Kvasice
Kvasice | |
---|---|
Náměstí a kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kroměříž |
Obec s rozšířenou působností | Kroměříž (správní obvod) |
Okres | Kroměříž |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°14′32″ s. š., 17°28′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 196 (2023)[1] |
Rozloha | 11,07 km²[2] |
Katastrální území | Kvasice |
Nadmořská výška | 185 m n. m. |
PSČ | 768 21 |
Počet domů | 685 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | A. Dohnala 18 768 21 Kvasice podatelna@kvasice.cz |
Starosta | Dušan Odehnal |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kvasice | |
Další údaje | |
Kód obce | 588644 |
Kód části obce | 78182 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Kvasice (v historii též Quassitz nebo Kwassitz) se nachází v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji na okraji Chřibů. Obcí prochází silnice II/367 a protéká řeka Morava, do které v severní části obce u sportovního hřiště ústí vodní tok Dolní Kotojedky. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Tlumačov, Bařice-Velké Těšany, Nová Dědina, Hulín, Střížovice, Karolín, Bělov a Otrokovice. Nachází se zde Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého.
Název
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Kvasici. Jeho základem bylo osobní jméno Kvas (buď totožné s obecným kvas - "alkohol" nebo vzniklé krácením jmen jako Strachkvas, Čúkvas). Význam místního jména byl "Kvasovi lidé".[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141.[5] V pobělohorské době měli Kvasice v držení Rottalové: Jan z Rottalu je v roce 1636 získal od své manželky Aleny Bruntálské z Vrbna a po smrti Jáchyma Adama z Rottalu (1708-1746) přešly Kvasice Lambergům, protože jeho dcera Marie Anna se provdala za Františka Adama z Lamberka. V letech 1845-1945 drželi zámek a město Thun-Hohensteinové. V říjnu 1850 zde Emanuel Proskowetz a Ferdinand Urbánek uvedli do provozu jeden z nejmodernějších cukrovarů na Moravě.[5] Roku 1902 zdědil panství Jaroslav Thun-Hohenstein,[6] který na zámku v září 1892 hostil malíře Ferdinanda Engelmüllera.[7] Jaroslav byl švagrem následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který do Kvasic často jezdil na hony.[6]
Znak a vlajka
Ke dni 15. listopadu 2005 bylo obci tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem uděleno právo k používání vlajky obce (na základě rozhodnutí číslo 62 Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky). Na vlajce (mající poměr šířky ku délce 2:3) je list tvořený třemi vodorovnými pruhy (červeným, bílým a červeným) v poměru 8:3:3. V žerďové části horního pruhu je zobrazena bílá zavinutá střela.[8]
Vlajka byla slavnostně vysvěcena spolu se znakem obce při příležitosti kvasické pouti Nanebevzetí Panny Marie 12. srpna 2006. Bílý pruh v dolní části vlajky znázorňuje řeku Moravu, která katastrem Kvasic protéká. Bílá zavinutá střela (tzv. odřivous) na červeném poli je odvozena ze znaku a patřila dříve šlechtickému rodu Benešovců z Benešova, ze kterého pochází první písemně doložený majitel obce Ondřej z Benešova a Kvasic. Protože se znak, který obec používá od roku 1360, podobá znakům obcí Kravaře a Bílovec (které byly rovněž v minulosti majetkem spřízněných rodů), předcházely svěcení obecních symbolů několikaleté spory s heraldiky na téma nutnosti jeho změny.[9][10]
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[11]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Kvasice | 1584 | 1788 | 1818 | 1769 | 1767 | 1779 | 2003 | 2185 | 2318 | 2296 | 2314 | 2307 | 2285 | 2253 |
Počet domů | část Kvasice | 191 | 235 | 254 | 271 | 296 | 312 | 363 | 493 | 509 | 550 | 561 | 662 | 648 | 655 |
Pamětihodnosti
- Zámek Kvasice
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého – na náměstí Antoše Dohnala
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie – na hřbitově
- Kaple Panny Marie Bolestné
- Kaple Panny Marie Pomocné
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Fara na náměstí Antoše Dohnala
- Křížová cesta
Ochrana přírody a památné stromy
Jih obce zasahuje do Chřibů, což je evropsky významná lokalita.
V zámeckém parku stojí Ořešák v Kvasicích, který byl v říjnu 2017 vyhlášen vítězem 16. ročníku ankety Strom roku.[12] V severní části obce stojí dva památné duby, jeden z nich u cukrovaru a druhý u silnice na Kroměříž.
Podél hřiště na severní straně Kvasic vede lipová alej. Starou silnici na Tlumačov za bývalým mostem lemuje jasanová alej. Na jih od obce vede lipovo-jírovcová alej se starou barokní křížovou cestou.
Rodáci
- Marian Karel Ulman (1694–1765), dějepisec, premonstrát v olomouckém klášteře Hradisko[5][13]
- Jan Wunder (1811–1889), lesník
- Leopold Josef Hansmann (1824–1863), redaktor, novinář a spisovatel[14]
- Leo Nagel (1835–1891), právník, spisovatel a politik
- Maximilian von Proskowetz (1851–1898), agronom a diplomat
- Jaroslav Thun-Hohenstein (1864–1929), šlechtic, politik, starosta Kvasic
- Marcel Krasický (1898–1968), akademický malíř, grafik, ilustrátor, výtvarný pedagog
- Jindřich Spáčil (1899–1978), spisovatel, středoškolský profesor
- František Horák (1911–1983), knihovník, vysokoškolský pedagog
- Emanuel Opravil (1933– 2005), paleobotanik
- Friedrich von Thun (*1942), rakouský herec
- Michal Pavlata (1945–2017), herec
Galerie
Zámek, dnes domov pro seniory
Obecní úřad
Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kaple Panny Marie Bolestné, Na Vražisku
Bývalá Proskowetzova vila, dnes domov pro osoby se zdravotním postižením
Základní škola
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 481.
- ↑ a b c KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Kvasice. Hýsly: Alcor puzzle spol. s r. o., 2005. ISBN 80-86923-06-1.
- ↑ a b ZVONEK, Martin. Historie zámku Kvasice [online]. Památky jihovýchodní Moravy [cit. 2019-02-01]. Dostupné online.
- ↑ OBRAZOVÁ, Martina. Ferdinand Engelmüller 1867-1924 [online]. 2013-09-03 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Symboly – Kvasice [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-12-22]. Dostupné online.
- ↑ KYSELÁ, Hana. Svěcení vlajky a znaky. Kvasické noviny : informační čtvrtletník o událostech v našem městečku. 2006, čís. 3, s. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24.Archivováno 24. 12. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ KOHOUT, Zdeněk. Proslov starosty obce pana Zdeňka Kohouta u příležitosti svěcení znaku a vlajky obce dne 12. 8. 2006. Kvasické noviny : informační čtvrtletník o událostech v našem městečku. 2006, čís. 3, s. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24.Archivováno 24. 12. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Kvasice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Stromem roku 2017 se stal ořešák z Kvasic na Kroměřížsku - Aktuálně.cz
- ↑ Osobnost: Marian Karel Ulmann [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Leopold Josef Hansmann [online]. 2013-02-12 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online.
Literatura
- KLAPIL, Petr; KOUTŇÁKOVÁ, Květoslava. Hýsly: Alcor puzzle, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-86923-06-1.
- KLAPIL, Petr. Životní osudy. Kroměříž: Petr Klapil, 2012.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kvasice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa obce Kvasice na webu ČÚZK
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kvasice
- Kvasice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
- Emblem-web.svg: David Vignoni
- Broom icon.svg: User:Booyabazooka (uploader)
- derivative work: Ju gatsu mikka (^o^) appelez moi Ju (^o^)
Web broom icon
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka obce Kvasice, okres Kroměříž
- List tvoří tři vodorovné pruhy, červený, bílý a červený, v poměru 8:3:3. V žerďové části horního červeného pruhu bílá zavinutá střela. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Kvasice, okres Kroměříž, Česká republika.