Kyselecký hamr

Kyselecký hamr
V dubnu 2019
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Karlovarský
Obec	Lipová
Místní část	Mýtina
Zeměpisné souřadnice	50°0′6″ s. š., 12°27′54″ v. d.
Parametry
Objevení	17. století
První záchyt	1698
Teplota	9,2 °C[1]
Mineralizace	2500 mg/l[2]
Obsah CO2	2300 až 2600 mg/l[2]
Ostatní
Typ	silně mineralizovaná studená kyselka[pozn. 1]
Nadm. výška	520 m n. m.
Přístupnost	volně přístupný
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselecký hamr je volně přístupný minerální pramen poblíž vesnice Mýtina, místní části obce Lipová v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Geografická poloha

Kyselecký hamr vyvěrá v lese asi 1,5 km východně od Mýtiny přibližně 800 metrů od česko-bavorské hranice. Vývěr minerálky se nachází v severozápadní části Přírodního parku Český les v geomorfologickém celku Smrčiny při rozhraní s geomorfologickým celkem Český les.^[4][5] V blízkosti pramene na k. ú. Mýtina stávala osada Kyselecký Hamr (německy Säuerlinghammer) s hamrem, ze kterého se dochovaly sotva znatelné pozůstatky.^[6]

Přírodní poměry

Horninové podloží tvoří metamorfované horniny krystalinika, tvořené převážně svory.^[7]

Minerální pramen vyvěrá na geologické zlomové poruše při pravém břehu Stebnického potoka, do kterého odtéká minerálka z přepadu pramenní jímky úzkou stružkou. Vlastní pramen vyvěrá v původní jímce s pažením z opracované žuly. Jímka čtvercového průřezu má půdorys 1x1 m a hloubku 130 cm. Na její obrubě je vytesaný letopočet 1698. Jedná se zřejmě o nejstarší jímání pramene v Česku, u nějž se dochovala jeho starobylá podoba.^[2]

Historie

Pramen měl lokální význam a byl využíván místními obyvateli k pitným účelům. V 16. století využívali minerálku lázeňští hosté z nedalekého Bavorska, ubytovaní v nedalekém Neualbenreuthu. Pramen byl oblíben a rovněž distribuován jako minerální voda v láhvích.^[8] Minerální pramen byl z literatury znám jako jeden z nejjižnějších výskytů kyselek v západočeské lázeňské oblasti a byl často chemicky až do druhé světové války analyzován. Po druhé světové válce se území octlo v zakázaném hraničním pásmu při státní hranici s Německem, odkud se musely vystěhovat civilní osoby a vstup byl pouze na povolenku v doprovodu příslušníka pohraniční stráže. Pramen byl opuštěn a minerálka vytékala bez užitku do potoka.^[1]

Změny nastaly až po roce 1989, kdy se bývalé zakázané hraniční pásmo otevřelo veřejnosti. Vznikly plány na stáčení minerálky a její komerční prodej. Tři společníci založili společnost České minerální vody a získali licenci na komerční využití pramene. Byl proveden vrtný průzkum a chemické rozbory. Hydrogeologický průzkum a rozbory provedené v roce 1995 firmou Aquatest prokázaly vydatnost zdroje s možností roční produkce minerálky ve výši 150 milionů litrů. Došlo k zakoupení potřebných pozemků a začátkem roku 1995 začala firma Armabeton stavět stáčírnu. Neshody společníků a následné soudní spory o podíl ve firmě realizaci podnikatelského záměru zhatily a opuštěné objekty stáčírny v Mýtině chátrají. Oplocený plechový objekt poblíž pramenní jímky ukrývá průzkumný vrt, odkud mělo potrubí odvádět minerálku ke stáčírně v Mýtině. Stáčírna dostavena nebyla, pramen naštěstí vyvěrá dál uprostřed lesa.^[9]

Občanské sdružení Život na Dyleň upravilo v roce 2012 pramen a jeho okolí. Provedlo zastřešení pramene a postavilo k němu povalový chodník.^[2]

Vlastnosti a složení

Teplota pramene je poměrně stálá okolo 9 °C, celková mineralizace činí 2500 mg/litr. Minerálka má vysoký obsah rozpuštěného oxidu hličitého v hodnotě 2300 až 2600 mg/l, což jí dodává příjemnou chuť. Uvolňování CO₂ při pohledu do pramenní jímky vypadá, jako když voda vaří. Vysoký obsah CO₂ nejspíš souvisí se sopečnou činností nedaleké čtvrtohorní Železné hůrky, jedné z nejmladších českých sopek. Na rozdíl od většiny kyselek v širším okolí Mariánských Lázní nemá minerální voda zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO₂). Z kationtů je uváděn zvýšený obsah lithia. Hodnota pH = 4,9 je nízká. Podle balneologické klasifikace patří pramen ke skupině železitých uhličitých vod a údajně pomáhá při nemocech zažívacího traktu.^[2][1]

Přístupnost

Ke Kyseleckému hamru vede žlutě značená turistická stezka po upravené lesní cestě od rozcestí u Mýtiny. Ta se poblíž vývěru pramene napojuje na naučnou stezku s pojmenováním Naučná stezka Stebnický potok. K vlastní pramenní jímce byl v rámci budování naučné stezky postaven dřevěný povalový chodníček. K minerálce je možný přístup po naučné stezce i z opačné strany z Doubravy. Vedle zastřešeného altánku je umístěna informační tabule s údaji o historii Kyseleckého hamru.^[8][5]

Galerie

• 
  Celkový pohled na místo v dubnu 2019
• 
  Ochutnávání minerálky
• 
  Povalový chodníček k pramenní jímce
• 
  Informační panel u zastřešeného altánku
• 
  Stružka od přepadu ke Stebnickému potoku
• 
  Detailní pohled na vývěr pramene

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyselecký hamr na Wikimedia Commons
• Kyselecký hamr v databázi eSTUDÁNKY
• Kyselecký hamr [online]. minerálky.wz.cz. Dostupné online. 
• Naučná stezka Stebnický potok [online]. Život na Dyleň. Dostupné online.