Kyselina kapronová

Kyselina kapronová
Uhlíková kostra
3D model molekuly
Obecné
Systematický název	hexanová kyselina
Triviální název	kyselina kapronová
Latinský název	Acidum capronicum
Anglický název	Caproic acid, capronic acid, systematicky hexanoic acid
Německý název	Capronsäure
Funkční vzorec	CH3(CH2)4COOH
Sumární vzorec	C6H12O2
Vzhled	olejovitá zapáchající kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	142-62-1
PubChem	8892
SMILES	CCCCCC(=O)O
InChI	1S/C6H12O2/c1-2-3-4-5-6(7)8/h2-5H2,1H
Vlastnosti
Molární hmotnost	116,16 g/mol
Teplota tání	−3,4 °C (270 K, 26 °F)
Teplota varu	205 °C (478 K, 401 °F)
Hustota	0,930 g/cm3
Disociační konstanta pKa	4,88
Rozpustnost ve vodě	1,082 g/100 ml
Bezpečnost
GHS05 GHS06 [1] Nebezpečí[1]
Teplota vzplanutí	103 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina kapronová (lat. acidum capronicum) (CH₃(CH₂)₄COOH), latinsky acidum capronicum, systematický název hexanová kyselina je organická sloučenina patřící mezi nasycené monokarboxylové kyseliny.

Jedná se o mastnou kyselinu a jako taková je poměrně běžnou součástí tuků. Společně s kyselinou kaprylovou a kaprinovou tvoří asi 15 % tuku v kozím mléce (triviální názvy všech těchto kyselin jsou odvozeny z latinského slova pro kozu – caper).

Její soli a estery se nazývají kapronany nebo kapronáty (systematicky hexanoáty).

Její bod vzplanutí má hodnotu 103 °C, což ji řadí mezi hořlaviny IV. třídy.

Kyselina kapronová se vyskytuje společně s mnoha jinými látkami v jinanu dvoulaločném.^[2]

Použití

Kyselina kapronová se používá jako prekurzor svých esterů, které se používají na výrobu vůní a ve výrobě hexylových derivátů, například hexylfenolu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hexanoic acid na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina kapronová na Wikimedia Commons