Kyselina valerová

Kyselina valerová
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	pentanová kyselina
Triviální název	kyselina valerová, acidum valericum (lat.)
Funkční vzorec	CH3(CH2)3COOH
Sumární vzorec	C5H10O2
Vzhled	bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	539-82-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	102,13 g/mol
Teplota tání	−35 °C
Teplota varu	186 °C
Hustota	0,930 g/cm³
Disociační konstanta pKa	4,86
Rozpustnost ve vodě	4,97 g/100 ml (25 °C)
Bezpečnost
GHS05 [1] Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina valerová (lat. acidum valericum) je jednou z mnoha karboxylových kyselin, v jejichž rámci se řadí mezi monokarboxylové kyseliny. Její vzorec je CH₃(CH₂)₃COOH. Její systematický název zní pentanová kyselina.

Kyselina valerová je obsažena v kozlíku lékařském, její triviální pojmenování pochází právě z latinského názvu této rostliny, Valeriana officinalis. Jako ostatní karboxylové kyseliny, které mají ve své molekule nižší počet atomů uhlíku, má velmi nepříjemný dráždivý zápach, zapáchá po zvířecích výkalech. Její soli a estery se nazývají valerany. Jedná se o synergistu neurotransmiteru GABA (potencuje jeho účinek), proto má anxiolytické, spasmolytické, sedativní až hypnotické účinky, přičemž je jednou z látek, jež dávají kozlíku lékařskému jeho účinek.

Kyselina valerová se používá při syntéze jejích esterů. Její nestálé estery mohou nepříjemně páchnout a používají se v kosmetice a parfumerii. Pentylvalerát a ethylvalerát se používají jako přísady do jídel kvůli jejich ovocné příchuti.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina valerová na Wikimedia Commons