Kyjovský hrádek
| Kyjovský hrádek | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Zánik | před rokem 1603 |
| Stavebník | neznámý |
| Poloha | |
| Adresa | Kyjovské údolí, Doubice,  Česko |
| Souřadnice | 50°54′40,19″ s. š., 14°27′9,75″ v. d. |
  Kyjovský hrádek | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyjovský hrádek je zaniklý a pravděpodobně opevněný objekt v Českosaském Švýcarsku v katastrálním území Doubice. Nachází se na levé straně Kyjovského údolí asi tři čtvrtě kilometru jihozápadně od vesnice Kyjov. Až do osmdesátých let dvacátého století byl považován za zaniklý hrad, ale podle výsledků archeologického výzkumu se jednalo o místo spojené s prospekcí a zpracováním nerostných surovin.
Historie
Objekt označovaný také jako Pustý zámek nebo Karlštejn je historickými prameny zmíněn jako pustý až v roce 1603. Jiné písemné zmínky se o něm nedochovaly.[1] August Sedláček navrhl spojení terénních pozůstatků s hradem Jivníkem, který mělo oblehnout vojsko pražanů v roce 1442,[2] ale pro jeho hypotézu neexistují žádné doklady.[1] Podle výzkumu z počátku osmdesátých let dvacátého století lokalita nebyla hradem, ale neúspěšně založeným sídlištěm spojeným s vyhledáváním drahých kovů a železné rudy.[3]
Popis
Sídliště se nacházelo na okraji pískovcové terasy nad řekou Křinicí, v místech ohraničených dvěma roklemi. Valovitý útvar v čele považovaný před archeologickým výzkumem za fortifikační val je ve skutečnosti pouhým navršením zeminy, která vznikla v blíže neurčené době, kdy byla sousední rozsedlina využívána jako pec. Další skalní rozsedlina dělí lokalitu na dvě části, z nichž přední je podle archeologických nálezů mladší. Do zadní, starší, části vede z rozsedliny ve skále vytesané schodiště. Do menších rozsedlin v ní byly vytesané objekty, z nichž jeden byl suterénem domu, jehož jedna stěna byla vyzděna z kamení spojovaného jílem. Nálezy předmětů typické pro hornické či hutnické prostředí dům datují přibližně do doby okolo roku 1300.[1]
Přístup
Místo hrádku je dostupné po Köglerově naučné stezce. Nedaleko vede i trasa červené turistické značky z Kyjova k památníku pochodu smrti 1945.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Objekt u Kyjova, s. 393.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Hradiště Kyjovské, s. 296–297.
- ↑ GABRIEL, František; SMETANA, Jan. K datování a funkci středověkých opevnění v Českém Švýcarsku. Archaeologia Historica. 1981, roč. 6, s. 56. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
Literatura
- GABRIEL, František; VANĚK, Vojtěch. České Švýcarsko ve středověku. Praha: Unicornis, 2006. 70 s. ISBN 80-86204-16-2.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic