Kyselina fosforitá

Kyselina fosforitá
Phosphonic-acid-3D-balls.png
Phosphonic-acid-2D-dimensions.png
Obecné
Systematický názevdihydroxyfosfanoxid
Ostatní názvykyselina fosfonová
kyselina fosforitá
Anglický názevPhosphorous acid
Německý názevPhosphonsäure
Sumární vzorecH3PO3
VzhledBezbarvá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
10294-56-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)237-066-7
Indexové číslo015-157-00-0
SMILESOP(=O)O
InChI1S/H3O3P/c1-4(2)3/h4H,(H2,1,2,3)
Číslo RTECSSZ6400000
Vlastnosti
Molární hmotnost81,996 g/mol
Teplota tání73,6 °C
Teplota rozkladu200 °C
Hustota1,821 g/cm³ (20 °C)
1,651 g/cm³ (21,2 °C)
Index lomu1,431 5
Disociační konstanta pKa1,8 (první)
6,15 (druhá)
Rozpustnost ve vodě309 g/100 g (0 °C)
476 g/100 g (25,4 °C)
694 g/100 g (40 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Rozpustná v ethanolu
Měrná magnetická susceptibilita−5,78×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová strukturaKosočtverečná
Hrana krystalové mřížkya=727 pm
b= 1 206 pm
c= 685 pm
Koordinační geometrieTetraedr
Tvar molekulyČtyřstěn
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−975,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt181 J/g
Standardní molární entropie S°167 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−875,5 kJ/mol
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH302 H314
R-větyR22, R35
S-větyS1/2, S26, S36/37/39, S45
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
2
4
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina fosforitá (přesněji dihydroxyfosfanoxid), též kyselina fosfonová, je bílá krystalická látka, jedna z mnoha kyselin fosforu.

Nomenklatura a tautomerismus

H3PO3 se přesněji popisuje vzorcem HPO(OH)2. Tato molekula existuje v rovnováze s menšinovým tautomerem P(OH)3. Podle doporučení IUPAC z roku 2005 se tato první forma označuje kyselina fosfonová, kdežto forma druhá jako kyselina fosforitá.[2]

Příprava

Vzniká sice reakcí oxidu fosforitého s vodou za chladu

P2O3 + 3 H2O → 2 H3PO3,

za tepla však místo toho vzniká směs kyseliny fosforečné a fosfanu

2 P2O3 + 6 H2O → PH3 + 3 H3PO4.

Proto se obvykle připravuje hydrolýzou chloridu fosforitého nebo bromidu fosforitého

PCl3 + 3 H2O → H3PO3 + 3 HCl,
PBr3 + 3 H2O → H3PO3 + 3 HBr.

Chemické vlastnosti

Přestože molekula kyseliny fosfonové obsahuje tři atomy vodíku, a zdálo by se, že v této molekule je fosfor trojmocný, je molekula této látky nesymetrická. Jeden z atomů vodíku je vázán přímo na atom fosforu a zbývající dva vodíkové atomy jsou na fosfor vázány přes kyslík. To znamená, že ve vodném roztoku se kyselina fosfonová disociuje pouze do druhého stupně, je tedy pouze dvojsytná. To znamená, že tvoří „jen“ dvě řady solí, a to dihydrogenfosfonany a hydrogenfosfonany. Dihydrogenfosforitanový aniont má náboj -1, a hydrogenfosforitanový -2 ([H2PO3]1− resp. [HPO3]2−).

Zahříváním se rozkládá na kyselinu fosforečnou a fosfan

4 H3PO3 → PH3 + 3 H3PO4.

Ve vodném roztoku se samovolně pomalu oxiduje vzdušným kyslíkem na kyselinu fosforečnou

2 H3PO3 + O2 → 2 H3PO4.

Vzhledem k tomu je kyselina fosforitá redukčním činidlem, které je např. schopno redukovat soli jednomocného stříbra na kov, např.

2 AgNO3 + H3PO3 + H2O → 2 Ag + 2 HNO3 + H3PO4,

nebo sloučeniny dvojmocné rtuti na jednomocné

2 HgCl2 + H3PO3 + H2O → Hg2Cl2 + 2 HCl + H3PO4.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phosphorous acid na anglické Wikipedii.

  1. a b Phosphorous acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (2005). Názvosloví anorganické chemie (IUPAC Recommendations 2005). Cambridge (UK): RSCIUPAC. ISBN 0-85404-438-8. Elektronická verze..

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce