Kyselina boritá
| Kyselina boritá | |
|---|---|
 Kyselina boritá | |
 Kyselina boritá | |
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina trihydrogenboritá |
| Ostatní názvy | Kyselina boritá, kyselina orthoboritá, kyselina trioxoboritá |
| Latinský název | Acidum boricum |
| Anglický název | Boric acid |
| Německý název | Borsäure |
| Sumární vzorec | H3BO3 |
| Vzhled | Bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10043-35-3 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-139-2 |
| Indexové číslo | 005-007-00-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 61,832 g/mol |
| Teplota tání | 169 °C (rozklad – vznik HBO2) |
| Teplota varu | rozklad |
| Hustota | 1,435 g/cm3 (15 °C) |
| Disociační konstanta pKa | První: 9,24 Druhá: 12,74 Třetí: 13,80 |
| Rozpustnost ve vodě | 2,69 g/100 g (0 °C) 5,02 g/100 g (20 °C) 11,89 g/100 g (50 °C) 24,3 g/100 g (80 °C) 37,51 g/100 g (100 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −7,06×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | trojklonná |
| Hrana krystalové mřížky | a=704 pm, b=704 pm, c=656 pm |
| Tvar molekuly | planární |
| Dipólový moment | 0 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 094,8 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 88,7 JK−1 mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −969,5 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,317 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
| [1] Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H360FD |
| R-věty | R60 R61 |
| S-věty | S45 S53 |
| NFPA 704 |  0 1 0 |
| Teplota vznícení | Není vznítitelná |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H3BO3.
Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pKa = 9,0. Vytváří soli – boritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.[2]
Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda (Acidi borici solutio 3%, Aqua borica, Borová voda (3%), Solutio acidi borici 3%, Acidum boricum solutum) nebo umělé slzy.
Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.
Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod., a slouží proto jako součást insekticidů.
Kyselina boritá barví plamen intenzivně zeleně, a je proto součástí různých pyrotechnických směsí pro ohňostroje a podobné aplikace. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii.
Bor velmi dobře absorbuje neutrony. Kyselina boritá se proto dávkuje do chladiva primárního okruhu tlakovodních jaderných reaktorů, kde slouží k řízení výkonu jaderného reaktoru.[3] Promícháváním chladiva v reaktoru se koncentrace kyseliny borité vyrovnává v celém objemu, a tedy i v celém objemu stejnou měrou reguluje štěpnou řetězovou reakci. Proto se regulace H3BO3 používá během normálního provozu k regulaci výkonu reaktoru.
Bezpečnost
Kyselina boritá byla agenturou ECHA zařazena na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, a to jako látka toxická pro reprodukci.[4]
Reference
- ↑ a b Boric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRÄTSMÁR-ŠMOGROVIČ, Juraj, a kol. Všeobecná a anorganická chémia. Martin: Osveta, š. p., 1994. 399 s. ISBN 80-217-0532-9. S. 239. (slovensky)
- ↑ ÚJV Řež, užití kyseliny borité v lehkovodním reaktoru. www.nri.cz [online]. [cit. 2011-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-25.
- ↑ Agentura ECHA rozšířila seznam látek podléhajících povolení o osm látek [online]. Evropská agentura pro chemické látky [cit. 2025-02-08]. Tisková zpráva. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-26.
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina boritá na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Space-filling model of the boric acid molecule