Kverulant.org

Kverulant.org o.p.s.
ZkratkaKverulant
Mottoacta non verba
Vznik23. července 2009
Právní formaobecně prospěšná společnost
SídloPražská 1148/59, Praha, 102 00, Česko
ŘeditelIng. Vojtěch Razima
Správní radaJan Urban (novinář), Ing. Aleš Masner, Ing. Daniel Ryvola
Dozorčí radaŠtěpán Fiala, Roman Plachý, Ing.Arch. Jan Holna
Oficiální webwww.kverulant.org
Datová schránkacryemer
IČO28925165 (VR)
LEI315700RL3Q2L6DNFVJ28
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kverulant.org je česká obecně prospěšná společnost, která se zaměřuje na watchdoging, Byla založena v 23. července 2009. Jejím zakladatelem a ředitelem je Vojtěch Razima. Do roku 2014 vystupovala také pod názvem Acta non verba, tedy z latinského „Jednat, ne jenom mluvit“, což zůstalo deklarovaným základním principem činnosti organizace.

Nejvýznamnější kauzy

Konec monopolu na zdravotní pojištění cizinců

  • Pojišťovna VZP, a.s. (PVZP) je univerzální neživotní pojišťovna, dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP ČR). Od založení roku 1994 byla součástí VZP ČR, po vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 působí samostatně. Od srpna 2021 do léta 2023 měla PVZP dočasný monopol, původně plánovaný na pět let, na komerční zdravotní pojištění cizinců ze třetích zemí (občanů nespadající pod jednotný systém evropského pojištění, tedy např. cizince z Velké Británie, USA i válkou zasažené Ukrajiny) s dlouhodobým pobytem v České republice a z něj plynoucí přibližný roční příjem 800 milionů Kč. Monopol získala poslaneckou sněmovnou schválenou (pro byla většina poslanců ANO, SPD, KSČM a ČSSD) sněmovní novelou cizineckého zákona (zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky), kterou podali lékařka, poslankyně a předsedkyně správní rady VZP Věra Adámková a lékař, poslanec a člen správní rady VZP Miloslav Janulík (oba ANO).
  • Lékař a místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek před hlasováním uvedl: „Neřeší to problém cizinců, kteří nejsou pojištěni a nepojistí se,“ kritikem byl také podnikatel a poslanec Zbyněk Stanjura (ODS): „Jedna privilegovaná pojišťovna, v jejíž správní radě jsou poslanci, čirou náhodou ti samí, co to píšou, si pokouší zákonně sjednat konkurenční výhodu vůči ostatním“ a proti byli i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), ministerstvo vnitra, senát, Hospodářská komora ČR i Česká asociace pojišťoven (ČAP), která přes advokátní kancelář White & Case ihned podala stížnost k Evropské komisi. Ještě v zimě 2021 senát dolní komoře poslal senátní novelu s návrhem na zrušení monopolu, kterou sněmovní výbor pro zdravotnictví na jaře 2022 sněmovně k projednávání nedoporučil. Obchodní ředitel PVZP Otakar Mareš v srpnu 2022 uvedl, že sněmovní novela řešila i nekalé praktiky na pojišťovacím trhu omezením provizí.
  • Evropská komise dlouhodobé pojišťování cizinců v České republice prověřovala pro podezření z porušení hospodářské soutěže a základních evropských práv, českou vládu požádala o vysvětlení nejpozději do září 2022 a České republice v případě shledání protiprávnosti zákona hrozily sankce. Monopol zmírnit, ale fakticky zachovat chtěl například podnikatel a poslanec Jan Kuchař (STAN), v květnu 2023 se pro Právo vyjádřil: „Senátní verze nás vrací k původnímu modelu, který způsoboval nedoplatky ve zdravotnických zařízeních a umožňoval vznik ruskojazyčných a vietnamskojazyčných mafií. Otvírá cestu pro soukromé pojišťovny, které budou hledat víc byznys než zdravotnictví.“ Cizinci do sněmovní novely komerčním pojišťovnám platili, ale ty, jak se často ukázalo u vyšetření v nemocnici, smlouvy se zdravotnickými zařízeními neměly.
  • Proti monopolu na zdravotní pojištění cizinců protestovala i obecně prospěšná watchdogová organizace Kverulant.org. Ta tvrdila, že za prolobováním monopolu pro PVZP stál Jaroslav Faltýnek (ANO) a že tato kauza má spojitost se schůzkou v restauraci na Vyšehradě 22. října 2020, kdy byl ministr zdravotnictví České republiky Roman Prymula vyfotografován jak údajně vychází z vyšehradské restaurace Rio's, která měla být vzhledem k opatřením souvisejícím s pandemií onemocnění covid-19 uzavřená. Kverulant.org také kritizoval liknavý přístup poslanců k přijetí senátní novely na zrušení monopolu pro PVZP a ze zdržování projednání novely ve sněmovně obvinil poslance Toma Philippa. NGO Kverulant 14. března 2023 vyzval všechny zákonodárce, „aby konečně odstranili tento nemravný stav. Kverulant poslancům připomněl, že byla hrubě pošlapána práva konkurentů PVZP v oblasti komplexního zdravotního pojištění cizinců, když jim během velmi krátké doby bylo znemožněno toto soukromé pojištění nabízet, aniž by jim byly uhrazeny vzniklé náklady.“[1]
  • Poslanci senátní novelu rušící monopol PVZP odhlasovali ve středu 12. července 2023 a senát ve středu 23. srpna 2023. Do roka má vzniknout registr zdravotního pojištění cizinců spravovaný Českou kanceláří pojistitelů (ČKP) s přístupem pro zdravotnická zařízení a bude-li třeba i policie. Schválení novely uvítal i ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek: „Věříme, že díky zrušení monopolu Pojišťovny VZP se narovnají podmínky trhu v pojištění cizinců a klienti opět dostanou na výběr, a tím i kvalitnější službu. Zároveň novela významně posílí transparentnost a zvýší minimální limity plnění. Návrat k respektování evropského práva, se kterým byl monopol v kolizi, je dobrá zpráva pro všechny zúčastněné.“ [2]

