Kvazistát

Oblasti kontrolované Islámským státem, často označovaným jako kvazistát (stav ke dni 21. května 2015)

Kvazistát, též označovaný jako protostát nebo de facto stát je politická entita, která představuje ne zcela institucionalizovaný a suverénní stát.[1]

Teorie

Entity, označované jako kvazistáty, spojuje fakt, že nesplňují čtyři kritéria státnosti, jak je stanovuje článek 1 Montevidejské konvence, tedy: stálé obyvatelstvo, definované teritorium, vláda, kapacita vstoupit do diplomatických vztahů s jinými státy. Nejčastěji se jedná o čtvrté kritérium, pojem kvazistát se tak překrývá s pojmem stát s omezeným uznáním, nicméně článek 3 dále stanovuje, že "politická existence státu je nezávislá na uznání ostatními státy." Jedná se o státní jednotky, které naplňují faktické znaky státnosti, ale nebyly mezinárodním systémem uznány za suverénní, nebo též státní jednotky potýkající se s problémem prosazení vnitřní suverenity, tedy schopných ustavit monopol legitimního násilí v rámci svého teritoria.[2]

Dělení a příklady

Obecně lze kvazistáty rozdělit do tří skupin:

Autonomní území

Autonomní území suverénních států splňují první tři kritéria Montevidejské konvence, proto je lze označit za kvazistáty, zejména pokud jsou založena na etnické nebo kulturní odlišnosti. V takovém případě může mít místní vláda takového území široké pravomoci, v některých případech dokonce prakticky všechny s výjimkou zahraniční, obranné a měnové politiky.[3] Historickým příkladem mohou být britské kolonie, které měly jistou formu samosprávy ale zůstaly integrální části britské říše. Stejně tak republiky Sovětského svazu, které představovaly správní jednotky s vlastními národnostmi. Zpravidla je statut autonomního území upraven v ústavě dané země, někdy ale k jeho vzniku může dojít jednostranným vyhlášením (např. na základě referenda)[4], a v případě že centrální vláda tento krok neuzná, jedná se pak spíše o povstaleckou organizaci (viz níže).
Příklady (v závorce uveden suverénní stát ke kterému náleží dané území):

Povstalecká organizace

V současnosti je pojem kvazistát nejčastěji používán pro militantní povstalecké skupiny, které deklarují a vykonávají nějakou formu vlády nad určitým územím ale postrádají institucionální soudržnost. Takový kvazistát zpravidla nemá psanou ústavu ani žádné demokratické orgány, stejně tak žádné nebo jen minimální mezinárodní uznání. To však neznamená, že nijakým způsobem nevystupuje na mezinárodní scéně. Příkladem může být například mírová dohoda mezi Spojenými státy americkými a hnutím Taliban z roku 2020. V textu této dohody je Taliban označován jako "Islámský emirát Afghánistán, který není uznáván Spojenými státy jako stát a je známý jako Taliban".[5] V oblasti vojenství jsou tyto organizace také označovány jako násilní nestátní aktéři, otázka použití síly proti nim však nemá v mezinárodním právu jasné řešení.[6]
Příklady (v závorce uveden suverénní stát ke kterému náleží dané území):

Slabý stát

Jako slabý stát (weak state), selhávající stát (failing state) či zhroucený stát (collapsed state) označujeme státy které sice formálně patří mezi suverénní, nicméně vyznačují se politickou zaostalostí, vnitřní slabostí a nestabilitou, a prokazatelně selhávaly v naplňování klasických funkcí státu. Nevýkonný státní aparát zapříčiňuje ztrátu legitimity a vytváří propast mezi státem a občany, kteří jsou nuceni hledat si vlastní cestu k zajištění živobytí a bezpečnosti. Způsob, jakým tak činí, je často v rozporu se státem a mocenská elita nedostatek legitimity zase kompenzuje spojenectvím s byrokracií a armádou, které ji izolují od potenciální mocenské konkurence a společnosti vůbec. Nezřídka jsou takovéto státy zmítány vnitrostátními konflikty, kdy část území je ovládána povstaleckou organizaci (viz výše).[2]
Příklady:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Proto-state na anglické Wikipedii.

  1. BOUŠKOVÁ, Tereza. Kvazi státy v současném mezinárodním systému. Plzeň, 2012 [cit. 2022-03-22]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta filozofická. Vedoucí práce PhDr. Linda Pinkerová. Dostupné online.
  2. a b REMEŠOVÁ, Olga. O státech nestátech: Klasifikace slabé státnosti. Global politics [online]. Masarykova univerzita [cit. 2020-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-02. 
  3. Grónsko [online]. Adventura.cz [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  4. Kurdové odhlasovali vznik federace na severu Sýrie. Je to nelegální, reaguje vláda v Damašku. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  5. Full Text of US-Taliban Peace Agreement [online]. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  6. MLČÁK, Jiří. Legalita použití síly proti tzv. Islámskému státu. Praha, 2019 [cit. 2022-03-22]. Diplomová. Univerzita Karlova - Právnická fakulta. Vedoucí práce doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková Ph.D., E.MA.. Dostupné online.

Související články

Média použitá na této stránce

De facto SA-NES Flag.svg
Autor: Thespoondragon, Licence: CC BY-SA 4.0
The de-facto flag of the Autonomous Administration of Northeast Syria, its emblem on a white field.
Flag of Transnistria (state).svg
Flag of the Pridnestrovian Moldavian Republic (Pridnestrovie, Transdniestria, Transnistria). The flag's reverse omits the hammer and sickle
Flag of the United Arab Republic.svg
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of the United Arab Republic (1958–1971).svg
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of Donetsk People's Republic.svg
Flag of Donetsk People's Republic
Flag of the Syrian revolution.svg
the flag of the Syrin revolution
Flag of Lugansk People's Republic.svg
Flag of Lugansk People's Republic
Near East ISIS controlled areas-fr.svg
Autor: Sémhur, Flappiefh, Licence: CC BY-SA 4.0
Carte des territoires contrôlés par l'organisation Etat islamique au Proche-Orient (mai 2015).
AQMI Flag asymmetric.svg
Flag of the Islamic State .This flag is also used by al-Shabaab, al-Qaeda in the Arabian Peninsula (AQAP), al-Qaeda in the Islamic Maghreb (AQIM), and Boko Haram. The design shows the shahada in an arrangement that includes the image of the historical "seal of Muhammad" (more precisely, the "seal" design is based on a 1980s facsimile of Ottoman era copies of letters written and sealed by Muhammad, in which the copyists had manually inked the seal impression; the jihadist flags seen in press photographs do not show the seal as circular but in a slightly irregular shape that faithfully mimicks one particular such specimen; see w:seal of Muhammad for details). Also note that the representation of this seal formerly uploaded to commons but since deleted is merely a graphist's "fictionalisation" of what the seal might have looked like; the actual artefact on exhibit as the "seal of Muhammad" in Istanbul is rectangular)