Kyselecký hamr

Kyselecký hamr
V dubnu 2019
V dubnu 2019
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
Obec Lipová
Místní částMýtina
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Objevení17. století
První záchyt1698
Teplota9,2 °C[1]
Mineralizace2500 mg/l[2]
Obsah CO22300 až 2600 mg/l[2]
Ostatní
Typsilně mineralizovaná studená kyselka[pozn. 1]
Nadm. výška520 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselecký hamr je volně přístupný minerální pramen poblíž vesnice Mýtina, místní části obce Lipováokrese ChebKarlovarském kraji.

Geografická poloha

Kyselecký hamr vyvěrá v lese asi 1,5 km východně od Mýtiny přibližně 800 metrů od česko-bavorské hranice. Vývěr minerálky se nachází v severozápadní části Přírodního parku Český lesgeomorfologickém celku Smrčiny při rozhraní s geomorfologickým celkem Český les.[4][5] V blízkosti pramene na k. ú. Mýtina stávala osada Kyselecký Hamr (německy Säuerlinghammer) s hamrem, ze kterého se dochovaly sotva znatelné pozůstatky.[6]

Přírodní poměry

Horninové podloží tvoří metamorfované horniny krystalinika, tvořené převážně svory.[7]

Minerální pramen vyvěrá na geologické zlomové poruše při pravém břehu Stebnického potoka, do kterého odtéká minerálka z přepadu pramenní jímky úzkou stružkou. Vlastní pramen vyvěrá v původní jímce s pažením z opracované žuly. Jímka čtvercového průřezu má půdorys 1x1 m a hloubku 130 cm. Na její obrubě je vytesaný letopočet 1698. Jedná se zřejmě o nejstarší jímání pramene v Česku, u nějž se dochovala jeho starobylá podoba.[2]

Historie

Pramen měl lokální význam a byl využíván místními obyvateli k pitným účelům. V 16. století využívali minerálku lázeňští hosté z nedalekého Bavorska, ubytovaní v nedalekém Neualbenreuthu. Pramen byl oblíben a rovněž distribuován jako minerální voda v láhvích.[8] Minerální pramen byl z literatury znám jako jeden z nejjižnějších výskytů kyselek v západočeské lázeňské oblasti a byl často chemicky až do druhé světové války analyzován. Po druhé světové válce se území octlo v zakázaném hraničním pásmu při státní hranici s Německem, odkud se musely vystěhovat civilní osoby a vstup byl pouze na povolenku v doprovodu příslušníka pohraniční stráže. Pramen byl opuštěn a minerálka vytékala bez užitku do potoka.[1]

Změny nastaly až po roce 1989, kdy se bývalé zakázané hraniční pásmo otevřelo veřejnosti. Vznikly plány na stáčení minerálky a její komerční prodej. Tři společníci založili společnost České minerální vody a získali licenci na komerční využití pramene. Byl proveden vrtný průzkum a chemické rozbory. Hydrogeologický průzkum a rozbory provedené v roce 1995 firmou Aquatest prokázaly vydatnost zdroje s možností roční produkce minerálky ve výši 150 milionů litrů. Došlo k zakoupení potřebných pozemků a začátkem roku 1995 začala firma Armabeton stavět stáčírnu. Neshody společníků a následné soudní spory o podíl ve firmě realizaci podnikatelského záměru zhatily a opuštěné objekty stáčírny v Mýtině chátrají. Oplocený plechový objekt poblíž pramenní jímky ukrývá průzkumný vrt, odkud mělo potrubí odvádět minerálku ke stáčírně v Mýtině. Stáčírna dostavena nebyla, pramen naštěstí vyvěrá dál uprostřed lesa.[9]

Občanské sdružení Život na Dyleň upravilo v roce 2012 pramen a jeho okolí. Provedlo zastřešení pramene a postavilo k němu povalový chodník.[2]

Vlastnosti a složení

Teplota pramene je poměrně stálá okolo 9 °C, celková mineralizace činí 2500 mg/litr. Minerálka má vysoký obsah rozpuštěného oxidu hličitého v hodnotě 2300 až 2600 mg/l, což jí dodává příjemnou chuť. Uvolňování CO2 při pohledu do pramenní jímky vypadá, jako když voda vaří. Vysoký obsah CO2 nejspíš souvisí se sopečnou činností nedaleké čtvrtohorní Železné hůrky, jedné z nejmladších českých sopek. Na rozdíl od většiny kyselek v širším okolí Mariánských Lázní nemá minerální voda zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2). Z kationtů je uváděn zvýšený obsah lithia. Hodnota pH = 4,9 je nízká. Podle balneologické klasifikace patří pramen ke skupině železitých uhličitých vod a údajně pomáhá při nemocech zažívacího traktu.[2][1]

Přístupnost

Ke Kyseleckému hamru vede žlutě značená turistická stezka po upravené lesní cestě od rozcestí u Mýtiny. Ta se poblíž vývěru pramene napojuje na naučnou stezku s pojmenováním Naučná stezka Stebnický potok. K vlastní pramenní jímce byl v rámci budování naučné stezky postaven dřevěný povalový chodníček. K minerálce je možný přístup po naučné stezce i z opačné strany z Doubravy. Vedle zastřešeného altánku je umístěna informační tabule s údaji o historii Kyseleckého hamru.[8][5]

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Zdroje většinou uvádějí slabou mineralizaci, přičemž vycházejí z již neplatné ČSN 86 8000, kterou nahradila vyhláška č. 423/2001 Sb.[3]

Reference

  1. a b c KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Kyselecký hamr, s. 152–155. 
  2. a b c d e JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 242–244. 
  3. Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 201-04-29]. Dostupné online.
  4. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  5. a b Mapy.cz [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  6. Archiv obce Mýtina [online]. 2016-07-12 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  7. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  8. a b Informační tabule č. 10 u naučné stezky Stebnický potok. [s.l.]: Občanské sdružení Život na Dyleň 
  9. ČÁPOVÁ, Hana. Dravec Kyselecký hamr. Respekt (časopis) [online]. 2001-06-25 [cit. 2018-04-29]. Dostupné online. ISSN 0862-6545. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
NS Stebnický potok povalový chodníček k minerálce Kyselický hamr (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Naučná stezka "Stebnický potok", povalový chodníček k minerálce Kyselický hamr, okres Cheb
Minerální pramen Kyselecký hamr (3).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Minerální pramen "Kyselecký hamr", v lese u osady Mýtina na naučné stezce "Stebnický potok, okres Cheb
NS Stebnický potok infopanel č. 10 duben 2019.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Naučná stezka "Stebnický potok", infopanel č. 10, okres Cheb
Minerální pramen Kyselecký hamr (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Minerální pramen "Kyselecký hamr", v lese u osady Mýtina na naučné stezce "Stebnický potok, okres Cheb
Minerální pramen Kyselecký hamr (4).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Minerální pramen "Kyselecký hamr", v lese u osady Mýtina na naučné stezce "Stebnický potok, okres Cheb
Minerální pramen Kyselecký hamr (7).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Minerální pramen "Kyselecký hamr", v lese u osady Mýtina na naučné stezce "Stebnický potok, okres Cheb
Stebnický potok u pramene Kyselecké kyselky (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Stebnický potok, přítok Odravy, u pramene Kyselecké kyselky, okres Cheb