Trestní oznámení na bývalého generála Jiřího Šedivého pro lobbing v kauze nákupu víceúčelových vrtulníků pro armádu

  • Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil firmu Generals, s.r.o.  Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval zejména pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur II. Šlo o dodávku107 vozidel za 14,4 miliardy korun. Nákup schválila v březnu 2009 česká vláda Mirka Topolánka a nákup provázela řada podezření.[3]
  • Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) po svém nástupu do funkce v lednu 2014 jmenoval Šedivého svým poradcem. Při nákupu nových armádních vrtulníků se do finálového výběru se dostaly dva stroje, Bell UH-1Y Venom a výrazně levnější italská Agusta AW 139M. V plnění takticko-technických požadavků vyhověl Bell na 50 % a Augusta byla lepší, vyhověla na 72 %. Náklady na pořízení amerických strojů bez životního cyklu byly vyčísleny na 12,8 miliard korun. S náklady na životní cyklus na 25 let pak 17,3 miliardy korun. Italské vrtulníky by vyšly na 9 miliard korun, bez nákladů na životní cyklus pak na 6,9 miliard. Přesto byly nakoupeny americké stroje Bell. Při nákupu byl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek a udělena rekordní pokuta 550 milionů korun. Nákup vrtulníků doprovázel lobbing Jiřího Šedivého.[4]
  • Za rok 2021 vykázal Šedivý ve své společnosti příjem 2,5 milionů korun. Za rok 2022 vykázala Generals s.r.o. tržby ve výši 9,5 milionu korun, zisk před zdaněním 7,7 a po zdanění 6,2 milionu korun. Kverulant.org byl přesvědčen, že šlo o provize za lobbování právě za nákup amerických vrtulníků a v červenci 2023 na Jiřího Šedivého podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu dle  § 333 nepřímé úplatkářství.[5]

