Kyselina listová

Kyselina listová
Tetrahydrofolát
Tetrahydrofolát
Obecné
Systematický názevN-[-4[[(2-amino-1,4-dihydro-4-oxo-6-pteridi­nyl)methyl]amino] benzoyl]-L-glutamová kyselina
Triviální názevFolacin
Folát
Vitamin B9
Vitamin M
Vitamin Bc
Acidum folicum
Sumární vzorecC19H19N7O6
Identifikace
Registrační číslo CAS59-30-3
Vlastnosti
Molární hmotnost441,4 g/mol
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina listová (vitamín B9, vitamín M, folát) je ve vodě rozpustný vitamín ze skupiny B-komplexu. Je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin, při krvetvorbě a zvláštní význam má pro normální růst a vývoj plodu.

Jiné názvy

  • folacin
  • folát
  • vitamín B9
  • acidum folicum

Kyselina listová v potravě

Kyselina listová je obsažena především v listové zelenině. Dobrými zdroji jsou i kvasnice a z živočišných produktů játra. Vařením se jí však zničí až 95 %. Odborníci proto doporučují užívat kyselinu listovou ve vitamínových doplňcích, kde je vstřebatelnost do organismu až 100 %. Vstřebatelnost kyseliny listové přijímané v potravinách je zhruba 50 %.

Významné zdroje kyseliny listové:

  • Listová zelenina – ledový salát, čínské zelí, hlávkový salát
  • Zelenina: květák, brokolice, zelí, kapusta, špenát, růžičková kapusta, zelený hrášek, fazolové lusky, okurky, dýně, červená řepa, rajčata
  • Obilniny: celá obilná zrna (zejména klíčky), celozrnné výrobky – celozrnný chléb, müsli
  • Ovoce: mango, avokádo, pomeranče, banány, třešně, višně, jahody, maliny, angrešt
  • Ořechy: vlašské ořechy, pistáciové ořechy
  • Některé mléčné výrobky: plísňové sýry, měkké sýry
  • Maso: játra a vnitřnosti (v době těhotenství se však příliš nedoporučují pro jejich vysoký obsah vitamínu A i možnou přítomnost toxických látek).
Doporučená denní dávka
Věk (roky)Folát [μg]
Kojenci0,0–0,525
0,5–1,035
Děti1–350
4–675
7–10100
Muži11–14150
15–18200
19–24200
25–50200
51+200
Ženy11–14150
15–18180
19–24180
25–50180
50+180
Těhotné ženy400–600
Kojící ženy280

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989

Dá se říci, že ani při vysokém příjmu není tento vitamín toxický a toto nadbytečné množství se snadno vylučuje močí.

Výjimečně se však mohou objevit např. žaludeční potíže (nadýmání) a příznaky podráždění centrálního nervového systému (podrážděnost, poruchy spánku, atd.). Pokud se však kyselina listová přestane užívat, nejpozději do 3 týdnů dochází k vymizení těchto negativních příznaků.

Role v organismu

Aktivní forma kyseliny listové, tetrahydrofolát, je koenzym transferaz, které přenášejí jednouhlíkaté zbytky. Tato reakce je součástí syntézy nukleotidů, proto kyselina listová umožňuje vznik nukleových kyselin (což jsou látky, které tvoří genetický materiál – tedy DNA a RNA). Další metabolické cesty, ke kterým je nutný tento vitamín, zahrnují řadu reakcí metabolismu aminokyselin, konkrétně v metabolismu glycinu, serinu, threoninu, tryptofanu, histidinu, methioninu . Při syntéze methioninu z homocysteinu je zapotřebí ještě druhý kofaktor s podobným účinkem: kobalamin, tedy vitamín B12.

Kyselina listová a těhotenství

Kyselina listová se doporučuje ve zvýšeném množství užívat během těhotenství, nejlépe však již tři měsíce před samotným otěhotněním. Mícha a mozek dítěte se vytváří již v prvních týdnech těhotenství, a proto pozdější podávání již nemá takový efekt.

Kyselina listová napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a diferenciaci tkání, zvláště nervové soustavy. Je prokázáno, že podávání folacinu během těhotenství snižuje výskyt vrozených vad nervového systému i jiných. Podle časopisu The Lancet se ale ukazuje, že nižší počet postižených dětí je způsoben tím, že kyselina listová vyvolává časné potraty takto poškozených plodů.[2]

Projevy nedostatku

Nedostatek kyseliny listové způsobuje megaloblastickou anémii. Červené krvinky jsou zvětšené, zdeformované a jejich schopnost přenášet kyslík je omezená. Také se mohou vyskytnout poruchy růstu i neplodnost. Hrozí odtržení placenty a tím i zvýšené riziko potratu. Nízký příjem kyseliny listové také zvyšuje riziko depresí.[3]

Projevy nadbytku

Mohou se objevit žaludeční potíže (hořká pachuť v ústech, nadýmání, nevolnost) nebo příznaky podráždění centrálního nervového systému (zvýšená aktivita, podrážděnost, poruchy spánku). [4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Folic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ The Lancet (350, 513, 1997)
  3. ↑ Nízký příjem kyseliny listové zvyšuje riziko depresí | Výživa v nemoci. www.vyzivavnemoci.cz [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. 
  4. ↑ Kyselina listová: proč ji užívat v těhotenství a v jakých potravinách se vyskytuje? [online]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce