Líšeň (zámek)
| Zámek Líšeň | |
|---|---|
 Hlavní průčelí | |
| Účel stavby | |
hotel, restaurace | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, klasicismus |
| Architekt | Christian Alexander Oedtl |
| Výstavba | 20. léta 18. stol. |
| Přestavba | 1. polovina 19. století |
| Stavebník | Jan Kryštof z Freyenfelsu |
| Další majitelé | Freyenfelsové, Belcrediové, ČSSR |
| Současný majitel | Belcrediové |
| Poloha | |
| Adresa | Pohankova 34/10, Brno-Líšeň,  Česko |
| Ulice | Pohankova |
| Souřadnice | 49°12′18,89″ s. š., 16°41′49,98″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 47821/7-40 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Líšeň se nachází v centru městské části Brno-Líšeň v okrese Brno-město. Trojkřídlý jednopatrový barokní zámek vznikl po roce 1714 přestavbou starší renesanční tvrze, na počátku 19. století prošel úpravami. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Na místě současného zámku stávala renesanční tvrz z počátku 17. století. Roku 1714 získal líšeňské panství Jan Kryštof z Freyenfelsu, který následně započal s výstavbou nového zámku na místě starší tvrze. Jeho projekt pravděpodobně vytvořil architekt Christian Alexander Oedtl. Sochařskou výzdobu zámku a parku zhotovil Antonín Schweigl. Zřejmě roku 1724 nebo 1727 byla přistavěna zámecká kaple. Roku 1819 zámek a panství zdědil rod Belcrediů, kteří zámek nechali upravit v klasicistním stylu. Před rokem 1826 byla původní barokní zahrada upravena na přírodně krajinářský park, zachovala si však původní dispozici.[2][3] Zámek sloužil jako sídlo rodu až do roku 1949, kdy byl zabaven československým státem. Na zámku byla v roce 1967 zřízena obřadní síň. V roce 1992 byl zchátralý zámek Belcrediům restituován. Po rekonstrukci zámek slouží jako hotel a místo pro pořádání kulturních a společenských akcí.[4]
Popis
Líšeňský zámek se nachází v centru městské části, východně od náměstí. Je to trojkřídlá jednopatrová dvoutraktová budova. Na delší hlavní západní křídlo navazují na jeho koncích kratší příčná křídla. Dvůr uzavírá z východní strany jednopatrová krytá otevřená chodba. Z východní strany na zámek navazují budovy hospodářského dvora. Fasády zámku jsou hladké, patra člení kordonová římsa. Okna přízemí hlavního průčelí rámují šambrány, v patře doplněné suprafenestrami a římsami. V ose průčelí hlavního křídla je umístěn hlavní vchod s balkonovým portikem, nesený čtyřmi pilíři. Podstřešní římsa nad balkonem nese znak a motto Belcrediů: „Et a Domino factum est istud“ (A od Pána učiněno jest toto). Za vstupem se nachází klenutá pilířová hala, s dvouramenným schodištěm vedoucím do patra. Místnosti v přízemí mají převážně klenuté stropy, v patře jsou místnosti plochostropé.[2]
Z vnějšího průčelí jižního křídla vystupuje rizalit kaple s volutovým štítem. Do prostor kaple v prvním patře vede dvouramenné schodiště. Kaple oválného půdorysu je završena nízkou kopulí. Interiér kaple zdobí štuky Giacoma Antonia Corbelliniho a dvou neznámých malířů. Na vrcholu klenby je freska svaté Trojice, obklopená štukovým rámem.[2]
Při jižní straně líšeňského zámku se rozkládá volně řešený park o rozloze 1,5 ha[5], kde převažují vzrostlé stromy rostoucí roztroušené na celé ploše, mimo menšího palouku v zadní části. Volně řešený park vznikl „anglikanizací“ původního, osově řešeného, při přestavbě zámku. Z rysů typických pro původní park zůstaly dvě aleje. Střední osa měla původně jako dominantu dvojramenné schodiště s výzdobou. Karel Hieke zde v roce 1985 popisuje výskyt 8 jehličnanů a 44 listnáčů. Z jehličnanů udává zeravy T. orientalis, T. occidentalis 'Wareana', smrk P. abies 'Barryi'. Z listnáčů popisuje buky F. silvatica 'Aplenifolia' a F. silvatica 'Atropunicea', javor jasanolistý A. negundo šácholan M. acuminata, lípu zelenou, a zimostrázy vždyzelené 'Eleagnus'.[5]
Galerie
(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0pohled od severovýchodu
hlavní vchod
schodiště jižního křídla
nádvoří
obřadní síň
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-02]. Identifikátor záznamu 160819 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 234–235.
- ↑ ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1., Jižní Morava.. Praha: Svoboda, 1981. 364 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 143–144.
- ↑ Zámek Belcredi v Líšni [online]. Statutární město Brno, MČ Brno - Líšeň, rev. 2012-05-15 [cit. 2017-04-02]. Dostupné online.
- ↑ a b HIEKE, Karel. Moravské zámecké parky a zahrady. [s.l.]: SZN, 1985. S. 145.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Líšeň na Wikimedia Commons - www.zamekbelcredi.cz – oficiální stránky zámku
- Belcrediové, Modrá krev, Česká televize
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0
Brno-Líšeň - Líšeňský zámek ve Staré Líšni focený od Kostelíčku
