Kvesal chocholatý

Kvesal chocholatý
	Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; téměř ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	trogoni (Trogoniformes);
Čeleď	trogonovití (Trogonidae);
Rod	kvesal (Pharomachrus);
Binomické jméno
	Pharomachrus mocinno; De la Llave, 1832
	rozšíření kvesala chocholatého rozšíření kvesala chocholatého
Poddruhy
	P. m. costaricensis; P. m. mocinno;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) je největší zástupce řádu trogonů.^[2] Ocasní pera tohoto ptáka sloužila v minulosti jako prostředek obchodu s mayskou civilizací. Dnes tohoto ptáka Guatemalci považují za svého národního ptáka^[3], dokonce je vyobrazen na guatemalském státním znaku a tamní měna - quetzal - je pojmenována po něm.

Popis

Dorůstá 36 cm a váží asi 210 g. Samci jsou převážně leskle zelení s červeným břichem, prodlouženým peřím na křídlech a žlutým zobákem. Jejich nejvýraznějším znakem je však až 64 cm dlouhý ocas - ve skutečnosti prodloužené svrchní krovky ocasní. Samice mají v porovnání se samci výrazně kratší ocas, tmavý zobák a zcela postrádají prodloužené opeření na křídlech.^[4]

Rozšíření

Žije v horských mlžných lesích na území Střední Ameriky - v rozmezí od jižního Mexika po západní Panamu. V současné době je považován za téměř ohrožený druh^[5].

Ekologie

V mimohnízdním období se zdržuje samostatně. Živí se převážně ovocem, ale požírá také hmyz (vosy, mravence, larvy) a žáby. Největší zastoupení mají v jeho potravě avokáda a plody jiných rostlin čeledi vavřínovité.

Hnízdí v dutinách ve ztrouchnivělých stromech. V jedné snůšce jsou 2 světle modrá vejce, na jejichž 18 denní inkubaci se podílí oba rodiče, samec zpravidla ve dne a samice v noci. Dlouhá ocasní pera přitom musí mít samec vystrčená z hnízdní dutiny ven a na první pohled tak vypadají jako kapradiny. Mláďata následně krmí ovocem, bobulemi, hmyzem, ještěrkami a malými žábami. Často se však stává, že samice svá mláďata opustí ještě před jejich vylítnutím a o mláďata následně pečuje samotný samec. Úmrtnost mláďat je navíc velmi vysoká, celých 80 % se jich nedožije dospělosti.^[4]

Samec
Samec (všimněte si výrazně prodloužených svrchních krovek ocasních)
Samice
Kvesal chocholatý (Kostarika)

Kulturní význam

Jako Zeleného boha větru, laskavosti a světla jej uctívali již Aztékové a Mayové.^[6] Dle legendy je vtělen do opeřeného hada Quetzalcoatla.^[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Resplendent Quetzal na anglické Wikipedii.

↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
↑ JOHNSGARD, Paul A. Trogons And Quetzals Of The World. [s.l.]: Smithsonian, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1560983880.
↑ Patrovská-Vernerová, Veronika. Kvesal chocholatý – živoucí legenda Aztéků a Mayů. In: živa.avčr, 2/2011, 88-89 S. (ve formátu .pdf)
↑ ^a ^b KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.
↑ Pharomachrus mocinno [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Putování Panamou za bájným kvesalem chocholatým [online]. rozhlas.cz, 2016-06-25 [cit. 2016-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-13.
↑ MARTINOVÁ, Zdena. Zelený bůh větru: Kvesal chocholatý [online]. abicko.cz, 2013-02-19 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kvesal chocholatý na Wikimedia Commons
Galerie kvesal chocholatý na Wikimedia Commons
Taxon Pharomachrus mocinno ve Wikidruzích
PENA, Erin. Pharomachrus mocinno [online]. [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)

[0a96bfff3e449f234021f1a3651686d68e146ae5-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

[2] JOHNSGARD, Paul A. Trogons And Quetzals Of The World. [s.l.]: Smithsonian, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1560983880.

[3] Patrovská-Vernerová, Veronika. Kvesal chocholatý – živoucí legenda Aztéků a Mayů. In: živa.avčr, 2/2011, 88-89 S. (ve formátu .pdf)

[bird-4] KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.

[5] Pharomachrus mocinno [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)

[6] Putování Panamou za bájným kvesalem chocholatým [online]. rozhlas.cz, 2016-06-25 [cit. 2016-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-13.

[7] MARTINOVÁ, Zdena. Zelený bůh větru: Kvesal chocholatý [online]. abicko.cz, 2013-02-19 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály