Kurumi Naraová

Kurumi Naraová
奈良くるみ
Kurumi Naraová ve Wimbledonu 2017
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození30. prosince 1991 (31 let)
Místo narozeníMinó, Ósaka, Japonsko
BydlištěKawaniši, Hjógo, Japonsko
Výška155 cm
Hmotnost52 kg
Profesionál oddubna 2009
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek2 101 434 USD
Tenisová raketaSrixon
Dunlop
Dvouhra
Poměr zápasů357–299
Tituly1 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění32. místo (18. srpna 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014)
French Open2. kolo (2014, 2015, 2016, 2017)
Wimbledon2. kolo (2010, 2014, 2015, 2016)
US Open3. kolo (2013, 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů49–69
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění109. místo (2. května 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2015, 2016, 2017)
French Open1. kolo (2014, 2015, 2017)
Wimbledon2. kolo (2015)
US Open2. kolo (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20170927a27. září 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurumi Naraová, japonsky 奈良くるみ, Nara Kurumi (* 30. prosince 1991 Minó, Ósaka) je japonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře nevyhrála na okruhu WTA Tour jeden singlový turnaj, když triumfovala na Rio Open 2014. V rámci okruhu ITF získala do října 2017 pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2014 na 32. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2016 na 109. místě.[2]

V japonském fedcupovém týmu debutovala v roce 2011 červencovou baráží 2. světové skupiny proti Argentině, v níž za rozhodnutého stavu ve prospěch Japonek vyhrála s Rikou Fudžiwarovou čtyřhru. Do roku 2018 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 6–6 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

V juniorské dvouhře US Open 2008 vypadla ve třetím kole s Francouzkou Kristinou Mladenovicovou.

Profesionálkou se stala v dubnu 2009. Na nejvyšší grandslamové úrovni debutovala na French Open 2010, kde do hlavní soutěže prošla po rozhodující výhře nad rumunskou tenistkou Monicou Niculescuovou po třísetovém boji. Utkání trvalo 4 hodiny a 42 minut a stalo absolutně nejdelším ženským zápasem v historii Grand Slamu.[4] V dalším duelu, již v hlavní soutěži, podlehla Španělce Arantxe Parraové Santonjaové.[5] Ve wimbledonské dvouhře 2010 přehrála v prvním kole kolumbijskou hráčku Marianu Duqueovou Mariñovou 6–2 a 6–4.[6] Ve druhém ji pak vyřadila čínská favoritka Li Na.

Nejdále se na majoru probojovala do třetího kola newyorského US Open 2013, když do hlavní soutěže dvouhry postoupila po třech vítězných kolech v kvalifikaci. Poté si poradila s Rumunkou Alexandru Cadanțuovou. Ve druhé fázi turnaje zdolala další rumunskou hráčku a devatenáctou nasazenou Soranu Cîrsteaovou. Ve třetím kole ji stopku vystavila devátá nasazená Srbka Jelena Jankovićová ve dvou setech.

V sezóně 2012 se přes Polonu Hercogovou a Elenu Daniilidouovou probojovala z kvalifikace do hlavního turnaje Toray Pan Pacific Open, konaného v Tokiu. V prvním kole ji však vyřadila Polka Urszula Radwańská 2–6 a 4–6.

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
WTA Tour Championships (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (1–1 D, 0–2 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.23. února 2014Rio de Janeiro, BrazílieantukaČesko Klára Zakopalová6–1, 4–6, 6–1
Finalistka1.3. srpna 2014Washington, D.C., Spojené státytvrdýRusko Světlana Kuzněcovová3–6, 6–4, 4–6

Čtyřhra: 2 (0–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.2. srpna 2014Washington, D.C., Spojené státytvrdýJaponsko Hiroko KuwatováJaponsko Šúko Aojamová
Kanada Gabriela Dabrowská
1–6, 2–6
Finalistka2.19. září 2015Tokio, JaponskotvrdýJaponsko Misaki DoiováČínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
1–6, 2–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 10 (5–5)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.26. října 2008Hamanako, JaponskokoberecJaponsko Chinami Ogiová6–2 6–3
Finalistka2.7. června 2009Komoro, JaponskoantukaJaponsko Jurika Semová3–6 6–1 4–6
Vítězka3.2. srpna 2009Obihiro, JaponskokoberecJaponsko Džunri Namigatová7–6(7) 4–6 6–4
Finalistka4.6. září 2009Cukuba, JaponskotvrdýThajsko Suchanun Viratprasertová3–6 4–6
Finalistka5.21. února 2010Surprise, Spojené státytvrdýUSA Abigail Spearsová1–6 2–6
Finalistka6.11. července 2010Grapevine, Spojené státytvrdýUSA Jamie Hamptonová3–6 4–6
Vítězka7.25. července 2010Lexington, Spojené státytvrdýKanada Stéphanie Duboisová6–4 6–4
Finalistka8.1. srpna 2011Peking, ČLRtvrdýČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej2–6 2–6
Vítězka9.31. října 2011Grapevine, Spojené státytvrdýKazachstán Sesil Karatančevová1–6 6–0 6–3
Vítězka10.21. července 2013Portland, Spojené státytvrdýUSA Alison Riskeová3–6 6–3 6–3

Čtyřhra: 7 (3–4)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.4. května 2008Gifu, JaponskokoberecJaponsko Kimiko Date KrummováSpojené království Melanie Southová
Nizozemsko Nicole Thijssenová
6–1 6–7(8) [10–7]
Vítězka2.20. července 2008Mijazaki, JaponskokoberecJaponsko Misaki DoiováJaponsko Kimiko Date Krummová
Japonsko Tomoko Jonemurová
4–6 6–3 [10–7]
Finalistka3.3. května 2009Gifu, JaponskokoberecJaponsko Misaki DoiováAustrálie Sophie Fergusonová
Japonsko Aiko Nakamuraová
2–6 1–6
Finalistka4.2. srpna 2009Obihiro, JaponskokoberecJaponsko Rika FudžiwarováJaponsko Nacumi Hamamurová
Japonsko Ajumi Oková
6–3 1–6 [5–10]
Vítězka5.26. září 2009Makinohara, JaponskokoberecJaponsko Erika SemováJaponsko Mari Tanaková
Japonsko Tomoko Jonemurová
6–0 6–0
Finalistka6.18. května 2013Saint-Gaudens, FrancieantukaKanada Stéphanie DuboisováIzrael Julia Glušková
Argentina Paula Ormaecheaová
5–7, 6–7(11–13)
Finalistka7.21. listopadu 2015Tokio, JaponskotvrdýJaponsko Eri HozumiováJaponsko Šúko Aojamová
Japonsko Makoto Ninomijová
6–3, 2–6, [7–10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kurumi Nara na anglické Wikipedii.

  1. Kurumi Naraová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20170927a27. září 2017
  2. Kurumi Naraová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20170927a27. září 2017
  3. Kurumi Naraová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20170927a27. září 2017
  4. Nara Kurumi Advances to Grand Slam Main Draw for First Time (Japanese) [online]. 23 May 2010 [cit. 2013-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-14. (anglicky) 
  5. Tennis: Nishikori fights back to reach French Open 2nd round [online]. 25 May 2010 [cit. 2013-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-27. (anglicky) 
  6. Williams keeps her pristine record [online]. 23 June 2010 [cit. 2013-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-26. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.