Kyselina ursodeoxycholová
Kyselina ursodeoxycholová | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | 3α,7β-dihydroxy-5β-cholan-24-ová kyselina |
Ostatní názvy | ursodiol |
Sumární vzorec | C24H40O4 |
Vzhled | bílé krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 128-13-2 |
PubChem | 31401 |
ChEBI | 9907 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 392,57 g/mol |
Teplota tání | 203 °C (480 K) |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina ursodeoxycholová, také nazývaná ursodiol, je jedna ze sekundárních žlučových kyselin, které jsou produkty metabolismu střevních bakterií.
Název této látky pochází z latinského slova ursus, jelikož se vyskytuje v medvědí žluči.
Lékařská využití
Kyselina ursodeoxycholová se v lékařství mimo jiné využívá:
- za účelem omezení vzniku žlučových kamenů[2]
- k úpravě tvorby žluči u pacientů s cystickou fibrózou[3]
- u novorozenců s nedostatečnou tvorbou žluči[4]
Účinky
Primární žlučové kyseliny vznikají v játrech a shromažďují se ve žlučníku. Po vypuštění do střeva mohou být střevními bakteriemi přeměněny na sekundární žlučové kyseliny. Primární i sekundární žlučové kyseliny usnadňují trávení tuků. Kyselina ursodeoxycholová má vliv na obsah cholesterolu v krvi, jelikož rozkládá micely obsahující cholesterol a tím zpomaluje jeho vstřebávání; díky této vlastnosti se používá k nechirurgické léčbě (cholesterolových) žlučových kamenů.
Předpokládá se, že zabraňuje apoptóze.[5]
Kyselina ursodeoxycholová také potlačuje imunitní reakce jako jsou fagocytóza. Dlouhodobé vystavení této kyselině a/nebo její příjem ve větších množstvích mohou mít toxické účinky.[6]
Mechanismus účinku
Tato látka omezuje absorpci cholesterolu a používá se k rozpouštění cholesterolových žlučových kamenů. Pokud pacient přestane léčivo užívat, žlučové kameny se mohou znovu objevit, pokud nedojde ke změně podmínek oproti stavu, za nějž vznikly.[7][8] Z tohoto důvodu používání kyseliny ursodeoxycholové zcela nenahradilo cholecystektomii.
Kyselina ursodeoxycholová má také protizánětlivé a ochranné účinky na epitelové buňky trávicí soustavy člověka. Je spojována s ovlivňováním imunoregulace prostřednictvím cytokinů,[9] a antimikrobiálních peptidů defensinů[10] a zrychleným hojením poranění tračníku.[11] Účinkuje však i mimo epitelové buňky.[12]
Odkazy
Související články
- Kyselina chenodeoxycholová - epimer
- Kyselina hyodeoxycholová - izomer
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ursodeoxycholová kyselina na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ursodeoxycholic acid na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Ursodeoxycholic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ursodeoxycholic acid ursodiol drug information [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cystic fibrosis: Hepatobiliary disease [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Treatment of unconjugated hyperbilirubinemia in term and late preterm infants [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ J. D. Amaral; R. J. Viana; R. M. Ramalho; C. J. Steer; C. M. Rodrigues. Bile acids: regulation of apoptosis by ursodeoxycholic acid. Journal of Lipid Research. 2009, s. 1721–1734. PMID 19417220.
- ↑ Material Safety Data Sheet on Ursodiol MSDS. https://fscimage.fishersci.com/msds/70916.htm
- ↑ URSODEOXYCHOLIC ACID [online]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ PUBLIC ASSESSMENT REPORT [online]. Medicines Evaluation Board in the Netherlands [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. (anglicky)
- ↑ J. B.; N. K. Lajczak; O. B. Kelly; A. M. O'Dwyer; A. K. Giddam; J. Ní Gabhann; P. Franco. Ursodeoxycholic acid and lithocholic acid exert anti-inflammatory actions in the colon. American Journal of Physiology. Gastrointestinal and Liver Physiology. 2017, s. G550–G558. PMID 28360029.
- ↑ N. K. Lajczak; V. Saint-Criq; A. M. O'Dwyer; A. Perinor; L. Adorini; K. Schoonjans; S. J. Keely. Bile acids deoxycholic acid and ursodeoxycholic acid differentially regulate human β-defensin-1 and -2 secretion by colonic epithelial cells. The FASEB Journal. 2017, s. 3848–3857. PMID 28487283.
- ↑ M. S. Mroz; N. K. Lajczak; B. J. Goggins; S. Keely; S. J. Keely. The bile acids, deoxycholic acid and ursodeoxycholic acid, regulate colonic epithelial wound healing. American Journal of Physiology. Gastrointestinal and Liver Physiology. 2018, s. G378–G387. PMID 29351391.
- ↑ A. M. O'Dwyer; N. K. Lajczak; J. A. Keyes; J. B. Ward; C. M. Greene; S. J. Keely. Ursodeoxycholic acid inhibits TNFα-induced IL-8 release from monocytes. American Journal of Physiology. Gastrointestinal and Liver Physiology. 2016, s. G334–G341. PMID 27340129.
Média použitá na této stránce
Ursodeoxycholic acid
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Autor: MarinaVladivostok, Licence: CC0
Ball-and-stick model of ursodeoxycholic acid molecule. The structure is taken from ChemSpider. ID 29131