Kvasiny (zámek)

Zámek Kvasiny
Účel stavby

V současné době galerie a koncertní sál
dříve byty, ústav pro mládež, šlechtické sídlo

Základní informace
SlohEmpír, baroko
Výstavbapočátek 17. století
Další majiteléPáni z Donína, Řád bosých karamelitánů, Antonín Slivka ze Slivic, Josef Huppmann von Valbella, Wilhelm Karl Königswarter, František Karel Janeček
Současný majitelSoňa Klímová
Poloha
AdresaKvasiny 1, Kvasiny, ČeskoČesko Česko
UliceZámecká
Nadmořská výška347 m n. m.
Souřadnice50°12′24,98″ s. š., 16°15′1,68″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky27396/6-2316 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvasiny je barokní zámek s empírovou úpravou ve stejnojmenné obci v okrese Rychnov nad Kněžnou. Od roku 1958 je zámek chráněn jako kulturní památka.

Historie

Zámek se vstupním portálem

Tvrz

Na místě původní stavby stál nejspíše poplužní dvůr. Renesanční tvrz na místě současného zámku založil pravděpodobně Bedřich starší z Vlkanova počátkem 17. století. Již roku 1615 je uváděn s přídomkem „na Kvasinách“. Tvrz je však poprvé připomenuta až 26. června 1623, kdy byla konfiskována v rámci pobělohorských konfiskací. Stalo se tak i přes to, že krátce po bitvě na Bílé Hoře Bedřich mladší z Vlkanova deklaroval svou věrnost Ferdinandovi II.[1][2] Dne 10. března 1624 pak plnomocný místodržitel, Karel z Lichtenštejna, prodal statky i s tvrzí Jindřichovi z Donína.

Od té doby stavba chátrala, obvodové zdi musely být dokonce podpírány. Roku 1651 zemřel Jindřich z Donína a tvrz zdědil jeho syn Hanibal. Statek byl však velmi zadlužený a právo na něj získal Šimon z Kolichreitu, po jeho smrti padlo právo na císaře. Ten právo předal Frebonii z Pernštejna, paní na Litomyšli. Ta svým dědictvím odkázala tvrz řádu bosých karmelitánů. Ti tvrz získali roku 1653.[3] Kromě obvyklých hospodářských budov a lázní k tvrzi patřil i pivovar zbudovaný ze dřeva.[4]

Zámek

Karmelitáni tvrz opravili a přestavěli na trojkřídlý barokní jednopatrový zámek. Z původní tvrze nezbylo nic, byla použita jen na materiál. Přestavba byla hotová k roku 1706, který je vyrytý nad fortnou. Tvrz sloužila karmelitánům jako kanceláře, byl zde byt správce panství a pobývali zde i pražští příslušníci kláštera. V druhé polovině 18. století pak pravděpodobně vznikl zárodek nynějšího parku.[1]

Roku 1786 byly císařem Josefem II. zrušeny žebravé řády a s nimi i bosí karmelitáni. Nad panstvím převzal správu Náboženský fond. Roku 1824 koupil panství Antonín Slivka ze Slivic. Ten nechal zámek klasicistně přestavět. Na hlavní budově nechal přidat jedno patro s dřevěnou věžičkou a na ostatních křídlech půdní polopatra. Také nechal vysvětit kapli svatého Antonína Paduánského.[5] Dále byl pak rozšiřován park.

Další majitel, Josef Huppmann von Valbella, nechal roku 1874 přistavět jednopatrovou budovu s tzv. Loveckým sálem a dalšími pokoji.[6] Na přelomu 19. a 20. století budovu získal Wilhelm Karl Königswarter, který nechal přistavět dřevěnou kuželnu v parku.[4]

20. a 21. století

Zdevastovaný zámek v roce 1990

V roce 1928 větší část panství od Königswarterů zakoupil František Karel Janeček, syn zakladatele značky Jawa. Naproti zámku u vlakového nádraží nechal přestavět pilu a začal zde vyrábět karoserie pro automobily značky Jawa. Roku 1938 František Karel Janeček emigroval do Velké Británie. Během druhé světové války na zámku bydlela pouze jeho manželka, Jindřiška Janečková, s pěti dětmi. Pomáhala ruským výsadkářům i českým zaměstnancům továrny. Po druhé světové válce byl zámek znárodněn.[7] Byl upraven na ubytovnu zaměstnanců kvasinské automobilky a poté v něm byl zřízen Ústav sociální péče pro mládež.[8]

Roku 1992 se zámek spolu s osekaným majetkem vrátil v restituci dědicům Františka Karla Janečka. Rodině připadly kromě zámku i kůrovcem zdevastované lesy a rozpadlé hájovny. Samotný zámek byl v dezolátním stavu, měl propadlé střechy a zplesnivělé zdi.[5] V devadesátých letech musela být stržena chátrající dřevěná kuželna v parku. O zámek se začala starat vnučka F. K. Janečka Soňa Klímová. Objekt postupně renovovala a předělávala na galerii a koncertní sál (ten vznikl z bývalého loveckého sálu).[9] Galerie byla otevřena v prosinci 2010.[10][11]

Popis

Hlavní objekt je dvoupatrový, trojkřídlý empírově upravený zámek v jihovýchodní části parku. Hlavní budova je dvoupatrová a dominuje jí dřevěná věžička s kuželovitou střechou. Na zámeckou budovu navazuje zimní zahrada se skleníkem a domem zahradníka. Nachází se zde také kaple svatého Antonína Paduánského.[12]

K zámku je připojen desetihektarový anglický park, který je na severu ohraničen řekou Bělá. V něm se nachází hned několik rybníků - první byl zřízen kvůli výstavbě vodní elektrárny v roce 1905. Na jeho náhonu ještě leží odvodňovací nádržka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kvasiny - popis tvrz přestavěnou na zámek, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-28. 
  2. ↑ BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618.. 1.. vyd. Praha: František Řivnáč, 1883. 1472 s. S. 883. 
  3. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl 2. 1.. vyd. Praha: František Šimáček, 1883. S. 211. 
  4. ↑ a b Život na zámku o.s. Kvasiny - Historie. www.zamek-kvasiny.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Historie :: Zamek-kvasiny. zamek-kvasiny.webnode.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zámek Kvasiny | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Návštěva na zámku v Kvasinách u Soni Klímové - Janečkové, pravnučky zakladatele slavné značky Jawa. Hradec Králové [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kvasinskému zámku vrací život potomci zakladatelů továrny na motocykly značky JAWA. Hradec Králové [online]. 2018-05-07 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ S.R.O, Turistika cz. Zámek Kvasiny. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠPRYŇAROVÁ, Silvie. OBRAZEM: Zdevastovaný zámek Kvasiny se proměnil v úžasnou galerii. Deník.cz. 2012-06-15. Dostupné online [cit. 2021-02-23]. 
  11. ↑ Co mají společného zámek Kvasiny a značka Jawa? Majitel panství tu začal s výrobou automobilů. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ zámek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kvasiny zámek.jpg
Autor: Terber~dewiktionary, Licence: CC BY-SA 4.0
Kvasinský zámek
Kvasiny, zámek.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Zámek v Kvasinách.jpg
Autor: Censkymiro, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek v Kvasinách