Květná zahrada

Květná zahrada
Pohled do zahrady z galerie
Účel stavby
raně barokní park
Základní informace
Sloh	barokní
Architekti	Filiberto Lucchese, Giovanni Pietro Tencalla.
Výstavba	1675
Stavebník	Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Poloha
Adresa	Květná zahrada, Kroměříž, Česko Česko
Ulice	Gen. Svobody
Souřadnice	49°17′49,6″ s. š., 17°22′50,84″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Květná zahrada
Další informace
Rejstříkové číslo památky	11793/7-6029 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květná zahrada (původně Libosad) v Kroměříži je původní raně barokní park v geometrickém stylu francouzské zahrady s typickými prvky. Zahrada byla v roce 1998 zapsána do seznamu památek UNESCO spolu s Podzámeckou zahradou (arcibiskupské zahrady) a arcibiskupským zámkem.

Historie

Samotná Květná zahrada byla založena biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v letech 1665–1675 na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Původní název zahrady byl Libosad. Jedná se o raně barokní zahradu, ve které byly zkombinovány italské i holandské vlivy. Zahradu vyprojektovali italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.

Vzhled Květné zahrady a ozdobných prvků v ní detailně zaznamenali na mnoha dochovaných kresbách v roce 1691 kreslíři Justus van den Nypoort (mezi 1645/1649–1692)^[1] a Georg Matthäus Vischer (1628-1696).

Popis

Rotunda

Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká rotunda s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Ve středu rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém 22,35 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. století. Zahrada vykazuje přesnou symetrii, je oplocená a bohatě vyzdobená sochami a fontánami s vodotrysky. Vše je obklopeno vysokými a dlouhými živými ploty, které jsou vysázeny na půdorysu trojúhelníků.

Vstup a skleníky

Vstupní budova vytvořená architektem Antonínem Archem (1793-1851)^[2] v první polovině 19. století (1840–1845) tvoří Čestný dvůr v klasicistním stylu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý, Tropický skleník nebo také studený a tropický). Dvůr, který tak tři budovy vytvořily, je otevřen směrem do zahrady. Vstupní portál má trojúhelníkový tympanon s iniciálami M a J po stranách zlaceného erbu arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha.

Na levé straně portálu je umístěna informační tabule o Květné zahradě a na pravé straně pamětní deska informující návštěvníky, že v tomto domě bydlel za ústavodárného sněmu v letech 1848–1849 český poslanec a dějepisec Václav Vladivoj Tomek.

Kolonáda

Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 m dlouhá kolonáda (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Kolonáda je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mytických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši. Nad původním hlavním vchodem do zahrady ve středu kolonády je umístěna bysta biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu s latinským nápisem:

„Vejdi hoste a uvidíš pracnou proměnu půdy, kdysi močalovité a pusté. Ve zdraví užívej neškodných rozkoší zahrady, kterou navrhl a desetiletou péčí vybudoval nemalým nákladem Tobě, sobě i potomstvu Karel hrabě z Lichtenštejnu, biskup olomoucký 1675.“

Při pohledu ze „střechy“ kolonády vynikají geometrické tvary pěšin a živých plotů a centrální rotunda.

Rekonstrukce zahrady

Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých rekonstrukcích, které probíhaly už od počátku 19. století, stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes reprezentuje vhodně styl francouzských barokních geometrických zahrad, které se v zachovalém stavu nacházejí v Česku jen velmi vzácně. Po opravách, které v zanedbaném parku probíhaly od devadesátých let 20. století, se vzhled zahrad zásadně změnil.

Památkáři získali z evropských fondů více než 300 milionů korun na to, aby zahrady co nejvíce přiblížili k původní podobě.^[3] Květná zahrada byla po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřena 6. a 7. 9. 2014.^[4]

Národní centrum zahradní kultury

Od roku 2015 při zahradě funguje Národní centrum zahradní kultury, jehož posláním je poskytovat informace, školení a metodickou pomoc v oblasti obnovy a následné péče o historické zahrady a parky v České republice.^[5][6]

Odkazy

Reference

Literatura

• ZATLOUKAL, Ondřej. Et in Arcadia ego. Historické zahrady Kroměříže/Historical Gardens at Kroměříž. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2004. 127 s. ISBN 80-85227-62-2. Kapitola Zahrada Moravy, s. 18–43. 
• ZATLOUKAL, Pavel (ed.); KINDL, Miroslav; ZATLOUKAL, Ondřej. Zámek a zahrady v Kroměříži. 1.. vyd. Praha: FOIBOS BOOKS s.r.o., 2018. 244 s. ISBN 978-80-88258-13-1. 
• VANĚK, Petr. Galerie antiky: kolonáda Květná zahrada Kroměříž. Kroměříž: MO TOP 09 Kroměříž, 2010. [108] s. ISBN 978-80-254-8261-2.

Související články

• Arcibiskupské zahrady v Kroměříži

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Květná zahrada na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Sochy mytických postav v kolonádě Květné zahrady v Kroměříži Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Mapa Květné zahrady z roku 1830 (MOR116218306 1162 Kroměříž - Novosady Kremsier - Novosad Kroměříž 1830). Dostupné online, 29. ledna 2024.