Lékaři proti jaderné válce

Lékaři proti jaderné válce
Zakladatel	Bernard Lown Jevgenij Čazov
Vznik	1980
Typ	Nestátní organizace
Sídlo	Somerville Massachusetts
Souřadnice	42°25′39″ s. š., 71°4′34″ z. d.
Ocenění	UNESCO Prize for Peace Education (1984) Nobelova cena za mír (1985)
Oficiální web	www.ippnw.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lékaři proti jaderné válce (International Physicians for the Prevention of Nuclear War, IPPNW) je mezinárodní federace 63 národních lékařských organizací sdružující lékaře, studenty medicíny, další zdravotnické pracovníky a zainteresované lidi, kteří se snaží pomáhat zabránit jaderné válce a která podporuje jaderné odzbrojení. IPPNW se nicméně snaží předcházet všem válkám, podporovat nenásilné řešení konfliktů a minimalizovat dopady války a příprav na válku na zdraví, rozvoj a životní prostředí. Ačkoli zrušení jaderných zbraní je nejvyšší prioritou IPPNW, uvědomuje si, že militarismus a válka připravují bohaté i chudé společnosti o zdroje na ochranu a podporu zdraví. Z tohoto důvodu se IPPNW zabývá problematikou pozemních min, ručních palných a lehkých zbraní, chemických a biologických zbraní a zadlužením rozvojového světa.^[1]

IPPNW byla založena v prosinci roku 1980 lékaři z USA a bývalého Sovětského svazu, kteří sdíleli společný závazek zabránit jaderné válce mezi svými zeměmi. Celosvětová federace lékařských odborníků se spojila, aby vysvětlila lékařská a vědecká fakta o jaderné válce politikům a veřejnosti a aby se zasadila o odstranění jaderných zbraní. Za svou práci obdržela IPPNW v roce 1985 Nobelovu cenu míru. Zůstala lídrem globálního hnutí za svět bez jaderných zbraní a v roce 2007 zahájila Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN), která v roce 2017 získala Nobelovu cenu míru za práci, jejímž cílem je upozornit na katastrofální humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní, a za průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu těchto zbraní.

Na začátku devadesátých let měla měla IPPNW okolo 200 000 členů z více než 60 zemí. Sídlí v Somerville v Massachusetts.^[2] Českou sekcí organizace Lékaři proti jaderné válce IPPNW je odborná společnost Lékaři za bezpečný život na Zemi.^[3]

Historie

Kardiologové Bernard Lown ze Spojených států amerických a Jevgenij Čazov ze Sovětského svazu se seznámili v 60. letech 20. století a oba se obávali zdravotních dopadů jaderné války. Přestože během studené války patřili k opačným táborům, dohodli se na založení mezinárodní organizace lékařů, která by se snažila čelit závodům v jaderném zbrojení.^[4]

Vy i já se zabýváme otázkou náhlého úmrtí. Náhlá srdeční smrt ale není to, co nás momentálně ohrožuje, je to náhlá jaderná smrt.

Z dopisu Bernarda Lowna Jevgeniji Čazovovi

IPPNW byla založena v roce 1980. V době, kdy byl svět rozdělen na dva militarizované tábory stojící na pokraji jaderné války, se malá skupina sovětských a amerických lékařů rozhodla jednat. Usoudili, že společný zájem na přežití je silnější než jejich ideologické rozdíly a věřili, že jejich povinností jako lékařů je zabránit jaderné válce.

Zakládající členové Bernard Lown, Jim Muller, Eric Chivian a Herb Abrams z USA a Jevgenij Čazov, Michail Kuzin a Leonid Iljin ze Sovětského svazu se na schůzce v Ženevě v prosinci 1980 zavázali, že se zaměří na prevenci jaderné války a na šíření povědomí o zdravotních účincích a nebezpečí jaderné války na mezinárodní úrovni spolu s posilováním vazeb lékařské komunity mezi Sovětským svazem a USA. O rok později se v americkém Airlie ve Virginii konal první kongres IPPNW, kterého se zúčastnilo 80 lékařů z 12 zemí. S každým dalším takovým setkáním počet účastníků rostl a během čtyř let se Lownovi a Čazovovi podařilo do mírového hnutí zapojit více než 150 000 lékařů z celého světa.^[2]

Zorganizovali tým, který prováděl pečlivý vědecký výzkum na základě údajů shromážděných japonskými kolegy, kteří studovali účinky atomových bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki. Využili jejich poznatky o zdravotních následcích popálenin, ozáření a výbuchu a vyslovili varování pro lidstvo o tom, že jaderná válka by byla katastrofou, na niž by nebyl žádný lék.

Během prvních pěti let své existence IPPNW v úzké spolupráci s americkou a ruskou pobočkou vzdělávala zdravotníky, politické představitele a veřejnost o zdravotních a environmentálních důsledcích jaderné války. Za toto úsilí, které sjednotilo lékaře napříč studenou válkou, získala IPPNW v roce 1984 cenu UNESCO za mírové vzdělávání a v roce 1985 Nobelovu cenu míru.^[5]

V průběhu 80. a 90. let 20. století IPPNW komplexně dokumentovala zdravotní a environmentální dopady výroby, testování a používání jaderných zbraní. V článcích a komentářích v odborných časopisech a knihách i v denním tisku vysvětlovala, jak obrovskou cenu platí státy, které usilují o jaderné zbraně. IPPNW a přidružené organizace shromáždily a analyzovaly údaje, které veřejnosti poskytly hodnocení zdravotních a environmentálních nákladů spojených s úsilím o bezpečnost prostřednictvím jaderných zbraní.^[6]

IPPNW a její pobočky nejen vzdělávaly veřejnost, ale také podporovaly občany v jaderných státech, aby protestovali a změnili politiku svých vlád. IPPNW věří, že aktivní zapojení občanské společnosti a milionů lidí je pro zrušení jaderných zbraní a zabránění válce nezbytné. Aktivisté z řad lékařů se významně podíleli na kampaních za zákaz atmosférických a podzemních jaderných zkušebních výbuchů a na pomoci při uzavření zkušebních jaderných zařízení a výrobních závodů jaderných zbraní.^[6]

Když se studená válka chýlila ke konci, IPPNW se rozrostla na přibližně 200 000 lékařů, zdravotnických pracovníků a znepokojených občanů ve všech regionech světa.^[6]

Postupem času se organizace zapojila i do dalších mírových iniciativ a humanitárních akcí. Během války v Perském zálivu vyslala IPPNW do oblasti konfliktu své odborníky, aby zkoumali následky války a organizace dodala tuny zdravotnického vybavení a léků.^[2] Významným krokem IPPNW do nejaderné oblasti byla celosvětová kampaň za zákaz nášlapných min z 90. let 20. století.^[7]

V roce 1992, po rozpadu Sovětského svazu, se IPPNW angažovala v přesvědčování představitelů Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny, aby se vzdali jaderného potenciálu nacházejícího se na jejich území. Mezitím v Africe začaly organizace přidružené k IPPNW organizovat pomoc obětem války v Somálsku.^[2]

V roce 2001 IPPNW zahájila program Aiming for Prevention, jehož cílem je prevence ozbrojeného násilí. Za touto iniciativou stojí pobočky IPPNW především ze subsaharské Afriky, Latinské Ameriky a jižní Asie, které sídlí v oblastech, kde je ozbrojené násilí stálou hrozbou a spotřebovává značnou část rozpočtů na zdravotní péči.^[7]

V roce 2007 zahájila IPPNW Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (International Campaign to Abolish Nuclear Weapons, ICAN), která v současné době sdružuje přes 600 partnerských nevládních organizací ve více než 100 zemích. IPPNW byla vedoucí nevládní organizací v této kampani občanské společnosti za smlouvu o zákazu a zrušení jaderných zbraní, která by vedla k jejich celosvětovému odstranění. ICAN obdržela v roce 2017 Nobelovu cenu míru za svou roli při dosažení Smlouvy o zákazu jaderných zbraní, která byla přijata v OSN v červenci téhož roku.^[8]

IPPNW je aktivním účastníkem Aliance pro prevenci násilí (Violence Prevention Alliance) Světové zdravotnické organizace. Jako člen koalice občanské společnosti Control Arms se podílela na úspěšné kampani za Smlouvu o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty, ATT), která vstoupila v platnost 24. prosince 2014^[9] a reguluje mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi.^[10]

Cena UNESCO za mírové vzdělávání

Dne 30. října 1984 obdržela IPPNW v sídle UNESCO v Paříži Cenu UNESCO za mírovou výchovu, konkrétně za to, že „mobilizovala svědomí statisíců lidí na celém světě ve prospěch míru a proti termonukleárnímu holocaustu“.^[11] Ocenění převzali jménem IPPNW Bernard Lown a Jevgenij Čazov.

Nobelova cena

Dne 10. prosince 1985 byla IPPNW v norském Oslu udělena Nobelova cena míru za „šíření důvěryhodných informací a vytváření povědomí o katastrofálních důsledcích atomové války“.^[5] Jménem IPPNW ocenění převzali Bernard Lown a Jevgenij Čazov. Čazov byl kritizován obhájci lidských práv za to, že se v roce 1973 podílel na politických útocích proti bývalému sovětskému fyzikovi Andreji Sacharovovi, který sám získal Nobelovu cenu míru v roce 1975.^[12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku International Physicians for the Prevention of Nuclear War na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lékaři proti jaderné válce na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky