Líšnice (okres Praha-západ)

Líšnice
Spálený mlýn a Bojovský potok
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Mníšek pod Brdy
Obec s rozšířenou působností	Černošice (správní obvod)
Okres	Praha-západ
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′20″ s. š., 14°19′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	791 (2023)[1]
Rozloha	7,40 km²[2]
Katastrální území	Líšnice u Prahy
Nadmořská výška	359 m n. m.
PSČ	252 03
Počet domů	243 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Líšnice č. evid. 175 252 10 Mníšek pod Brdy urad@obeclisnice.eu
Starostka	Hana Navrátilová
Oficiální web: www.obeclisnice.eu
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Líšnice
Další údaje
Kód obce	539457
Kód části obce	85057
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Líšnice (j. č., tedy: ta Líšnice, do Líšnice, v Líšnici) se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi 8 km jižně od města Černošice. Žije zde 791^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1337, kdy král Jan Lucemburský zastavil Petrovi z Rožmberka zdejší rýžoviště zlata (aurifodinas in Lesstnyczie). Tehdy byla ještě Líšnice nepatrnou osadou (skládající se ze čtyř usedlostí) uprostřed lesů, patřících zbraslavskému klášteru; k zásadnímu rozšíření a oficiálnímu založení vsi zakládací listinou došlo roku 1345, kdy byla vyměřena prostorná náves a zřízeny dvě desítky nových usedlostí. Severní řada usedlostí nesla název Velká Strana, jižní řada Malá Strana. V téže době byl zřejmě založen i kostel Všech svatých, zmiňovaný k roku 1369. Za třicetileté války byla zdevastována horní část vesnice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav^[4]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
• 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav^[5]
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav^[6]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav^[7]
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav^[8]
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih^[9]
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Líšnice (355 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[10] 3 hostince, kolář, krejčí, mlýn, obuvník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Líšnici, 2 trafiky.

Stavby

• Kostel Všech svatých, barokní, původně dřevěná gotická stavba, založena současně se vsí; poprvé je zmíněna k roku 1369. Kolem roku 1730 byl původní dřevěný kostel nahrazen renesančním kamenným. Po požáru roku 1883 byla původní cibulovitá báň nahrazena jehlancovitě prolamovanou střechou.

• Hostinec U Křížů – jeho minolost sahá k počátkům vsi ve 14. století. Hostinec byl a je i centrem kulturního života obce, slouží jako kulturní sál a koncem 19. století, kdy se děti nevešly do školní budovy, zde probíhalo i školní vyučování.
• Spálený mlýn – v severní části čtvrti Svatopluka Čecha, na soutoku Bojovského a Líšnického potoka; Spálený mlýn byl založen se vsí. Z roku 1698, po třicetileté válce, se dochoval záznam, podle nějž mlýn zmiňovaný jako pustý pod názvem Spálený prodal zbraslavský opat Matěji Dvorskému. Podle pověstí měli ve mlýně útočiště a modlitebnu Čeští bratři. Ve druhé polovině 20. století mlýn opět zpustl, v 90. letech jej zakoupil Vladimír Mertlík a přebudoval v penzion.^[11]
• Škola – datum založení není známo, funkce kantora se ve farních matrikách objevuje od roku 1696. Zpočátku se vyučovalo v domcích, první školní budova (č. p. 24) pochází z období mezi lety 1780 a 1790. Nová jednotřídní škola, v místech dnešní školy, byla pak postavena začátkem 19. století, v letech 1863–1864 rozšířena o druhou třídu. Od roku 1876 byla třetí třída zřízena v hostinci U Křížů. V roce 1888 byla původní školní třída přepážkou rozdělena na dvě. Přístavba roku 1902 školu přiblížila dnešní podobě. Malotřídní školu se podařilo uchovat dodnes. Zdejší škola ze zasloužila o vybudování naučné stezky Líšnice a podílí se na kulturním životě obce.

Severně od vesnice Líšnice, v místě zvaném v minulosti Korýtka, byl kolem roku 1930 vybudován golfový areál. Počátkem 60. let byl obnoven a doplněn o další vybavení pod hlavičkou Správy služeb diplomatickému sboru. Dnes působí opět jako golfový klub, který nabízí svůj areál i veřejnosti.

V severní části území obce, nedaleko Řitky, severně od dálnice D4, se nachází chatová oblast s názvem Jiráskova čtvrť (zvaná též Varadov^[12]). Chatová oblast ve východní části, při levém břehu Bojovského potoka, se nazývá Čtvrť Svatopluka Čecha.

Svůj dům si zde nechal postavit český tenista Tomáš Berdych.^[13]

Doprava

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Území obce protíná dálnice D4 mezi exitem 10 (Jíloviště) a exitem 15 (Řitka). Do obce vedou silnice III. třídy, spojují Řitku a Klínec. Další silnice III. třídy vede údolím Bojovského potoka při východním okraji území obce.

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – Přímo přes Líšnici projíždí v pracovních dnech autobusová linka PID č. 318, která má přímo ve vsi zastávku „Líšnice“ a na okraji líšnického území má zastávku „Řitka, hlavní silnice“. Další autobusové linky projíždějí celotýdenně po dálnici D4, na níž mají u osady Jiráskova čtvrť zastávku „Líšnice, hlavní silnice“ a na území Líšnice v bezprostřední blízkosti Řitky zastávku „Řitka, hlavní silnice“. Čtvrť Svatopluka Čecha je veřejnou dopravou obsluhována z údolí Bojovského potoka: u hranice Líšnice se nachází železniční zastávka Bojov na dobříšské větvi tratě 210 a v zastávkách „Čisovice, Bojov, žel. zast.“ (na území Líšnice leží jen zastávka pro směr k Jílovišti) a „Líšnice, Spálený mlýn“ (zastávky leží již na území Klínce) v pracovních dnech zastavuje autobusová linka PID č. 449.

Turistika

Vzhledem k blízkosti hlavního města Prahy a dobrému přímému dopravnímu spojení s ní je oblast hojně navštěvovaná pěšími turisty i cyklisty. Rekreační ráz dodávají území obce i obě chatové oblasti.

Z Řitky přes Líšnici ke Spálenému mlýnu prochází modře značený nečíslovaný cyklistický okruh regionu Mníšecko. Částečně souběžně s ním vede žlutě značená pěší trasa k železniční zastávce Bojov, u níž navazuje mimo jiné i pěší zeleně značená trasa ke Spálenému mlýnu. Přes Jiráskovu čtvrť prochází červeně značený cyklistický okruh regionu Mníšecko. V údolí Bojovského potoka na hranici obce navazují na modře značený cyklistický okruh cyklotrasa č. 8130 směrem k Mníšku pod Brdy a červený nečíslovaný okruh směrem ke Klínci.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Líšnice na Wikimedia Commons
• Líšnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• www.obeclisnice.eu — Oficiální webové stránky obce
• Naučná stezka Líšnice, zřídila základní škola v Líšnici v roce 1998, kompletní texty na stránkách stezky.info
• Blog Líšnice Archivováno 9. 2. 2010 na Wayback Machine. Informace o Líšnici, jejím okolí, dění v obci, turistice a dalších možnostech pro její obyvatele i turisty.