Kyprej yzopolistý

Kyprej yzopolistý
(c) Christian Fischer, CC BY-SA 3.0 Kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď	kyprejovité (Lythraceae)
Rod	kyprej (Lythrum)
Binomické jméno
Lythrum hyssopifolia L., 1753
Synonyma
kyprej malokvětý [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) je nenápadná nízká jednoletá bylina s drobnými růžově fialovými květy, rostoucí ve vlhké půdě, která pomalu mizí z české krajiny.

Pravděpodobně původní evropská rostlina rozšířena i na Ukrajině, okolo Černého moře, do Střední Asie a na severu Afriky byla zavlečena do Severní a Jižní Ameriky, na východ Austrálie, Nový Zéland a jih Afriky.

Roste v zamoklém biotopu jako bažiny, vlhká nebo zaplavovaná pole, slatinné louky, terénní prolákliny, příkopy, břehy tekoucích i stojatých vod apod. Obvykle se nachází na těžkých půdách které bývají v průběhu roku zaplavované ale i silně přesychají, nevadí ani mírně zasolená půda.

V ČR je tento druh na ústupu, vlivem meliorací polí a regulací vodních toků se podstatně zmenšilo území vhodné pro jeho zdárný růst. Vyskytuje se převážně v teplých oblastech Polabí, Podkrušnohoří, na Moravě v Hornomoravském a Dolnomoravském úvalu a v teplejších oblastech Slezska s přesahem z Polských nížin.^[3][4]

Jednoletá, sivě modrozelená rostlina dorůstající zpravidla do výše 10 až 30 cm. Její jednoduchá nebo řidčeji hned od země prutovitě rozvětvená hranatá lodyha je obvykle přímá a lysá. Ve spodní části je porostlá protistojnými listy podlouhle vejčitými neb eliptickými, směrem vzhůru listy mění svůj tvar na úzce kopinaté a vyrůstají střídavě. Jsou přisedlé nebo jen s krátkým řapíkem a jejich celokrajné čepele bývají dlouhé asi 30 a široké 3 až 5 mm a na vrcholu jsou špičaté nebo tupé.

Z paždí listů ve střední a vrchní části lodyhy roste na krátkých stopkách po jednom až dvou drobných oboupohlavných jednotvárných květech s dvěma 1 mm dlouhými neopadavými listenci. Cylindrické květy jsou 4 až 6četné a mají češuli dlouho 3 mm. Široce trojhranné blanité kališní lístky mají zelenavé přívěsky. Narůžovělé až nafialovělé korunní lístky jsou obvejčité až eliptické, 1 až 2 mm dlouhé. Ve květech je nejčastěji 4 až 6 tyčinek a jedna čnělka s hlavičkovitou bliznou. Vykvétá od června do září.

Plodem je češulí obalená oválná tobolka s mnoha drobnými, asi jen 1 mm dlouhými světlehnědými semeny, rozšiřovanými hmyzem nebo vodou, ze kterých až příštím rokem vyrostou nové rostlinky.^[3][4][5][6]

Na rozdíl od např. Spojených států nebo Austrálie, kde kyprej yzopolistý zarůstá rozlehlé prostory a je považován za nežádoucí introdukovaný plevel, je v České republice a obecně v celé Střední Evropě považován za rostlinu na ústupu, většina jeho stanovišť je v současnosti synantropního charakteru.

V ČR je kyprej yzopolistý zařazen „Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2000“ mezi silně ohrožené druhy (C2 – EN).^[3][4][7][8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kyprej yzopolistý na Wikimedia Commons