Kyselina fenyloctová
Kyselina fenyloctová | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | kyselina fenyloctová |
Funkční vzorec | C6H5CH2COOH |
Sumární vzorec | C8H8O2 |
Vzhled | bílá pevná látka[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 103-82-2 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-148-6 |
PubChem | 999 |
ChEBI | 30745 |
SMILES | O=C(O)Cc1ccccc1 |
InChI | 1S/C8H8O2/c9-8(10)6-7-4-2-1-3-5-7/h1-5H,6H2,(H,9,10) |
Číslo RTECS | AJ2430000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 136,15 g/mol |
Teplota tání | 76,5 °C (349,6 K)[1] |
Teplota varu | 265,5 °C (538,6 K)[1] |
Hustota | 1,091 g/cm3 (77 °C)[1] |
Rozpustnost ve vodě | 1,66 g/100 ml (20 °C) 1,73 g/100 ml (25 °C)[1] |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustná v acetonu, chloroformu, ethanolu, trichlorethenu a pentachlorethanu[1] |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustná v tetrachlormethanu a sirouhlíku[1] |
Tlak páry | 0,5 Pa[1] |
Bezpečnost | |
[1] | |
H-věty | H318 H319[1] |
P-věty | P264+265 P280 P305+351+338 P305+354+338 P317 P337+317[1] |
Teplota vzplanutí | 132 °C (405 K)[1] |
Teplota vznícení | 543 °C (816 K)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina fenyloctová (konjugovaná zásada se nazývá fenylacetát) je karboxylová kyselina obsahující fenylovou funkční skupinu. Jedná se o bílou pevnou látku se silným pachem, podobným medu. Tato látka vzniká jako katabolit fenylalaninu. Dá se přeměnit na fenylaceton, který je prekurzorem amfetaminů; z tohoto důvodu je jeho prodej v řadě zemí, jako jsou Spojené státy americké a Čína,[2] regulován.
Výskyt
Kyselina fenyloctová je aktivním auxinem, tedy rostlinným hormonem, sloužícím jako regulátor růstu, vyskytujícím se převážně v ovoci;[3] její vliv je ale mnohem slabší, než u základního auxinu, kyseliny indol-3-octové. Tuto látku vylučuje také většina druhů mravenců, u nichž má antimikrobiální funkci. Rovněž se jedná o produkt oxidace fenylethylaminu, kde nejprve působením monoaminoxidázy vzniká fenylacetaldehyd, který poté aldehyddehydrogenáza přemění na kyselinu fenyloctovou; tyto enzymy se také nacházejí v řadě organismů.
Příprava a výroba
Kyselinu fenyloctovou lze získat hydrolýzou fenylacetonitrilu:[4][5]
Použití
Kyselina fenyloctová je složkou některých parfémů, kde se využívá její pach podobný medu, cítitelný i při nízkých koncentracích. Rovněž se používá na výrobu penicilinu G a diklofenaku. Dalším využitím je léčba hyperamonémie II. typu, kdy snižuje množství amoniaku v krvi pacientů tvorbou fenylacetylkoenzymu A, který následně reaguje s glutaminem, bohatým na dusík, za vzniku fenylacetylglutaminu, jenž se vyloučí z těla. Kyselina fenyloctová je také surovinou pro výrobu fenylacetonu, z něhož se dále získává metamfetamin.
Fenyloctan sodný, sodná sůl kyseliny fenyloctové, se používá na léčbu poruch močovinového cyklu; pro tento účel se kombinuje s benzoanem sodným.[6]
Z kyseliny fenyloctové se vyrábí některá léčiva, například camylofin, bendazol, triafungin, fenacemid, lorkainid, fenindion a cyklopentolát.[zdroj?]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phenylacetic acid na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/999
- ↑ List of Regulated Drug Precursor Chemicals in China [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-08-17.
- ↑ F. Wightman; D. L. Lighty. Identification of phenylacetic acid as a natural auxin in the shoots of higher plants. Physiologia Plantarum. 1982, s. 17–24. DOI 10.1111/j.1399-3054.1982.tb00278.x.
- ↑ ADAMS R.; THAL, A. F. Phenylacetic acid. Org. Synth.. 1922, s. 59. Dostupné online. (anglicky) ; Coll. Vol.. S. 436. (anglicky)
- ↑ WENNER, W. Phenylacetamide. Org. Synth.. 1952, s. 92. Dostupné online. (anglicky) ; Coll. Vol.. S. 760. (anglicky)
- ↑ Sodium Phenylacetate and Sodium Benzoate Monograph for Professionals [online]. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online.
Související články
- Kathinon
- Methyl-fenylacetát
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyselina fenyloctová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for corrosive substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
phenylacetic acid
Synthesis of phenylacetic acid from benzyl cyanide Wilhelm Wenner (1963). "Phenylacetamide". Org. Synth.; Coll. Vol. 4: 760.
Autor: Jynto (more from this user), Licence: CC0
Ball-and-stick model of the phenylacetic acid molecule, a carboxylic acid found predominantly in fruits.
Barevný kód:- Uhlík, C: černá
- Vodík, H: bílá
- Kyslík, O: červená