur Benno Student (1890-1978) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurt Student na Wikimedia Commons
- Bridgend-powcamp.fsnet.co.uk Archivováno 23. 4. 2011 na Wayback Machine.
- Geocities.com
Média použitá na této stránce
Flag of the Germans(1866-1871)
Ribbon bar: Knight's Cross of the Iron Cross (Third Reich) – version.
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Ribbon bar: Iron Cross 1st Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Ribbon bar: Iron Cross - 1st Class (1813)-1914-1918 (Prussia).
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).
Autor: Devilsanddust, Licence: CC BY-SA 3.0
Verwundetenabzeichen I. WK (1918) für Heer- und Kolonialtruppen, Ausführung in Schwarz (für ein- und zweimalige Verwundung).
Ribbon bar: "Honour Cross of the World War 1914/1918" (German Reich, 3 classes), here - for front-line veterans with swords.
Autor:
- Sudetenland_Medal_Bar.PNG: Realismadder
- Sudetenland_Medal_Prague_Castle_Bar.PNG: Realismadder
- derivative work: Mboro (talk)
Ribbon bar: Sudetenland Medal with The Prague Castle Bar – 3rd Reich.
(Sudetenland Medal mit Prager Burg Spange)
Ribbon bar: Long Service Award of the Wehrmacht (Silver Medal – 4th Class for 4 years) – Army and Navy variant (Wehrmacht-Dienstauszeichnung – Heer und Kriegsmarine) – 3rd Reich.
Conventional ribbon bar: Long Service Awards of the Wehrmacht (12 years) – Army and Navy variant (Wehrmacht-Dienstauszeichnung – Heer und Kriegsmarine) – 3rd Reich
– combined ribbon bars of Gold Medal (3rd Class for 12 years) and Silver Medal (4th Class for 4 years).
Conventional ribbon bar: Long Service Awards of the Wehrmacht (18 years) – Army and Navy variant (Wehrmacht-Dienstauszeichnung – Heer und Kriegsmarine) – 3rd Reich
– combined ribbon bars of Silver Cross (2nd Class for 18 years) and Silver Medal (4th Class for 4 years).
Conventional ribbon bar: Long Service Awards of the Wehrmacht (25 years) – Army and Navy variant (Wehrmacht-Dienstauszeichnung – Heer und Kriegsmarine) – 3rd Reich
– combined ribbon bars of Gold Cross (1st Class for 25 years) and Gold Medal (3rd Class for 12 years).
Autor: ΣΙΓΜΑ, Licence: CC BY-SA 4.0
Ehrengeschenk an Max Immelmann anlässlich seines ersten Luftsieges am 1. August 1915
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1979-128-26 / CC-BY-SA 3.0
Ribbon bar: Princely House Order of Hohenzollern with Swords.
(Fürstlicher Hausorden von Hohenzollern mit Schwertern)
Rang insignia of the German Wehrmacht, here shoulder strap “Lieutenant-general Heer” to 1945.
Flag for the National Defence Minister of Weimar Republic (1921–1933).
Color Plate depicting German Army rank insignia, from US War Dept Handbook (1943)
Flag of the Germans(1866-1871)
Insignia of the German Armed Forces in WWII.
Ribbon bar Knight's Cross of the Iron Cross with Oak Leaves.
Rang insignia of the German Wehrmacht until 1945; here: shoulder board Heer (Army).
- Rank: – Generalmajor (en: Major general) OF-6
- Basic colour: to all service branches — “deep red”.