Kyselina kaprinová
| Kyselina kaprinová | |
|---|---|
 Uhlíková kostra | |
 3D model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | kyselina dekanová |
| Triviální název | kyselina kaprinová |
| Ostatní názvy | kyselina n-dekanová |
| Anglický název | Capric acid, n-Capric acid, n-Decanoic acid, Decylic acid, n-Decylic acid, systematicky decanoic acid |
| Německý název | Caprinsäure |
| Funkční vzorec | CH3(CH2)8COOH |
| Sumární vzorec | C10H20O2 |
| Vzhled | bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 334-48-5 |
| PubChem | 2969 |
| SMILES | O=C(O)CCCCCCCCC |
| InChI | 1S/C10H20O2/c1-2-3-4-5-6-7-8-9-10(11)12/h2-9H2,1H3,(H,11,12) |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 172,27 g/mol |
| Teplota tání | 31,6 °C (304,8 K) |
| Teplota varu | 268,7 °C (541,8 K) |
| Hustota | 0,893 g/cm3 (25 °C) 0,8 884 g/cm3 (35,05 °C) 0,8 773 g/cm3 (50,17 °C) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 4,327 cP (50 °C) 2,88 cP (70 °C) |
| Index lomu | 1,428 8 (40 °C) |
| Disociační konstanta pKa | 4,9 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,015 g/100 ml |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpuzstná v acetonu |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustná v diethyletheru, chloroformu, benzenu a sirouhlíku |
| Tlak páry | 0,048 8 Pa (25 °C) 100 Pa (108 °C) 2,03 kPa (160 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná |
| Hrana krystalové mřížky | a=23,1 Å, b=4,973 Å, c=9,716 Å |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −713,7 kJ/mol |
| Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp | 6 079,3 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
| [1] Varování[1] | |
| H-věty | H315, H319, H335 |
| P-věty | P261, P305, P351, P338 |
| R-věty | R36/37/38 |
| S-věty | S24/25 S26 S36/37/39 |
| NFPA 704 |  1 2 0 |
| Teplota vzplanutí | 110 °C |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina kaprinová (systematický název kyselina dekanová) je karboxylová kyselina patřící mezi nasycené mastné kyseliny. Její soli a estery se nazývají dekanoáty nebo kaprináty. Triviální název je odvozen od jejího výskytu v kozím mléku (capra je latinsky koza).
Výskyt
Kyselina kaprinová se vyskytuje v kokosovém oleji (kolem 10 %) a palmojádrovém oleji (4 %), v běžných olejích ze semen je vzácná.[2] Také se nachází v mléku různých savců a v menší míře v ostatních živočišných tucích. Společně s dalšími dvěma kyselinami pojmenovanými podle výskytu v kozím mléku, kapronovou a kyselinou kaprylovou, tvoří asi 15 % tuku kozího mléka.
Výroba a reakce
Tuto kyselinu lze vyrobit oxidací primárního alkoholu dekanolu oxidem chromovým v kyselém prostředí.[3]
neutralizací kyseliny kaprinové nebo zmýdelněním jejich esterů (obvykle triacylglycerolů) hydroxidy vznikají příslušné soli, sodné a draselné soli jsou součástí mýdel.
Použití
Kyselina kaprinová se používá na výrobu esterů, které slouží jako umělá aromata a parfémy. Také se z ní vyrábějí některá léčiva.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Decanoic acid na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Decanoic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ David J. Anneken, Sabine Both, Ralf Christoph, Georg Fieg, Udo Steinberner, Alfred Westfechtel "Fatty Acids" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2006, Wiley-VCH, Weinheim. DOI:10.1002/14356007.a10_245.pub2
- ↑ John McMurry. Organic Chemistry 7th edition. [s.l.]: Thompson - Brooks/Cole, 2008. (anglicky) Page 624
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina kaprinová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Chemical structure of decanoic acid.
Ball and stick model of the decanoic acid molecule (also known as capric acid), a saturated fatty acid that occurs in coconut oil and in palm kernel oil, as well as the millk of various mammals.
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.