Nadace kardinála Domika Duky

  • V květnu 2021 vydal Kverulant zprávu, ve které tvrdil, že Dominik Duka podezřele vyvedl majetek církve přes svou nadaci Arietinum Podle organizace mělo jít o dva pražské pozemky v hodnotě cca 250 milionů korun, které Dukova nadace převedla na developerskou firmu Central Group výměnou za budoucí obdržení bytů. Kverulantovu zprávu převzala mnohá média. Server INFO o ní natočil reportáž.[6] Podle zjištění Deníku N nebyla ovšem zpráva organizace Kverulant zcela přesná. Zjištění potvrdila, že Duka sice založil nadaci v prosinci roku 2020 coby soukromá osoba, v čele její správní rady ovšem zasedá z titulu arcibiskupa (coby statutárního orgánu). V podstatě jde tedy o nadaci církve, nikoliv Dominika Duky. Rozporné ovšem zůstává, že ačkoliv je obsazení správní rady nadace spojeno s církevními funkcemi, první členstvo vedené Dominikem Dukou si ve stanovách schválilo, že jejich mandát trvá pět let bez ohledu na faktické obsazení církevních pozic. Jediným členem správní rady, který neměl přímou vazbu na arcibiskupství, byl Jan Žůrek, prezident České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj a jeden ze zakladatelů poradenské společnosti KPMG. Ten pro média uvedl, že celá transakce byla důkladně projednávána církevními orgány a že jde o jednu z podnikatelských aktivit, které mají zajistit financování církve po její odluce od státu. Naopak církevní právník Jan Rozek o kauze uvedl: „To není klukovina. To je velká domů. A pokud to neschválil Vatikán, tak je to žalovatelné kanonickým právem.“ Podle kanonického práva by totiž neměla žádná diecéze bez svolení Vatikánu nakládat s majetkem vyšším, než je 40 milionů korun.[7] Duka se proti tvrzení zprávy organizace Kverulant ohradil právní cestou. V polovině května mu Obvodní soud pro Prahu 10 vyhověl s žádostí o vydání předběžného opatření, které organizaci Kverulant nařídilo odstranit zprávu ze svých webových stránek. Odvolací soud však dal obecně prospěšné společnosti Kverulant.org zapravdu a konstatoval, že popsala skutečný stav věcí a článek tak byl v červenci 2021 znovu publikován. V odůvodnění soud uvedl: „Skutečností totiž je, že byly zdarma převedeny pozemky s vysokou hodnotou z majetku církve do majetku nadace založené osobně navrhovatelem. Nadace Arietinum má být sice podle zakládací listiny ovládána různými církevními hodnostáři (včetně navrhovatele), ovšem Předmětný článek (pravdivě) upozorňuje též na to, že v následujících pěti letech nebude možno změnit sestavu správní rady nadace kromě zakladatele (tedy navrhovatele). Sám navrhovatel zůstane čestným členem správní rady i po té, co přestane vykonávat úřad pražského arcibiskupa, a bude mít právo se zúčastnit zasedání správní rady a na informace ve stejném rozsahu jako členové správní rady. Není zřejmé a navrhovatel to v návrhu na nařízení předběžného opatření nijak nevysvětluje, jaké důvody vedly církev (její příslušnou součást), jejímž nejvyšším představitelem je navrhovatel, k darování značného majetku nadaci, jejímž zakladatelem je rovněž osobně navrhovatel. Není zřejmé, z jakých důvodů nadaci nezřídila přímo římskokatolická církev respektive některé její instituce. A nelze přehlédnout ani to, že darované pozemky byly obratem směněny s dalším soukromým subjektem, přičemž výhodnost této transakce pro církev navrhovatel nijak nevysvětluje.“[8]

Otevření Pražského hradu

  • Podle kritiků bývalého prezidenta Miloše Zemana vedlo vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 k omezení přístupu na Hrad. Dále Miloš Zeman ve spolupráci s Policií v roce 2016 s odkazem na zprávy o teroristických útocích v Evropě zavedl na Hradě plošné osobní policejní kontroly. Ty podle kritiků vedly k tomu, že byl pro případné skutečné teroristy vytvořen snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí. Dále byl areál Pražského hradu údajně v souvislosti s protipandemickými opatřeními zcela uzavřen od poloviny října 2020 a pak na jaře 2021 a opět se otevřel až po více než půl roce  v pondělí 3. května 2021 veřejnosti[9]. AV otevření hradu se angažoval spolek Kverulant.[10] Tvrdil, že uzavření Hradu nemá oporu v zákoně. Obrátil se proto na soud, který konstatoval, že Hrad je veřejným prostranstvím, a umožnil tak spolku v době uzávěry uspořádat na jednom z náměstí v areálu Hradu 18. dubna 2021 shromáždění.[11] Podle organizace již bylo další prodlužování úplné uzávěry hradu neudržitelné, ale plošné kontroly zrušeny nebyly. Obrat přinesl až nástup Petra Pavla do prezidentské funkce. V pondělí 17. dubna 2023 byly plošné kontroly zrušeny.[12]  

Financování organizace Pionýr

  • V červenci 2020 přišla organizace Kverulant.org s obviněním z problematického financování Pionýra z veřejných prostředků.[13] Organizace svá obvinění stavěla na kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) provedené v roce 2017. Ta byla zaměřená na prostředky, které stát poskytl na podporu práce s dětmi a mládeží mezi lety 2014–2016. V rámci této kontrolní akce NKÚ provedl kontroly u 14 příjemců dotací – spolků pracujících s dětmi a mládeží. U osmi z těchto spolků, mezi nimi i u Pionýra, NKÚ našel pochybení. V rámci celkové částky 77 miliónů přidělené v tomto období na projekty Pionýra nalezl NKÚ chyby u dvou účetních položek. V případě těchto nálezů se však jednalo o formální pochybení, nikoliv o snahu o podvod či obohacení se, což potvrdila Policie ČR, která případ odložila. S ohledem na to ani MŠMT neuplatnilo vůči Pionýru následné možné dotační sankce a Ministerstvo financí dokonce prominulo významnou část příslušné vratky do státního rozpočtu. Na obranu Pionýra vystoupil například předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček nebo významný český skaut a novinář Jiří "Edy" Zajíc.
  • S ohledem na množství pochybení v rámci kontroly i ostatních příjemců dotací ale NKÚ vyčetl MŠMT, že v rámci ministerstva nefungoval vůči příjemcům těchto dotací v letech 2014–2016 vnitřní kontrolní systém a kontrola ministerstva tak nebyla prováděna v potřebné kvalitě, zároveň výběr podpořených projektů nebyl dle NKÚ transparentní. V následujících letech však MŠMT metodiku částečně upravilo a od roku 2020 již postupuje dle metodiky zveřejněné na webových stránkách ministerstva, která obsahuje hodnotící kritéria a indikátory.
  • Kverulant Ministerstvo školství již v červnu 2020 oslovil s požadavkem, aby dostal kopie grantových žádostí a seznam členů komise, kteří o dotacích pro mládež rozhodli. Domníval se totiž, že mezi nimi byli i zástupci Pionýra. Ministerstvo Kverulantovi informace nedalo. Proti jejich neposkytnutí podal Kverulant na konci srpna 2020 stížnost ministrovi. Marně a Kverulant proti tomuto rozhodnutí podal žalobu. Městský soud v Praze rozsudkem z 31. března 2023 Kverulantovi nevyhověl. Ve věci sdělení totožnosti členů komise, která rozhodovala o dotacích pro Pionýra, provedl soud test proporcionality. Zvažoval, zda je důležitější zájem veřejnosti, reprezentovaný zde Kverulantem, znát jména osob, které rozhodují o veřejných penězích nebo zájem těchto osob zůstat v anonymitě. Soud došel k závěru, že ochrana soukromí má přednost. Kverulant neuspěl ani s požadavkem na poskytnutí kopií grantových žádostí. Kverulant veřejně oznámil, že svou při prohrál, ale dobře vyargumentované rozhodnutí soudu respektuje a odvolávat se proti němu nebude.[14]

Zpráva OLAF

  • Rozhodnutí ministerstva financí neposkytnout žadatelům zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o dotační kauze Čapí hnízdo bylo nezákonné. V pondělí 22. 3. 2021  to uvedl Městský soud v Praze. Pravomocně tak vyhověl správní žalobě organizace Kverulant[15]. Soud při odůvodnění konstatoval: „Jak je patrné již z jazykového výkladu ustanovení, informační výjimka se vztahuje pouze na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Požadovaná informace - závěrečná zpráva OLAF včetně příloh - zjevně informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení není.“[16]

Kauza AKTIP – Konzultační a terapeutický institut Praha

  • AKTIP byl soukromý institut provozovaný veřejnou obchodní společností Progressive consulting, nabízející služby v oblasti psychosomatické péče. Vedoucím institutu AKTIP byla psychiatrička Jarmila Klímová. Společnost se dostala do povědomí širší veřejnosti díky medializaci dokumentu Obchod se zdravím z cyklu Infiltrace odvysílaného na ČT1 21. 5. 2018. Kverulant.org na svém webu nesouhlasil s tehdejším ministrem zdravotnictví v demisi Adamem Vojtěchem, který k situaci uvedl, že „abychom mohli podat trestní oznámení, potřebujeme mít více podkladů, řekněme důkazů, jak to centrum funguje. A ty teď nemáme. Kverulant.org v červnu 2018 trestní oznámení podal. Obvodní ředitelství policie Praha 2 počátkem listopadu 2018 oznámení odložilo s tím, že se nejedná o trestný čin. V listopadu 2018 podal Kverulant.org stížnost proti odložení věci. Státní zástupkyně v prosinci téhož roku oznámila ve vyrozumění o přezkoumání policejního postupu, že „shledala postup policejního orgánu vadným“ a „že ve věci je třeba zahájit úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 tr. řádu, neboť věc byla ukončena předčasně.“ K březnu 2019 vyšetřování stále pokračovalo. Na začátku roku 2019 oznámila společnost ukončení své činnosti, což považuje Kverulant.org i za svoji zásluhu.[17]

Zakázaná reklama v České televizi

  • Dle zákona 231/2001 Sb., o vysílání, platného od roku 2011 je reklama v České televizi povolená pouze na stanicích ČT2 a ČT sport, kde nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů. Na programu ČT1 je zakázána zcela. Česká televize má však povoleno vysílání sponzoringu. ČT této možnosti využívá. V roce 2018 ČT pouze za sponzoring vyinkasovala rekordní částku 238 milionů korun. Kverulant tvrdí, že vysílání sponzoringu  je nelegálním obcházením zákona a již od roku 2011 vyvíjí snahu tuto praxi zastavit.[18] Jiří Besser , ministr kultury z doby, kdy se o zákazu reklamy na ČT1 jednalo, se s odstupem času cítil vysíláním sponzoringu zklamán. V listopadu 2014 v rozhovoru pro iDNES uvedl: „V době, kdy jsme jednali o bytí či nebytí reklamy na kanálech ČT, někteří lidé upozorňovali na to, abychom zakázali i sponzoring a product placement. A my jsme říkali, že to bude bezvýznamné. Jenže teď po letech vidím, že pan ředitel Dvořák může stokrát ministrovi kultury říci, že to určitě vysílat nebude, ale při tom vlastním obchodním jednání takového gigantu, jakým je ČT, lidi napadne, že zákon jim to umožňuje a televizi nikdo nemůže bránit, aby si vydělala zákonným způsobem. A pak v televizi vidíme u jednoho filmu na ČT1 i čtyři sponzorské odkazy. Že by to takto mělo být, mě, když jsem tehdy pro změnu hlasoval, nenapadlo.“[19]

Zákaz reklamních zařízení na dálnicích a silnicích I. třídy

  • Kverulant se již od svého vzniku 2009 profiloval jako kritik širokého rozšíření venkovní reklamy v podobě silničních billboardů. Podle Kverulanta: „mají billboardy na svědomí lidské životy, kradou veřejný prostor, billboardový byznys je spojen s korupcí, a přitom veřejnosti nic pozitivního nepřinášení." Je velmi pravděpodobné, že i Kverulantův dlouholetý tlak nakonec v roce 2012 přiměl Ministerstvo dopravy k sepsání návrhu novely silničního zákona, který měl billboardy výrazně omezit. V původním návrhu sice byla desetiletá lhůta na odstranění billboardů, ta však byla později zkrácena na pět let. Vládní návrh zákona nejprve schválila poslanecká sněmovna. Při projednávání zákona v senátu prosadila senátorka Veronika Vrecionová změkčující pozměňovací návrh, a to zachovat billboardy u místních komunikací a silnic II. a III. třídy. Senát zákon vrátil zpět sněmovně. Zákon proti billboardům se tedy znovu vrátil do Sněmovny, kde byla v květnu 2012 novela zákona o pozemních komunikacích schválena.  Podle této novely billboardy měly zmizet od dálnic a silnic I. třídy nejpozději 1. září 2017. Z odhadovaných tří tisíců billboardů kolem dálnic a silnic I. třídy jich už většina v průběhu roku 2018 zmizela. Začátkem prosince 2018 bylo odstraněno 1712 nelegálních reklam, z toho 912 u dálnic. Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy považuje Kverulant.org za svůj velký úspěch.[20] Od přijetí novely v roce 2012 do 2017 se billboardové firmy několikrát marně pokoušely působnost novely ještě odložit nebo zmírnit. V roce 2017 navrhla zrušení novely skupina senátorů. Senátoři ve svém návrhu na zrušení části zákona argumentovali tím, že zákaz billboardů je protiústavním vyvlastněním bez náhrady. Ústavní soud jejich návrh v únoru 2019 zamítl. Konstatoval, že úprava sleduje legitimní cíl a tím je veřejný zájem v podobě zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků. Ústavní soud připomněl, že ačkoliv by z hlediska účelu bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a po pečlivém zvážení střetu těchto zájmů formuloval přechodné ustanovení, kterým umožnil reklamní zařízení podle vydaných povolení provozovat ještě dalších pět let. Ústavní soud také konstatoval, že téměř po pěti letech od přijetí zákona a navíc těsně před koncem uplynutí lhůt stanovených pro splnění uložených povinností lze návrh na zrušení zákona posuzovat jako účelový, ba dokonce překvapivý.[21]

sKarta

  • sKarta byla speciální platební karta, která byla v roce 2012 zavedena jako identifikační průkaz pro osoby, kterým jsou vypláceny sociální dávky. Její speciální verze nahrazovala i průkaz pro osoby se zdravotním postižením. Ke kartě také náležel speciální bankovní účet, na který byly zasílány veškeré sociální dávky, na které měla daná osoba nárok. Proti zachování sKaret vystupovali především zdravotně postižení a také watchdogové organizace Kverulant.org. Podle Kverulanta: „ve skutečnosti však nešlo o to ušetřit veřejné peníze, ale zajistit nové klienty spořitelně a aby nebylo na první pohled jasné, že jde o ničemnost, byl projekt prezentován jako vydávání identifikačních průkazů s názvem sKarta pro osoby, kterým jsou vypláceny sociální dávky.“[22] Projekt sKaret byl v 17. září 2013 zrušen.

Zveřejňování adresných seznamů pokutovaných čerpacích stanic Českou obchodní inspekcí (ČOI) 

  • Do roku 2011 zveřejňovala ČOI pouze obecné a neadresné výsledky měření s argumentem, že zveřejňování konkrétních míst brání zákon. Kverulant.org měl za to, že na adresné výsledky měření má veřejnost právo a to zejména s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím. Kverulant.org dle tohoto zákona požádal ČOI o poskytnutí těchto informací a ta to odmítla. Kverulant se obrátil na soud, ale po ročním marném čekání na projednání zvolil jinou taktiku. V roce 2011 poslal na ČOI dva dotazy. Nejprve se zeptal na seznam všech kontrol a po čase na seznam všech čerpacích stanic, které prošly. Kverulant porovnal oba seznamy, sestavil seznam a ten zveřejnil. Zveřejnění seznamu vyvolalo mediální odezvu. Vojtěch Razima, zakladatel a ředitel Kverulanta, který se tehdy ještě jmenoval Acta non verba, byl hostem u Martina Veselovského v pořadu Události, komentáře.[23] Paralelně se zveřejněním Kverulantových seznamů pokutovaných pumpařů běžela Kverulantova žaloba proti ČOI. Později dal Kverulantovi soud za pravdu a konstatoval, že ČOI neměla pro nezveřejnění seznamů dostatečné právní důvody. Následně ČOI svolala tiskovou konferenci a zveřejnila první adresné výsledky. Kverulant.org to považuje za svoji zásluhu a z jednotlivých rozhodnutí ČOI pravidelně sestavuje seznam 50 čerpacích stanic, které za nekvalitní paliva ČOI pokutovala.[24]

Financování

Kverulant deklaruje odmítání darů z veřejných rozpočtů a od politiků. Tvrdí, že pokud totiž organizace, která má na mocné dohlížet, od nich přijímá peníze, bude jen těžko nezávislá. Kverulant.org uvádí, že je financován pouze malými a středními českými firmami a početnou skupinou občanů a jen okrajově využívá peněz protikorupčních nadací, které vypisují vlastní grantové programy.[25]

Organizace Kverulant.org využívá k získávání dárců i pravidelnou zkoušku sirén. Zkouška sirén je pravidelné ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a informování obyvatelstva. Pravidelnosti, synchronizace a všudypřítomnosti zkoušky sirén využívají jako nástroje k mobilizaci svého publika i jiné společenské aktivity, ale jako první to byla pravděpodobně právě organizace Kverulant.org a to v srpnu 2016[26]. Později Kverulant.org začal v době zkoušky sirén zveřejňovat i video s dárcovskou výzvou: „Pravidelná zkouška sirén vám především má připomenout, že je na čase podarovat Kverulanta za to, že bojuje proti věrolomným politikům a rozežraným úředníkům."[27]

Archivace

Od roku 2011 je web organizace součástí Webarchivu, digitálního archivu Národní knihovny České republiky.[28]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jak Kverulant pomohl zarazit velkou trafiku Jaroslava Faltýnka a čelí za to další žalobě | kverulant.org [online]. 2023-07-20 [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ SAITZOVÁ, Hana. Senát: Pojišťovna VZP nebude mít monopol na zdravotní pojištění cizinců - Legislativa. Advokátní deník. 2023-08-23. Dostupné online [cit. 2023-09-04]. 
  3. ↑ ŠNÍDL, Vladimír. Nákup pandurů za 14,5 miliardy byl tvrdou bitvou zbrojařů i politiků. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2010-02-22 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ HRBÁČEK, Jan. Skandál na ministerstvu obrany, díl 2. Příliš drahé vrtulníky prosazovali náměstek Koštoval a bývalý náčelník Generálního štábu, zároveň poradce, Šedivý. Ten náměstka navigoval, jak komunikovat s výrobci. Ekonomický deník. 2019-05-15. Dostupné online [cit. 2023-07-17]. 
  5. ↑ Kverulant podal na generála Jiřího Šedivého trestní oznámení pro korupci | kverulant.org [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kardinál Duka je v podezření, že „tuneluje církev“. Založil nadaci, přes kterou vyvedl lukrativní pozemky za stamiliony a směnil je s developerem. info.cz [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Převod majetku za čtvrt miliardy na Dukovu nadaci budí pohoršení. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kardinál Duka tuneluje církevní majetek [online]. 2021-07-22 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ V pondělí se po půl roce otevře celý areál Pražského hradu, počty návštěvníků budou omezené. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jak Kverulant otevřel Pražský hrad [online]. 2021-05-17 [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kverulant uspěl. Soud se zastal organizace, která chystá shromáždění na Pražském hradě. ČT24 [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Plošné kontroly u vstupů na Pražský hrad skončily. Dál budou jen namátkové. ČT24 [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Problematické financování Pionýra z veřejných prostředků | kverulant.org [online]. 2023-04-04 [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ Kverulant neuspěl se žalobou proti Ministerstvu školství, kterou se domáhal informací o poskytování dotací pro Pionýry | kverulant.org [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ Soud o zprávu OLAF o Čapím hnízdě | kverulant.org [online]. 2021-05-20 [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Nezveřejnit zprávu OLAF o Čapím hnízdu bylo nezákonné, uvedl soud. Rozhodnutí je pravomocné. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Smrtelná alternativní léčba. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ Zakázaná reklama na ČT | kverulant.org [online]. 2020-07-23 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ Cítím se podveden, řekl o sponzoringu na ČT exministr Besser. iDNES.cz [online]. 2014-11-12 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  20. ↑ Konec dálničních billboardů. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ Zákaz billboardů kolem dálnic platí. Ústavní soud senátorské stížnosti nevyhověl. ČT24 [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  22. ↑ Jak chtěla Česká spořitelna parazitovat na vyplácení sociálních dávek | kverulant.org [online]. 2022-11-07 [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ KVERULANT ORG. Zveřejnění seznamů pokutovaných čerpacích stanic od ČOI pondělí 11 října 2010. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  24. ↑ 50 míst kde je lepší netankovat. www.kverulant.org [online]. [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  25. ↑ RED. Vojtěch Razima, ředitel společnosti Kverulant.org: Ptáme se, zda za rozhodnutími politiků nejsou skryté zájmy. Literární noviny [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  26. ↑ Kverulant org - Dnešní tradiční zkouška sirén Vám má především připomenout, že je na čase podarovat Kverulanta. http://www.kverulant.org/chci-darovat | Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ Kverulantova pravidelná zkouška sirén. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  28. ↑ Webarchiv.cz – kverulant.org [online]. [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Logo Kverulant.org.png
Autor: Kverulant.org o.p.s., Licence: CC BY-SA 4.0
Logo Kverulant.org o.p.s.