Kyselina 4-fluorbenzoová

Kyselina 4-fluorbenzoová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický názevkyselina 4-fluorbenzen-1-karboxylová
Ostatní názvykyselina p-fluorbenzoová
Sumární vzorecC7H5O2F
Vzhledbílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS456-22-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)207-259-0
PubChem9973
SMILESO=C(O)c1ccc(F)cc1
InChI1S/C7H5FO2/c8-6-3-1-5(2-4-6)7(9)10/h1-4H,(H,9,10)
Vlastnosti
Molární hmotnost140,11 g/mol
Teplota tání185 °C (458 K)[1]
Teplota varu253,7 °C (526,8 K)
Hustota1,479 g/cm3
Disociační konstanta pKa4,14
Rozpustnost ve vodě0,12 g/100 ml
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH302 H315 H318 H319 H335[1]
P-větyP261 P264 P270 P271 P280 P301+312 P302+352 P304+340 P305+351+338 P310 P312 P321 P330 P332+313 P337+313 P362 P403+233 P405 P501[1]
Teplota vzplanutí107,2 °C (380,4 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina 4-fluorbenzoová, také nazývaná kyselina p-fluorbenzoová (systematický název kyselina 4-fluorbenzen-1-karboxylová je organická sloučenina patřící mezi aromatické halogenkyseliny, jedná se o fluorovaný derivát kyseliny benzoové. Používá se jako meziprodukt v organické syntéze.

Příprava

Kyselinu 4-fluorbenzoovou je možné zakoupit. V laboratoři ji lze připravit Balzovou–Schiemannovou reakcí kyseliny 4-aminobenzoové (ve formě ethylesteru jako chránicí skupiny) kdy je diazotována a následně fluorována pomocí tetrafluorboritanu.[2]

Kyselina 4-fluorbenzoová vzniká biologicky aerobně z kyseliny 4-fluorskořicové.[3]

Odkazy

Související články

  • Kyselina 2-fluorbenzoová
  • Kyselina 3-fluorbenzoová

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 4-Fluorobenzoic acid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e 4-Fluorobenzoic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ G. SCHIEMANN; W. WINKELMÜLLER. p-Fluorobenzoic Acid. Org. Synth.. 1943. Dostupné online. (anglicky) ; Coll. Vol.. S. 299. (anglicky) 
  3. ↑ Luisa M. Freitas Dos Santos; Arnaud Spicq; Anthony P. New; Giuseppe Lo Biundo; Jean-Claude Wolff; Andrew Edwards. Aerobic biotransformation of 4-fluorocinnamic acid to 4-fluorobenzoic acid. Biodegradation. 2001, s. 23–29. PMID 11693292. 

Média použitá na této stránce