Květnová krize

Květnová krize roku 1938 byla krátká epizoda mezinárodního napětí, způsobená zprávami o pohybech německých vojsk proti Československu, které byly interpretovány jako bezprostřední hrozba vypuknutí války v Evropě. Tato napjatá situace sice brzo odezněla, protože nebyly zjištěny žádné skutečné známky soustřeďování vojsk, avšak důsledky květnové krize byly dalekosáhlé.

Ohrožení válkou

Československo v letech 1918–1938 (Rakousko bylo v březnu 1938 anektováno Německem)

Vzhledem k nedávné německé anexi Rakouska v březnu 1938 a pokračujícím nepokojům v Sudetech bylo mezinárodní napětí ve střední Evropě koncem jara 1938 již značně vysoké. Během 19. května se objevily zprávy o soustřeďování německých vojsk blízko hranic Československa, které daly vzniknout obavám z bezprostředního německého útoku. V reakci na tyto zprávy – které pocházely především ze zdrojů československé zpravodajské služby – nechalo Československo dne 20. května mobilizovat řadu vojenských záložníků a posílilo obranu hranic (Stráž obrany státu). ČSR svou vojenskou připraveností překvapila celou Evropu[1]. Mobilizace upevnila československou státní moc v pohraničí, ovšem odkryla Němcům nástupový plán československé armády.[2]

Vláda Francie (hlavního spojence Československa) a Británie, obě znepokojeny vzniklou situací, varovaly Německo, že v případě jeho útoku přijdou Československu na pomoc. Německá vláda popřela, že by docházelo k jakýmkoli potenciálně agresivním přesunům vojsk. Vzhledem k absenci skutečných známek vojenských aktivit do 23. května atmosféra akutní krize pominula.[3][4][5]

Důsledky krize

Rozhodná diplomatická reakce Francie a Británie byla v rozporu s jejich obecným kurzem politiky appeasementu vůči nacistickému Německu, nakonec však vedla k posílení této politiky. Přestože Sudetoněmecká strana (SdP) podněcovala podle instrukcí z nacistického Německa nepokoje v Sudetech, kvůli květnové krizi Francie a zvláště Británie, obávajíce se války s Německem, zesílily tlak na československé úřady, aby vůči SdP učinily ústupky.[6]

V Německu, o kterém panovalo přesvědčení, že ustoupilo kvůli provedeným československým obranným opatřením a francouzské a britské diplomatické reakci, posloužila krize k posílení nepřátelství vůči Československu. Během několika dní zrevidoval Adolf Hitler směrnici pro Fall Grün, plán útoku na Československo. Nová směrnice vydaná 30. května 1938 s termínem realizace určeným na počátek října 1938 uváděla: „Je mým nezměnitelným rozhodnutím rozdrtit Československo vojenskou akcí v blízké budoucnosti“.[7]

V roce 1938, osudovém roce pro Československo, byla květnová krize krátkodobou, ale významnou epizodou. Přestože se prozatím neprokázaly žádné známky německých útočných příprav, výsledek krize znamenal významný krok na cestě k Mnichovské dohodě a vnucenému rozbití Československa. Je s podivem, že totožnost zdroje zavádějících informací o soustřeďování německých vojsk, které byly poskytnuty československé zpravodajské službě, a přesná motivace tohoto kroku zůstávají nejisté.[8][9][pozn. 1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Igor Lukeš tvrdí, že oproti běžnému přesvědčení nemohly být zpravodajské informace dodány německým dvojitým agentem Paulem Thümmelem, a spekuluje, že dezinformace mohla pocházet ze sovětského zdroje, pravděpodobně s cílem vyvolat válku Československa a jeho západních spojenců proti Německu.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku May Crisis 1938 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Přehled obvodů, velitelů, početních stavů a ztrát praporů SOS. Stráž obrany státu 1936–1939 [online]. Codyprint, 1999 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Brána, 2012. 711 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 146–151. 
  3. ↑ LUKEŠ, Igor. Czechoslovakia between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s. New York: Oxford University Press, 1996, s. 143–145. ISBN 9780195102666.
  4. ↑ VYŠNÝ, Paul. The Runciman Mission to Czechoslovakia, 1938: Prelude to Munich. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2003, s. 57–59. ISBN 9780333731369.
  5. ↑ LUKEŠ, Igor. Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu. Překlad Petra Kůsová. 2. vyd. v čes. jazyce. Praha: Prostor, 2018, s. 197 ad. Obzor, 101. svazek. ISBN 978-80-7260-398-5.
  6. ↑ Henleinovo hlášení během schůzky s Hitlerem 28. března 1938. In: Documents on German Foreign Policy 1918–1945. Series D, vol. 2, London, 1950, no. 107.
  7. ↑ Direktiva pro Fall Grün, Berlín, 30. května 1938. Documents on German Foreign Policy 1918–1945. Series D, vol. 2, London, 1950, no. 221. Dostupné z: http://www.historicalresources.org/2008/10/12/hitlers-directive-for-operation-green/
  8. ↑ LUKEŠ, Igor. Czechoslovakia between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s. New York: Oxford University Press, 1996, s. 148–157. ISBN 9780195102666.
  9. ↑ LUKEŠ, Igor. Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu. Překlad Petra Kůsová. 2. vyd. v čes. jazyce. Praha: Prostor, 2018, s. 204 ad. Obzor, 101. svazek. ISBN 978-80-7260-398-5.
  10. ↑ Lukeš, Igor, Czechoslovakia between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s, New York, 1996, str. 148–157

Literatura

  • HOBSBAWM, Eric J. Věk extrémů: krátké 20. století 1914–1991. Překlad Petr Štěpánek a Jana Pečírková. Praha: Argo, 1998. 619 s. (Historické myšlení, sv. 4). ISBN 80-7203-184-8. Chybné ISBN 80-7203-185-6. 
  • LUKEŠ, Igor. Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu. Překlad Petra Kůsová. 2. vyd. v čes. jazyce. Praha: Prostor, 2018. 459 s., 12 nečísl. s. obr. příl. Obzor, 101. svazek. ISBN 978-80-7260-398-5.
  • LUKEŠ, Igor. Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s. New York: Oxford University Press, 1996. xii, 318 s. ISBN 0-19-510266-5. ISBN 0-19-510267-3.

Související články

Média použitá na této stránce

Czechoslovakia01 cs.png
Autor: PANONIAN
(překlad do češtiny: Martin Tauchman), Licence: CC0
Mapa Československa v letech 1928–1938