Kvazisatelit

Kvazisatelit (anglicky: Quasi-satellite, též „Quasi-satelit“, „téměř-satelit“, či „téměř-družice“) je objekt s 1:1 dráhovou rezonancí, přičemž zůstává blízko planety po dobu několika oběhů kolem Slunce.

Kvazisatelitu trvá jedna cesta kolem Slunce stejně jako planetě, ale jeho dráha má rozdílnou excentricitu (obvykle větší), jak je ukázáno na obrázku vpravo. Při pohledu z planety se dráha objektu jeví jako podlouhlá retrográdní smyčka okolo planety. Na rozdíl od „plnohodnotných“ satelitů, dráhy kvazisatelitů leží mimo Hillovu sféru, a jsou nestabilní. Během času mají sklon vyvinout se do jiných typů resonantního pohybu, kde už nemusí zůstat v sousedství planety, ale mohou se s časem vrátit na původní či podobnou dráhu jako kvazisatelit atd. Jiné typy dráhy se 1:1 rezonancí s planetou obsahují podkovové a pulčí dráhy kolem libračních center, ale objekty na těchto drahách nezůstávají blízko zeměpisné délky planety mnoho orbitů okolo Slunce. Objekty s podkovovou dráhou jsou známy pro občasnou změnu dráhy na relativně krátkou kvazisatelitní, a jsou s nimi občas zaměňovány. Příkladem takového objektu je 2002 AA₂₉.

Příklady

Země

Země má v současné době devět známých kvazisatelitů:

• 3753 Cruithne
• 2002 AA₂₉
• 2003 YN₁₀₇
• 2004 GU₉ (164207)
• 2006 FV₃₅
• 2010 SO₁₆
• 2013 LX₂₈
• 2015 SO₂
• 2016 HO₃
• 2023 FW₁₃

Tyto objekty si drží svoji kvazisatelitní dráhu po dobu desítek až stovek let.

Venuše

I Venuše má svůj kvazisatelit, 2002 VE₆₈. Tento asteroid kříží i dráhy Země a Merkuru; zdá se, že je souputníkem Venuše jen posledních 7000 let, a jeho osudem je opuštění své kvazisatelitní dráhy přibližně za 500 let.

Ostatní planety

Na základě simulací se předpokládá, že Uran a Neptun mohou mít kvazisatelity po dobu existence Sluneční soustavy (cca 4,5 mld. let), kolem Jupiteru může mít objekt kvazisatelitní dráhu po dobu 10 milionů let, a kolem Saturnu pouhých 100 000 let. Není znám jediný kvazisatelit kolem jiné planety než je Země a Venuše.

Umělé

Na začátku roku 1989 se sovětská sonda Fobos 2 stala kvazisatelitem Phobosu, měsíce Marsu, s průměrnou poloosou dráhy 100 km od Phobosu. Vzhledem k výpočtům mohla sonda na této dráze vydržet měsíce, ale kvůli poruše kontrolního systému bylo se sondou ztraceno spojení.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quasi-satellite na anglické Wikipedii.

Související články

• Měsíc (satelit)
• Doba oběhu
• Dráhová rezonance

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kvazisatelit na Wikimedia Commons
• Quasi-satellite Information Page Archivováno 15. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Earth's New Travelling Companion: Quasi-Satellite Discovered
• Astronomy.com: A new "moon" for Earth
• Discovery of the first quasi-satellite of Venus – Univerzita v Turku news release (August 17, 2004)