Kyanid lithný

Kyanid lithný
Krystal kyanidu lithného

Krystal kyanidu lithného

Obecné
Systematický názevKyanid lithný
Anglický názevLithium cyanide
Německý názevLithiumcyanid
Sumární vzorecLiCN
Vzhledbílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS2408-36-8
Vlastnosti
Molární hmotnost32,959  g/mol
Teplota tání160 °C
Hustota1,073 g/cm³ (18 °C)
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty26/27/28-32-50/53
S-věty7-28-29-45-60-61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyanid lithný (chemický vzorec LiCN) je bezbarvá krystalická nebo bílá práškovitá látka patřící mezi anorganické iontové sloučeniny. Je to lithná sůl kyseliny kyanovodíkové. Využívá se především jako reagenční činidlo při syntéze sloučenin.

Vlastnosti

Stabilita a reaktivita

Kyanid lithný je v pevném stavu stabilní za laboratorní teploty. Taje při 160 °C a tavenina je silně hygroskopická. Při zahřátí nad 600 °C se rozkládá za vzniku kyanamidu a uhlíku. Reakcí s kyselinami, chlornany a silnými oxidačními činidly dochází ke vzniku silně toxického a vysoce reaktivního plynného kyanovodíku HCN.[2]

Chemické reakce

Syntéza

Kyanid lithný lze ve velmi dobrém výtěžku připravit reakcí kapalného kyanovodíku s n-butyllithiem. Jiné metody vycházejí prostě z kontaktu kationtu Li s kyanidovým aniontem. [2]

Reakce poskytující LiCN:

Li + R-CN → LiCN
Li + HCN (Benzen) → LiCN

Příprava sloučenin s kyanoskupinou

RX + LiCN —THF→ RCN

Kyanid lithný se poměrně často využívá jako reakční činidlo pro přípravu sloučenin s kyanoskupinou v molekule, například kyanohalogenidů.[3]

Vliv na životní prostředí

Kyanid lithný se bez zásahu člověka sám v přírodě vůbec nevyskytuje. Nejčastějším zdrojem výskytu LiCN v přírodě mohou být lithiové baterie (články). Zvláště baterie typu lithium – oxid siřitý mohou být zdrojem LiCN po vzájemné reakci kovového lithia s acetonitrilem, který se v článku nachází. Po kontaktu s kyselými sloučeninami pak dojde ke vzniku vysoce toxického kyanovodíku. Agentura pro ochranu životního prostředí a Ministerstvo obrany Spojených států amerických proto řadí baterie lithium – oxid siřičitý mezi nebezpečný odpad.[4][5]


Reference

  1. ↑ a b Lithium cyanide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Cyanides. onlinelibrary.wiley.com. E. I. du Pont de Nemours & Co., Inc.. Dostupné online [cit. 2012-11-02]. (anglicky) 
  3. ↑ Non-aqueous cyanation of halides using lithium cyanide. www.sciencedirect.com. Elsevier. Dostupné online [cit. 2012-10-17]. (anglicky) 
  4. ↑ Evaluation of Lithium Sulfur Dioxide Batteries. www.bariumchemicals.com. U.S. Army Communications - Electronics Command and U.S. Army Electronics Research and Development Command. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (anglicky) 
  5. ↑ Regulatory status of spent and/or discarded lithium-sulfur dioxide (Li/S02) batteries. yosemite.epa.gov. United States Environmental Protection Agency, 7 March 1984. Dostupné online [cit. 2012-10-23]. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

NFPA 704.svg
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Lithium-cyanide-unit-cell-3D-SF.png
Autor: CCoil (talk), Licence: CC BY 3.0
Space-filling model of the unit cell of lithium cyanide, LiCN.
X-ray crystallographic data from Rec Trav Chim. (1942). 61, 244-252.