Kynokefalos

Kynokefalové z Nikobaru, ilustrace v cestopisu Odorika z Pordenone, 1412
Svatý Kryštof, řecká ikona z roku 1685

Kynokefalos (řecky κυνοκέφαλοι Kynokéfaloi, množné číslo kynokefalové, česky psohlavec), je slovo vzniklé zkratkou ze starořeckých slov κύων = kýon = pes a κεφαλή = kefalḗ = hlava, označuje mytickou bytost v podobě člověka se psí hlavou.

Výskyt

Vyskytuje se ve starověké a středověké mytologii, v literatuře a ve výtvarném umění v Evropě, Africe i v Asii.

Význam

Kynokefalos může mít úlohu kladného hrdiny (například staroegyptský bůh Anup nebo svatý Kryštof) nebo zápornou, například ve středověkých cestopisech se objevují jako nepřátelé Evropanů a obyvatelé východoasijských zemí, s nimiž je nutno bojovat.

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Peuple des cynocéphales de Nicobar.jpeg
Cynocephaly of the Nicobar Islands. Itinerarium of Odoric of Pordenone.
Saint christopher cynocephalus.gif
Kermira, Cappadocia St Christopher depicted with the head of a dog. From the 5th century on, it was widely believed in Byzantium that the saint was one of the mythic dog-heads, a barbarian race without the gift of human speech. Nevertheless his depiction as a dog-head had not been the dominant in the Byzantine art, since the Byzantine Church frowned upon the linking of one of its saints with the cynocephali. In the post-Byzantine art, though, especially from the 17th c. onwards, the Orthodox artists several times paint the Saint as a dog-head.