Kuzovský potok
Kuzovský potok | |
---|---|
Horní tok Kuzovského potoka pod Starým | |
Základní informace | |
Délka toku | 17,2 km |
Plocha povodí | 48,5 km² |
Průměrný průtok | 0,30 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-13-04-032 |
Pramen | |
v. úbočí vrchu Ostrý, České středohoří 50°29′48,61″ s. š., 13°51′56,6″ v. d. cca 625 m n. m. | |
Ústí | |
do Ohře u Koštic 50°23′54,59″ s. š., 13°56′48,82″ v. d. 163 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Ústecký kraj) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kuzovský potok (v horním toku zhruba po Třebívlice lidově též zvaný Granátka; německy Kusower Bach nebo Granaten Bach) je potok, levý přítok Ohře, protékající okresy Litoměřice a Louny v Ústeckém kraji. Délka toku činí 8,7 km po bifurkaci u Solan, 17,2 km celkem jako Kuzovský potok + Žejdlík. Plocha povodí činí 48,5 km². Někdy se naopak označuje názvem Žejdlík celý tok už od pramenů – takto uvádějí Kuzovský potok např. Mapy.cz. Základní topografické mapy ČR uvádějí v horním toku po Třebívlice potok jako Žejdlík (Granátka).
Průběh toku
Potok pramení západně od vsi Dřevce (pramen je ještě v okrese Teplice, v k. ú. Červený Újezd u Mukova) a po prvních několika kilometrech strmého spádu úbočími Českého středohoří se severně od Třebívlic stává tok mírnějším.
Za Solany se tok rozdvojuje (bifurkace) na dvě ramena – severněji tekoucí a mnohem méně vodnou Rosovku a jižnější Žejdlík. U Vojniček Žejdlík zprava přijme svůj největší přítok Suchý potok a pokračuje částečně regulovaným korytem velmi mělkým údolím k jihu, kde jižně od Koštic ústí zleva do Ohře. Rosovka přijímá ještě vody Voračky a Podsedického potoka a vlévá se do Ohře dále po proudu poblíž Radovesic.
Mineralogická lokalita
Kuzovský potok ve své horní části protéká tzv. pyroponosnými ložisky, odkud se vyplavují do jeho toku převážně těžké minerály erodované z okolních hornin a usazují se ve vrstvách štěrku (odtud název Granátka, český granát tvoří jedny z nejzajímavějších minerálů v toku potoka). Dále se zde objevuje olivín, ilmenit, pleonast, magnetit, v menší míře také korund, zirkon a byly zde potvrzeny dva ze čtyř nálezů diamantů v českých zemích. Pyroponosné horniny (zde převážně serpentinity) se dostaly k povrchu při třetihorní vulkanické činnosti. Minerály je zde stále možno v malé míře najít prostým rýžováním, další jsou nalézány v širším rozsevu v okolních polích.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Lokalita Granátka [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuzovský potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Kuzovský potok ve Starém, okres Litoměřice