Kyselina ricinolejová

Kyselina ricinolejová
Strukturní vzorec

Strukturní vzorec

Obecné
Systematický název(9Z,12R)-12-hydroxyoktadec-9-enová kyselina
(R)-12-hydroxy-9-cis-oktadecenová kyselina
Triviální názevkyselina ricinolejová
Anglický názevRicinoleic acid
Německý názevRicinolsäure
Funkční vzorecCH3[CH2]5CH(OH)CH2CH=CH[CH2]7COOH
Sumární vzorecC18H34O3
Vzhledkapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
ChEBI
SMILESO=C(O)CCCCCCC\C=C/C[C@H](O)CCCCCC
InChI1S/C18H34O3/c1-2-3-4-11-14-17(19)15-12-9-7-5-6-8-10-13-16-18(20)21/h9,12,17,19H,2-8,10-11,13-16H2,1H3,(H,20,21)/b12-9-/t17-/m1/s1
1/C18H34O3/c1-2-3-4-11-14-17(19)15-12-9-7-5-6-8-10-13-16-18(20)21/h9,12,17,19H,2-8,10-11,13-16H2,1H3,(H,20,21)/b12-9-/t17-/m1/s1
Vlastnosti
Molární hmotnost298,461 g/mol
Hustota0,945 g/cm3
Rozpustnost ve voděnerozpustná
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina ricinolejová (systematický název (9Z,12R)-12-hydroxyoktadec-9-enová kyselina) je omega-9 nenasycená mastná kyselina.[2]

Tato mastná kyselina je hlavní složkou ricinového oleje a asi 90 % z něj tvoří triglyceridy kyseliny ricinolejové.

Výroba

Kyselina ricinolejová se vyrábí zmýdelněním nebo frakční destilací hydrolyzovaného ricinového oleje.[3].

První pokus o přípravu této kyseliny provedl roku 1888 Friedrich Krafft.[4]

Použití

Zinečnatá sůl kyseliny ricinolejové se používá ve výrobcích pro osobní hygienu, jako jsou například deodoranty.[5][6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ricinoleic acid na anglické Wikipedii.

  1. a b Ricinoleic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Frank D. Gunstone, John L. Harwood, Albert J. Dijkstra. The Lipid Handbook. 10: CRC Press, 2007. Dostupné online. ISBN 1420009672. S. 1472. (anglicky) 
  3. James AT, Hadaway HC, Webb JP. The biosynthesis of ricinoleic acid. Biochem. J.. May 1965, s. 448–52. PMID 14340094. (anglicky) 
  4. RIDER, T.H. THE PURIFICATION OF SODIUM RICINOLEATE. Journal of the American Chemical Society. November 1931, s. 4130–4133. Dostupné online [cit. 5 February 2013]. DOI 10.1021/ja01362a031. (anglicky) 
  5. zinc ricinoleate [online]. Environmental Working Group. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Tom's of Maine - About Our Products. www.tomsofmaine.com [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ricinoleic acid.svg
Chemical structure of ricinoleic acid