Lærdalský tunel

Lærdalský tunel Lærdalstunnelen
Portál tunelu
Základní údaje
Stát	Norsko Norsko
Místo	Sogn og Fjordane
Silnice	E16
Překonávaná překážka	Filefjell
Zeměpisné souřadnice	60°58′19″ s. š., 7°22′6″ v. d.
1. portál	Lærdal 61°3′50,29″ s. š., 7°30′7,2″ v. d.
2. portál	Aurland 60°53′56″ s. š., 7°12′52″ v. d.
Provozní délka	24 509 m
Počet dopr. tubusů	1
Lærdalský tunel Lærdalský tunel, Norsko
Výstavba
Zahájení stavby	15. března 1995
Dokončení	13. září 1999
Otevření	27. listopadu 2000
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lærdalský tunel (v norštině Lærdalstunnelen) je silniční tunel dlouhý 24,5 km spojující města Lærdal a Aurland v kraji Sogn og Fjordane, Norsko, cca 220 km severozápadně od Osla. Tunel je součástí silničního tahu E16, který je severní spojnicí mezi Oslem a Bergenem.

Lokalita

Obě města, která jsou tunelem spojena, leží na menších ramenech velkého Sognefjordu, Lærdalsfjordu a Aurlandsfjordu. Tunel nahrazuje původní silnici, vedoucí přes hřebeny hor mezi oběma městy a procházející kolem vrcholu Blåskavlen (1809 m n. m.).

Popis tunelu

Z pohledu doby ražby tunelu patří tento k mladším tunelům v Norsku. Stavba tunelu byla zahájena 15. března 1995. Z toho vyplývá i použití moderních technologií a postupů při ražbě.

Směrem od Aurlandu má tunel stoupání 2,1 % v délce téměř 12 km, střední část v délce cca 6 km má sklon 0,7 % směrem k Lærdalu, část u Lærdalu v délce cca 6 km má sklon 2,7 %. Sklon tunelu má význam v tom, že přirozeným způsobem zajišťuje odvod prosakující vody.

Ražba tunelu byla dokončena 13. září 1999 a po dokončovacích pracích byl tunel dne 27. listopadu 2000 oficiálně uveden do provozu, stavební délka tunelu je 24,5 km. Odvětrání tunelu je řešeno pomocí nucené ventilace.

Konstrukce tunelu bere v úvahu stresovou zátěž, jíž jsou vystavováni řidiči jedoucí dlouhými tunely. Jedná se o následující faktory: jízda stísněným prostorem a nedostatek přirozeného osvětlení. Z tohoto důvodu je tubus tunelu rozdělen na čtyři části třemi příčnými tunely. Příčné tunely narušují jednotvárnost hlavního tubusu. „Tunelové kapsy“, tj. rozšíření prostoru v tunelu na 30 m poskytují rozptýlení a umožňují řidičům odpočinek. Tato místa jsou záměrně přesvětlena tak, aby mohl organismus opticky-světelně relaxovat. Osvětlení je barevně řešeno, aby modré nasvícení stropu připomínalo oblohu. Technické řešení tunelu zajišťuje přenos signálu GSM a rádiových stanic NRK P1 a P4.

Ačkoliv výstavba tunelu byla nákladná, neplatí se zde mýtné. Důvodem je celková úspora následných nákladů, které by musely být vynaloženy na údržbu 56 km dlouhé horské silnice hlavně v zimních měsících a řešení častých dopravních nehod způsobených na této staré a úzké silnici plné stoupání a serpentin. Spotřeba paliva je při průjezdu tunelem mnohem nižší a úspora času více než dvojnásobná.

Srovnání

Železniční tunely jako Seikanský tunel v Japonsku a Eurotunel mezi Anglií a Francií přesahují 50 kilometrů. Mezi silničními tunely drží Lærdalský tunel prvenství, je nejdelším silničním tunelem světa.

• 

  Tubus tunelu s odpočívadlem

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lærdalský tunel na Wikimedia Commons

• https://web.archive.org/web/20100217062447/http://www.lotsberg.net/data/norway/laerdal/tunnel.html
• https://www.bergen-guide.com/538.htm Archivováno 9. 3. 2022 na Wayback Machine.