Květoslava Patočková

Květoslava Patočková
Jiná jménaSemilská bába
Narození17. ledna 1912
Havírna, Paseky nad Jizerou, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. srpna 1991
Semily; ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníbylinkářka, lidová léčitelka
Domovské městoSemily
NásledovníkPavel Váňa
DětiJana Dufková (Jilemnice)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Semily – pohled Husovou ulicí na apsidu kostela sv. Petra a Pavla
Muzeum a Pojizerská galerie v Semilech

Květoslava Patočková (17. ledna 1912, Havírna, Paseky nad Jizerou – 10. srpna 1991, Semily)[1] nazývaná též semilská bába[2] byla bylinkářka a lidová léčitelka. Svoje bylinářské zkušenosti u ní získával i fytoterapeut Pavel Váňa z Nového Bydžova.[3][4][5]

Život

Květoslava Patočková se narodila 17. ledna 1912 v Pasekách nad Jizerou (v části nazývané Havírna). Do Semil se přestěhovali až rok po skončení druhé světové války (v roce 1946).[2][1] Tou dobou již byla známa svým léčitelstvím v celém Pojizeří.[2] Kromě lidí léčila i zvířata. Byla velmi zbožná.[2] Bydlela v podlouhlém domě pod náměstím v Husově ulici naproti semilskému muzeu.[1] Malá místnost, kde přijímala nemocné a poskytovala rady, byla plná sošek a obrázků Ježíše, Panny Marie a svatých.

Dřív jsem každý den začínala účastí na mši svaté a svatým přijímáním. Dneska už do kostela sotva dojdu, a proto tady mám sošku Pána Ježíše a jeho portrét.

Květoslava Patočková, O svých návštěvách kostela, rok 1991, [2]

V místnosti byl stolek s papíry, kde psala doporučení a recepty.[2]

Dostala jsem dar Boží a sílu čerpám z víry. Můj tatínek měl ale ještě větší dar. Jednou mi řekl, že budu bydlet v Semilech v domě s dlouhou chodbou a budou tam za tebou chodit lidé v zástupech.

Květoslava Patočková, O své víře v Boha a prorockých slovech otce, [2]

Květoslava Patočková zemřela 10. srpna 1991[1] a rozloučení s ní se uskutečnilo 16. srpna 1991 v děkanském kostele sv. Petra a Pavla v Semilech. V tradici lidového léčitelství pokračovala její dcera Jana Dufková z Jilemnice, která už nežije.[1]

Muzeum a Pojizerská galerie Semily plánuje uspořádat výstavu (vydat brožuru; natočit krátký dokumentární film) související s působením lidové léčitelky Květoslavy Patočkové v Semilech.[1][6]

Další léčitelé v regionu

V Libereckém kraji působil český lékař a léčitel německé národnosti Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, který žil v 18. století v Pěnčíně-Krásném na Jablonecku, v jeho domě je nyní muzeum.[1] V polovině 20. století působil léčitel a hadař Josef Adam z Trávníčku v Podještědí na Liberecku.[1] Svoje pacienty léčil zmijím jedem. Údajně léčil i českého historika, muzikologa, literárního historika a ministra školství Zdeňka Nejedlého (1878–1962).[1] O jeho působení sepsal knihu s názvem Příběh podještědské obce regionální historik Jan Havelka (* 1990).[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j COUFALOVÁ, Renata. Semilská léčitelka Květoslava Patočková byla výjimečná jako nedávno filmem „znovuobjevený“ Jan Mikolášek [online]. web: Genus cz; semilsko; historie, 2022-01-08 [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g KUCHAŘ, Jiří. Květoslava Patočková (Semilská bába) [online]. web: Moje svědectví o tom, jak jsem je potkal [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Fytoterapie [online]. web: awashop cz [cit. 2022-01-11]. Květoslava Patočková, léčitelka, bylinkářka tzv. "semilská bába", učitelka Pavla Váni. Dostupné online. 
  4. ↑ Seznam léčitelů a bylinkářů, současnost i minulost: [online]. web: Superpotraviny - superfoods [cit. 2022-01-11]. Květoslava Patočková, léčitelka, bylinkářka tzv. "semilská bába", učitelka Pavla Váni. Dostupné online. 
  5. ↑ Historie bylinářství [online]. web: Culina Botanica [cit. 2022-01-11]. Pavel Váňa od začátku 70.let 20. století s požehnáním „semilské báby“ Květoslavy Patočkové začal byliny popularizovat a nabízet lidem.. Dostupné online. 
  6. ↑ Nezapomenutelná léčitelka Květoslava Patočková aneb muzeum hledá pamětníky [online]. web: M.Semily cz [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Příběh podještědské obce. I, Hradčany a Chvalčovice [online]. web: databáze publikací NK ČR [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kuchař, Jiří. Léčitelé, jasnovidci a mágové: Moje svědectví o tom, jak jsem je potkal. Praha: nakladatelství Eminent, 2021. 408 stran; Květoslava Patočková je uváděna na stránkách: 255, 367; (pevná vazba s matným přebalem); (EAN: 9788072815661); ISBN 978-80-7281-566-1.
  • HAVELKA, Jan. Příběh podještědské obce. I, Hradčany a Chvalčovice. (Český Dub): vlastním nákladem, 2019; 291 stran. ISBN 978-80-270-5744-3.
  • ČTK. Hledají pacienty známé léčitelky. Metro. Praha: Mafra, 2022-01-10, čís. 6, s. 6. ISSN 1211-7811. 
  • KUCHAŘ, Jiří. Květoslava Patočková (Semilská bába). Regenerace. Praha: Říjen 2021, roč. XXIX, čís. 10, s. 30. ISSN 1210-6631. 

Související články

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Muzeum a Pojizerská galerie.jpg
Autor: TIC Semily, Licence: CC BY-SA 3.0
Muzeum a Pojizerská galerie v Semilech
Semily - pohled Husovou.jpg
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Semily – pohled Husovou ulicí na apsidu kostela sv. Petra a Pavla