Lázně Libverda

Lázně Libverda
Lázeňská kolonáda s budovou ředitelství lázní a lázeňským penzionem Moravěnka
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Nové Město pod Smrkem
Obec s rozšířenou působností	Frýdlant (správní obvod)
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°53′25″ s. š., 15°11′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	543 (2023)[1]
Rozloha	13,26 km²[2]
Katastrální území	Lázně Libverda
Nadmořská výška	424 m n. m.
PSČ	463 62
Počet domů	137 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Lázně Libverda č. p. 16 463 62 Hejnice info@obeclibverda.cz
Starosta	Ing. Jan Pospíšil
Oficiální web: www.laznelibverda.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Lázně Libverda
Další údaje
Kód obce	564206
Kód části obce	79383
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňská obec na severu České republiky, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží na severní straně Jizerských hor, asi 1 km severně od Hejnic, třináct kilometrů východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. V obci žije 543^[1] obyvatel a je tu mateřská a základní škola.

Název

Prvotní jméno obce Liebenwerde vychází z německého tvaru „auf dem Lieben werde“, znamenající na milém ostrově. Název obce přecházel od Lybenwerde (zaznamenané roku 1381), přes Liewerde (1463), Libwerde (1529), Liberda (1543), Liwerde či Lywerde (1551), Liewerda (1591), Liebwerda (1601), Liewerde (1634), Liwerda (1651), Lyberda (1654), Liebwerda (1713), až po Libverda či Liebwerda (z roku 1854).^[4]

Historie

První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou zejména od 15. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. O pár desetiletí později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá vojenská tažení.

Samotné lázně však začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikala první léčebná zařízení a kdy byl také (roku 1785) podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 sám císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec.^[5] V letech 1840–1843 v lázních pobýval také jazykovědec Josef Jungmann a později mimo jiné spisovatel Franz Kafka, přírodovědec Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.

Ve zdejších lázních se také léčil Gustav Pfleger Moravský, který trpěl tuberkulózou,^[6] a z téže nemoci se zde kurýrovala i manželka českého spisovatele, historika a buditele Jana Erazima Vocele Barbora.^[7]

Přírodní poměry

Vývěry minerální vody jsou vázané na pramenní linie ve směru východ–západ v údolí Libverdského potoka. Souvisí s existencí tzv. libverdského poklesu, který je rovnoběžný se stykem jizerského granitu a svorových rul. Puklinami v žule stoupá oxid uhličitý a jím obohacená kyselka se akumuluje v křemenci, který tvoří jádro překocené svorové antiklinály. Vrty jímaná voda je prostá hydrouhličitanová hořečnato-vápenatá železnatá kyselka.^[8]

Pamětihodnosti

• Výletní restaurace Obří sud
• Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783–1808) hlavní areál je z roku 1964^[9]
• Dvoukřídlá kolonáda (1. polovina 19. století)
• Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem
• Vyhlídky nad Libverdou
• Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny)
• Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery
• Přírodní památka Klečoviště na Smrku
• Přírodní park Peklo
• Meteorologický sloup z roku 1890^[10]

Partnerská města

• Mirsk
• Świeradów-Zdrój
• Trzebiel

Členství ve sdruženích

Obec je členem dvou dobrovolných sdružení obcí, a sice mikroregionu Frýdlantsko a Svazku obcí SMRK. Dále je součástí Sdružení lázeňských míst České republiky a Euroregionu Nisa.^[11]

Osobnosti

• Jana Jarolímová – česká sáňkařka, několikanásobná mistryně republiky
• Vladimír Jehlík – český biolog

Odkazy

Reference

Literatura

• ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, R. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9. 

Související články

• Pomník prince Karla
• Pomník zakladatelů
• Hermannova smrt
• Horská služba (Lázně Libverda)
• Jizerka (Lázně Libverda) – někdejší turistická chata
• Volby do zastupitelstva obce Lázně Libverda

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázně Libverda na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Lázně Libverda ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Liebwerda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Lázně Libverda v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky