Kvildské pláně
| Kvildské pláně | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1376 m n. m. (Blatný vrch) |
| Nadřazená jednotka | Šumavské pláně |
| Sousední jednotky | Debrnická hornatina, Kochánovské pláně, Svojšská hornatina, Javornická hornatina, Vacovická vrchovina, Knížecí pláně |
| Podřazené jednotky | Prášilské pláně, Roklanské pláně, Modravské pláně |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Německo |
| Horniny | rula, granodiorit, žula |
| Povodí | Vltava, Dunaj |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kvildské pláně jsou střední a nejvyšší část Šumavských plání. Tento geomorfologický okrsek má podobu ploché hornatiny s rozsáhlými zbytky zarovnaného povrchu – střídají se tu ploché hřbety se širokými mělkými údolími často vyplněnými rašeliništi. Místy vyčnívají izolované oblé vrcholy. Kvildské pláně se člení na podokrsky Prášilské pláně, Roklanské pláně a Modravské pláně.
Nejvyšší vrcholy
Na Kvildských pláních se nachází 39 vrcholů s nadmořskou výškou přes 1000 metrů – z toho 8 třináctistovek. Vrchol Blatného vrchu leží v Německu, tudíž druhým nejvyšším vrcholem české části Šumavy je Velká Mokrůvka.
- Blatný vrch (1376 m)
- Velká Mokrůvka (1370 m)
- Špičník (1351 m)
- Malá Mokrůvka (1331 m)
- Černá hora (1316 m)
- Poledník (1315 m)
- Stráž (1308 m)
- Studená hora (1302 m)
- Holý vrch (1295 m)
- V koutě (1276 m)
- Jezernice (1266 m)
- Tetřev (1258 m)
- Stolová hora (1256 m)
- Antýgl (1254 m)
- Vysoký stolec (1251 m)
- Čertův vrch (1245 m)
- Skalka (1238 m)
- Stolová hora JZ vrchol (1233 m)
- Oblík (1228 m)
- Medvědí hora J vrchol (1225 m)
- Přílba (1221 m)
- Nad Bučinou (1219 m)
- Březová hora (1193 m)
- Orel (1181 m)
- Lapka (1172 m)
- Nad Latschensee (1163 m)
- Modravská hora (1157 m)
- U tří jedlí (1153 m)
- Nad Roklanským potokem (1133 m)
- Churáňovský vrch (1120 m)
- Popelná hora S vrchol (1092 m)
- Popelná hora J vrchol (1087 m)
- Adamova hora (1078 m)
- Vyhlídka (1068 m)
- Přední Mlynářská slať (1063 m)
- Adamova hora J vrchol (1050 m)
- Kamenáč (1049 m)
- Kostelní vrch (1021 m)
- Kostelní vrch J vrchol (1007 m)
Vodstvo
Vrcholy v jižní části Kvildských plání tvoří Hlavní evropské rozvodí. Na Kvildských pláních pramení Vltava a Vydra, jedna ze zdrojnic Otavy. K úmoří Černého moře náleží Jelení potok (Hirschbach), Malá Řezná (Kleine Regen) a Reschwasser.
Související články
- Národní park Šumava
- Geomorfologické členění Šumavy
- Modravské slatě
- Cikánská slať
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Pláně v Zadově, části Stach na Šumavě, těsně pod Churáňovským vrchem
Autor: User:Aktron, Licence: CC BY-SA 3.0
Šumava, Czech republic, River in Modrava village - Šumava, řeka na Modravě