Kyselina chloristá

Kyselina chloristá
Obecné
Systematický název	Kyselina chloristá
Anglický název	Perchloric acid
Německý název	Perchlorsäure
Sumární vzorec	HClO4
Vzhled	Bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	7601-90-3
SMILES	OCl(=O)(=O)=O
Číslo RTECS	SC7500000
Vlastnosti
Molární hmotnost	100,459 g/mol
Teplota tání	−101,6 °C
Teplota varu	39 °C (7,47 kPa)
Hustota	1,768 g/cm3 (20 °C) 1,764 g/cm3 (22 °C)
Disociační konstanta pKa	−10
Rozpustnost ve vodě	Neomezitelně mísitelná
Struktura
Koordinační geometrie	čtyřstěnná
Tvar molekuly	čtyřstěn
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−40,6 kJ/mol (pevná látka) −129,4 kJ/mol (roztok)
Entalpie tání ΔHt	69 J/g
Entalpie varu ΔHv	398 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	−885 J/g
Standardní molární entropie S°	188 JK−1mol−1 (pevná látka) 182 JK−1mol−1 (roztok)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	84,3 kJ/mol (pevná látka) −8,62 kJ/mol (roztok)
Izobarické měrné teplo cp	1,199 JK−1mol−1
Bezpečnost
GHS03 GHS05 [1] Nebezpečí[1]
R-věty	R5, R8, R35
S-věty	S1/2, S23, S26, S36, S45
NFPA 704	0 3 3 OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina chloristá HClO₄ je jednou z nejsilnějších kyselin. Vyrábí se obvykle elektrochemickou oxidací chlorečnanů a komerčně se distribuuje jako vodný roztok o koncentraci přibližně 70 %, který je prakticky neomezeně stálý.

Ve zředěných roztocích se kyselina chloristá chová pouze jako velmi silná kyselina. V koncentrovaném stavu a za horka je ovšem mimořádně silným oxidačním prostředkem, využívaným např. k rozkladům stálých organických polymerů (polystyren, PVC). Doporučuje se však, aby uvedené reakce prováděl pouze zkušený chemik, protože při nich hrozí nebezpečí exploze. Zároveň je známo, že organické látky (např. dřevěné součásti laboratorních digestoří) mohou po dlouhodobém styku s parami kyseliny chloristé nebo oxidu chloristého samovolně explodovat.

Velká většina solí kyseliny chloristé – chloristanů – jsou sloučeniny velmi dobře rozpustné ve vodě. Výjimku tvoří chloristan draselný KClO₄, chloristan rubidný RbClO₄, chloristan cesný CsClO₄ a chloristan amonný (NH₄)ClO₄. V analytické chemii slouží tento jev k důkazu nebo separaci uvedených kationtů.

Soli

• Chloristan draselný a amonný jsou složkou různých pyrotechnických směsí. Chloristan amonný je základem pevného paliva raketových motorů, využíval jej např. i americké raketoplány programu Space Shuttle.^[2]

Reference

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina chloristá na Wikimedia Commons