Láz (okres Třebíč)

Láz
Střed obce
Střed obce
Znak obce LázVlajka obce Láz
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°0′44″ s. š., 15°47′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel295 (2024)[1]
Rozloha4,68 km²[2]
Katastrální územíLáz u Nových Syrovic
Nadmořská výška430 m n. m.
PSČ675 41
Počet domů91 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLáz 13
675 41 Nové Syrovice
urad@obec-laz.cz
StarostaMartin Chalupa
Oficiální web: www.obec-laz.cz
Další údaje
Kód obce510556
Kód části obce106780
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Láz (starší názvy též Laz, Laass, Lass[4], Laas[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Vesnice se nachází 6,5 km na jih od Moravských Budějovic a těsně sousedí s Novými Syrovicemi. Žije zde 295[1] obyvatel.

Slovo láz (lazec, mn. č. lazce) v češtině i v jiných slovanských jazycích znamená pole nebo louku vzniklou vykácením nebo vypálením lesa, případně pole u lesa.[6]

Sousedními obcemi sídla jsou Blížkovice, Častohostice a Nové Syrovice.

Geografie

Ze západu na východ prochází přes území obce silnice z Nových Syrovic do Blížkovic, jižně ze zastavěného území obce vede užitková silnice a pak polní cesta k PR Habrová Seč, přes území obce vede cyklostezka Krumlovsko-Jevišovicko.

Většina území obce je využívána zemědělsky, les je jen u Hájského rybníka, velmi zalesněná oblast se nachází těsně za jižní hranicí území obce. Malý izolovaný lesík je jižně od zastavěného území obce. Na jižním okraji zastavěného území obce se nacházejí objekty bývalého JZD.

Ze západu na území obce přitéká Syrovický potok, ze západu pak přitékají i dva nepojmenované potoky, které jsou jeho zdrojnicí a vlévají se do něj východně od zastavěného území obce. Na jedné ze zdrojnic se těsně za západní hranicí území obce nachází Nový rybník. Na Syrovickém potoce se na východním okraji území nachází Hájský rybník. Jižně od zastavěného území obce pramení nepojmenovaný potok, který se pak východně od území obce vlévá do Ctidružického potoka. Část jižní hranice obce tvoří Spetický potok, ten se pak těsně za hranicí obce vlévá do Ctidružického potoka, který teče také téměř podél hranic území obce. Severní hranice území obce je tvořena řekou Jevišovkou, k severní hranici těsně přiléhají Krnčický rybník a rybník Stříbrňák.

Území obce je prakticky rovinaté, jeho nadmořská výška se pohybuje okolo 440 metrů nad mořem.

Zastavěné území obce Láz se nachází na západním okraji území obce a těsně přiléhá k zastavěnému území obce Nové Syrovice, vesnice tvoří souvisle zastavěnou plochu. Těsně za severní hranicí území obce se u Krnčického rybníka nachází Krnčický mlýn a u Hájského rybníka se nachází Hájský mlýn.[7]

Historie

Na místě obce dříve stál dvůr Lazce, podle něj snad byla obec pojmenována. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1498 (ves Laz),[8][9][10] kdy je zmíněna jako součást zboží, které Vladislav II. uvolil z manství Jindřicha z Lichtenburka, v tu dobu Lazce byly součástí 1510 součástí bítovského panství. V roce 1510 byly Láz a Syrovice prodány Půtou z Lichtenburka do rukou Janu Mstěnickému z Mstěnic.[4] Následně pak Lazec resp. Láz patřily do syrovického panství a roku 1547 bylo syrovické panství prodáno Václavu z Lichtenburka. Jeho neteř pak roku 1575 Syrovice prodala Volfu Štrejnovi ze Švarcenavy a roku 1607 pak Lazec, Syrovice, Častohostice a Krnčice zakoupil Jan Čejka z Olbramovic. Tomu pak po bitvě na Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a prodáno Adamu Gabelhouerovi, posléze pak Láz a další součásti syrovického panství patřily Janu Reinhartovi z Schaumburku a v roce 1683 pak patřilo pánům z Ostašova. V roce 1786 pak zakoupil syrovické panství hrabě Jan Jindřich Nimptsch, Nimptschové pak byli majiteli panství až do roku 1916, kdy jej zakoupil Josef Volfgang Maria Stubenberg.[5] V roce 1900 byl postaven v obci mlýn, v roce 1911 sklad piva a roku 1931 byla vesnice elektrifikována. V roce 1956 bylo v obci založeno JZD, ale již roku 1962 bylo začleněno do JZD Nový směr se sídlem v Nových Syrovicích a posléze se pak tato JZD začlenila do JZD v Moravských Budějovicích.[5]

Na počátku 19. století byla postavena dřevěná zvonička a na konci 18. století byla postavena poklona u silnice.[4] Po druhé světové válce byla odhalena pamětní deska obětem války.[5]

Do roku 1849 patřil Láz do novosyrovického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Láz pod Nové Syrovice a mezi lety 1964 a 1990 byla obec začleněna opět pod Nové Syrovice, následně se obec osamostatnila.[11][5]

V roce 1934 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů, který je aktivní dodnes. Podílí se na pořádání většiny kulturních a společenských akcí. Členská základna k 1. lednu 2024 čítala 68 členů, z toho 15 žen a 53 mužů.[zdroj?] V roce 2022 se pustili členové sboru do výstavby nové hasičské zbrojnice, která byla slavnostně odhalena při devadesátém výročí od založení sboru.[zdroj?]

Od roku 2000 se obec stala členem Moravskobudějovického mikroregionu.

V roce 2020 byla dokončena přestavba bývalé prodejny smíšeného zboží na společenský prostor – klubovnu.[zdroj?] V roce 2021 bylo vystavěno nové víceúčelové hřiště s umělou trávou[zdroj?] a o rok později došlo k otevření nového dětského a workoutového hřiště na návsi.[zdroj?]

Vývoj počtu obyvatel Lázu[12]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112016
Počet obyvatel303302311314305314323293319311300283280281285

Politika

Volby do Poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Láz
2006[13]2010[14]2013[15]2017[16]2021[17]
1.ČSSD (43,47 %)ČSSD (23,27 %)ČSSD (25,62 %)ANO (29,81 %)ANO (37,33 %)
2.ODS (23,6 %)ODS (16,98 %)ANO 2011 (18,75 %)ČSSD (13,66 %)SPOLU (21,33 %)
3.KDU-ČSL (14,28 %)KSČM (14,46 %)KSČM (16,25 %)SPD (11,8 %)Piráti+STAN (12,0 %)
účast72,20 % (161 z 223)70,13 % (161 z 231)70,74 % (162 z 229)68,51 % (161 z 235)65,79 % (150 z 228)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Láz
1.2.3.účast
2000[18]4KOALICE (35,95 %)ODS (26,96 %)SNK (12,35 %)40 % (90 z 225)
2004[19]KDU-ČSL (27,63 %)ODS (26,31 %)ČSSD (13,15 %)33,48 % (76 z 227)
2008[20]ČSSD (34,25 %)ODS (21,29 %)KDU-ČSL (13,88 %)45,57 % (108 z 237)
2012[21]ČSSD (25,89 %)KDU-ČSL (21,42 %)KSČM (16,96 %)48,7 % (112 z 230)
2016[22]STO (21,42 %)ANO 2011 (20,4 %)ČSSD (16,32 %)42,98 % (101 z 235)
2020[23]ANO (25,97 %)STAN+SNK ED (23,37 %)ODS+STO (18,18 %)33,77 % (78 z 231)
2024[24]ANO (32,65 %)STAN+SNK ED (26,53 %)ODS+TOP 09+STO (19,38 %)43,61 % (99 z 227)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (61 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (30 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (27 hlasů). Volební účast byla 74,89 %, tj. 170 ze 227 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (108 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (47 hlasů). Volební účast byla 67,69 %, tj. 155 ze 229 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (71 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (18 hlasů). Volební účast byla 66,53 %, tj. 157 ze 236 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (110 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (67 hlasů). Volební účast byla 74,37 %, tj. 177 ze 238 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (83 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (45 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (27 hlasů). Volební účast byla 79,66 %, tj. 188 ze 236 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (94 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (84 hlasů). Volební účast byla 77,06 %, tj. 178 ze 231 oprávněných voličů.[27]

Pamětihodnosti

  • Dřevěná zvonička na návsi z počátku 19. století
  • Poklona u silnice do Nových Syrovic z konce 18. století
  • Pamětní deska na počest obětí druhé světové války

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 22. Dostupné online.
  5. ↑ a b c d e NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 612–614, 640–643. 
  6. ↑ Lazce — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2017-07-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 9. 2. 2024
  8. ↑ KALINA, Tomáš. Moravské zemské desky. II. sv. řady brněnské 1480–1566. Kniha XVII, č. 87. Brno: [s.n.], 1950. Dostupné online. S. 94. 
  9. ↑ Moravský zemský archiv v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 132, Kniha Ladislava z Boskovic, fol. 15v [online]. [cit. 2024-09-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 492. 
  11. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 149. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Láz TR flag.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .
Center of Láz, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Lázi, okr. Třebíč.
Láz TR CoA.jpg
znak, Láz, okres Třebíč