Kyndyg

Kyndyg Кындыӷ კინდღი
Poloha
Souřadnice	42°47′45″ s. š., 41°16′32″ v. d.
Nadmořská výška	40 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Abcházie Abcházie (de facto) Gruzie Gruzie (de jure)
Okres	Očamčyra
Kyndyg
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	711 (2011[1])
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyndyg (abchazsky Кындыӷ, gruzínsky კინდღი – Kindgi) je vesnice v Abcházii v okrese Očamčyra. Leží přibližně 18 km západně od okresního města Očamčyra na pobřeží Černého moře. Obec sousedí na západě s Adzjubžou a s Arakjačí, na severu s Atarou, na severovýchodě s Kutolem a na východě s Tamší, kde hranici obce tvoří řeka Toumyš. Obcí prochází silnice spojující abchazské hlavní město Suchumi s Gruzií a také železnice.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Kyndyg (rusky Кындыгская сельская администрация, abchazsky Кындыӷ ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu byl okrsek rozdělen na Kindgský selsovět (Киндгский сельсовет) a Achali-Kindgský selsovět (Ахали-Киндгский сельсовет).

Části obce

Součástí Kyndygu jsou následující části:^[2]

• Kyndyg (Кындыӷ / Кындӷ)
• Akvara Uaa (Акәара Уаа)
• Alapanra / Lapaná / Lipana (Алаԥанра / (Лаԥанаа / Лиԥана)
• Achy Uaa / Kyndyg Achu (Ахы уаа / Кындыӷ ахәы)
• Nový Kyndyg (Кындыӷ-Ҿыҵ) – založen jako Achali Kindgi (Nové Kindgi)

Historie

Ještě v 19. století byl Kyndyg součástí sousední obce Tamše a žili zde pouze abchazští rolníci.

V době vlády Stalina v průběhu 30. let se do Kyndygu přistěhovalo mnoho Megrelů ze západní Gruzie, kteří se usadili v neobydlené západní části území obce, kde utvořili jednolité megrelské sídlo, jež bylo později z obce vyčleněno jako samostatný selsovět Nové Kindgi (Achali Kindgi).^[3] Od zhruba poloviny 20. století do roku 1993 se na území současného Kyndygu nacházely selsověty dva: Kindgský a Achali-Kindgský.

Na konci války v Abcházii v letech 1992 a 1993 veškeré gruzínské a megrelské obyvatelstvo opustilo domovy a území Nového Kindgi bylo opětovně připojeno ke Kyndygu. Po válce zůstala obec následkem intenzivních bojů značně zpustošená a zdejší abchazské obyvatelstvo též odešlo, většinou do Suchumi. Část se později vrátila a v Novém Kyndygu proměnila několik domů a pozemků v apartmány či autokempy pro turisty, trávící dovolenou u moře nebo u termálních pramenů v nejzápadnějším cípu Nového Kyndygu. U mořských břehů na jihovýchod od Nového Kyndygu se nachází rozvaliny pevnosti Sv. Tomáše.

Obyvatelstvo

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 711 a jejich složení následovné:^[1]

• 668 Abchazů (94,0 %)
• 22 Rusů (3,1 %)
• 9 Arménů (1,3 %)
• 7 Gruzínců (1,0 %)
• 5 ostatních národností (0,6 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 397 obyvatel a v Novém Kindgi 3174 obyvatel.^[4] V celém Kindgském selsovětu v roce 1959 žilo 602 obyvatel a v Achali-Kindgském selsovětu 1476 obyvatel.^[5]

Odkazy

Literatura

• Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
• Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyndyg na Wikimedia Commons

Reference