Lázně Bohdaneč

Lázně Bohdaneč
Renesanční radnice a kostel svaté Máří Magdaleny
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Lázně Bohdaneč
Obec s rozšířenou působností	Pardubice (správní obvod)
Okres	Pardubice
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′32″ s. š., 15°40′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 507 (2023)[1]
Rozloha	21,79 km²[2]
Katastrální území	Lázně Bohdaneč
Nadmořská výška	218 m n. m.
PSČ	533 41
Počet domů	772 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo nám. 1 533 41 Lázně Bohdaneč podatelna@lazne.bohdanec.cz
Starosta	Ing. Josef Štěpanovský
Oficiální web: www.lazne.bohdanec.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lázně Bohdaneč
Další údaje
Kód obce	574767
Kód části obce	6173
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázně Bohdaneč (do roku 1980 Bohdaneč, německy Bochdanetsch) jsou město v okrese Pardubice, které se nachází asi deset kilometrů západně od Pardubic na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Hory a z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. Ve městě žije přibližně 3 500^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Dolany, Neratov, Černá u Bohdanče, Stéblová, Křičeň, Bukovka, Pardubice, Srch, Rybitví a Živanice.

Historie

První písemná zmínka o Bohdanči pochází ze šedesátých let 14. století, kdy patřila k blatnickému panství.^[4] Zmínka o Bohdanči z roku 1264 uváděná Antonínem Profousem^[5] se pravděpodobně vztahuje k jinému sídlu na Českobudějovicku.^[6]

Ve 14. století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, podací právo ke kostelu a faru měli v letech 1366–1421 mniši z benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, kteří však odešli do exilu ve Slezské Středě. Bohdaneč s klášterními statky tak získal roku 1436 císař Zikmund a dal je do zástavy. 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop grošů pražských koupil Vilém II. z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků.

Roku 1512 král Vladislav Jagellonský Bohdanči daroval clo vybírané v městských branách a v okruhu čtvrtiny míle. Získané prostředky měly být určeny na opravu městečka, silnic a mostů. Byť listina dokládá existenci bran, městečko opevněné zřejmě nebylo. Jedna, nejspíše věžová, brána je zakreslena na mapě prvního vojenského mapování a na plánu stabilního katastru v Langrově ulici.^[4]

Lázeňství

Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7 000 pacientů.

Statut lázeňského místa získal Bohdaneč v roce 1963, městem se stal v roce 1971. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980.

Obyvatelstvo

Znak

Podle pověsti vznikl znak města, když se vojákům z Bohdanče při účasti v tažení do Itálie ve vojsku knížete Vladislava II. podařilo jako prvním překonat milánské hradby a za svou statečnost obdrželi znak. Je půlený, v jedné polovici se zlatým žebříkem v černém poli, ve druhé s červenobílou šachovnicí představující údajně hradbu.

Skutečný původ znak je ovšem jiný. Pardubické panství i Bohdaneč vlastnili v patnáctém století páni z Miletínka, kteří měli ve znaku šachovnici, žebřík pak Zub z Landštejna, kterému Bohdaneč krátkou dobu náležel. Anděl symbolizuje lásku, orel sílu a koruna moc.

Sport

V třicátých letech 20. století se zde pravidelně konaly automobilové a motocyklové závody, od roku 1935 známé jako Bohdanečský okruh.^[9]

Ve městě působil fotbalový klub AFK Atlantic Lázně Bohdaneč, který v sezóně 1997/98 hrál 1. ligu, ze které však ihned sestoupil. V té době jeho dres oblékali známí hráči jako Petr Kostelník, Luboš Kubík, Marek Kulič nebo Marek Trval. Klub měl finanční problémy a před sezónou 2000/2001 se sloučil se Slovanem Pardubice do klubu FK AS Pardubice. Hraje zde klub SK Lázně Bohdaneč, v sezóně 2015/2016 hrál okresní přebor.^[10]

Pamětihodnosti

• Radnice, Masarykovo náměstí 1
• Lázeňský Gočárův pavilón s parkem (čp. 209)
• městský dům, Masarykovo nám. 112
• městský dům, Masarykovo nám. 46
• městský dům, Langrova 34
• Kostel svaté Maří Magdalény
• Kaple hřbitovní svatého Jiří s areálem
• Socha svatého Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí
• Kuttnerova kaple v městském parku
• Vila Anny a Františka Gastgebových

Osobnosti

• Josef Jaroslav Langer (1806–1846), český básník
• Theodor Tomášek (1840–1922), český dirigent a hudební skladatel
• Jan Košťál (1884–1963), profesor teorie a stavby spalovacích motorů a rektor ČVUT

Fotogalerie

• 

  (c) Zp, CC BY-SA 3.0
  Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• 

  (c) Zp, CC BY-SA 3.0
  Lázeňský park
• 

  (c) Zp, CC BY-SA 3.0
  Gočárův pavilon

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázně Bohdaneč na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bohdaneč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Lázně Bohdaneč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)