Kyjovská pahorkatina
| Kyjovská pahorkatina | |
|---|---|
 Babí lom, pohled z Bukovanského mlýna | |
| Nejvyšší bod | 417 m n. m. (Babí lom) |
| Rozloha | 482 km² |
| Střední výška | 235,2 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Středomoravské Karpaty |
| Sousední jednotky | Chřiby, Ždánický les, Dolnomoravský úval |
| Podřazené jednotky | Kudlovická pahorkatina, Mutěnická pahorkatina, Vážanská vrchovina, Věteřovská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 48°59′ s. š., 17°5′17″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IXB-4 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyjovská pahorkatina je geomorfologický celek na jihu Moravy v okolí města Kyjov, na přechodu mezi Dolnomoravským úvalem na jihu a Chřiby a Ždánickým lesem na severu. Má pahorkatinný až vrchovinný ráz a rozlohu 482 km². Nejvyšším bodem je Babí lom (417 m n. m.), střední výška je 235 m n. m. a střední sklon 3°30'.
Geomorfologie
Kyjovská pahorkatina je částí geomorfologické oblasti Středomoravských Karpat, které jsou částí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty.
Dělí se na čtyři geomorfologické podcelky:
- Mutěnickou pahorkatinu
- Věteřovskou vrchovinu
- Vážanskou vrchovinu
- Kudlovickou pahorkatinu
Geologie
Podloží je různorodé, v severní části je převážně tvořeno paleogénními jílovci a pískovci račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v západní a jihozápadní části paleogenními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. V jižní části, hlavně na hranicích s Dolnomoravským úvalem, je tvořeno především sarmatskými a pannonskými sedimenty Vídeňské pánve.
Nadloží je tvořeno spraší a sprašovými hlínami. Dna údolí jsou tvořeny fluviálními a delovfluviálními písčitohlinitými sedimenty.
Těžba nerostných surovin
Těžba lignitu
V minulosti, od roku 1824 až do 90. let 20. století, se v Kyjovské pahorkatině, kde se nachází kyjovská sloj jihomoravské lignitové pánve těžil lignit. Sloj je 15 km dlouhá a 4 km široká, její mocnost je 3–6 m. V některých částech byl lignit vytěžen malodoly již na konci 19. století.[1]
Důl Julius u Šardic byl otevřen roku 1911, začátkem 40. let 20. století byla roční produkce 55 000 tun lignitu, v roce 1960 byl přejmenován na Důl 9. května. Do června roku 1978, kdy byl uzavřen, se v něm vytěžilo celkem 3 689 200 tun lignitu.[2]
Důl Dukla u Šardic byl otevřen roku 1965, 9. června roku 1970 zde po průtrži mračen došlo k zaplavení dolu, což si vyžádalo 34 obětí. Důl byl uzavřen v 21. prosince 1992 při roční průměrné produkci 550 000–600 000 tun lignitu.[3][4]
Těžba ropy a zemního plynu
V jižní části Kyjovské pahorkatiny u obcí Starý Poddvorov, Nový Poddvorov a Dolní Dunajovice se těží ropa a zemní plyn.
Hydrologie
Oblast je odvodňována Kyjovkou, Trkmankou, Dlouhou řekou a Salaškou, které se vlévají do Dyje a Moravy.
Ještě do poloviny 19. století se zde nacházela poměrně velká jezera ledovcového původu, Kobylské a Čejčské jezero. Postupně se zanášela sedimenty a v první polovině 19. století byla uměle vysušena a přeměněna na ornou půdu. V dávnější minulosti zde existovala i další menší jezera.
Na Kyjovce je vybudována kaskáda
Klima a vegetační stupně
Kyjovska pahorkatina klimatologicky patří k teplé oblasti.[5]
Oblast leží v 1. a ve 2. vegetačním stupni.[6]
Zemědělství a lesnictví
V Kyjovské pahorkatině se daří vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů, jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt i oskeruše.
Lesy jsou většinou dubové pařeziny, přirozené dubohabřiny nebo borové porosty s dubem.
Místy se vyskytují stepní trávníky
Ochrana přírody
V oblasti bylo vyhlášeno 17 maloplošných zvláště chráněných území, z nichž je 1 národní přírodní památka,2 přírodní rezervace a 14 přírodních památek.
- NPP Na Adamcích
- PR Sovince
- PR Špidláky
- PP Bílý kopec u Čejče
- PP Bohuslavické stráně
- PP Hošťálka
- PR Hovoranské louky
- PP Ježovský lom
- PP Koukolky
- PP Letiště Milotice
- PP Losky
- PR Louky pod Kumstátem
- PP Medlovický lom
- PP Nivky za Větřákem
- PP Výchoz
- PP Zápověď u Karlína
- PP Zimarky
Odkazy
Reference
- ↑ Honěk, J. a kol.: Uhelné sloje v jihomoravském lignitovém revíru. Acta Montanistica Slavica, ročník 14 (2009), číslo 1, str. 43 - 53
- ↑ Krátký pohled na dobývání lignitu na šardicku
- ↑ Průval vod na dole Dukla v Šardicích 9. června 1970
- ↑ Hornická činnost v obci Šardice. www.sardice.cz [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-02.
- ↑ Klimatické regiony ČR. www.migesp.cz [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05.
- ↑ Vegetační stupně střední Evropy
Literatura
- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993. ISBN 80-200-0445-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyjovská pahorkatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czech Wikipedia user Marzper, Licence: CC BY-SA 3.0
Rozhledna Bukovanky mlýn - větrný mlýn - ukázka výhledu