Lída Hynková

Lída Hynková
Rodné jménoLudmila Bobková
Narození14. července 1908
Jaroměřice nad Rokytnou nebo Jaroměřice
Úmrtí9. října 1988 (ve věku 80 let)
Praha
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánímalířka, publicistka a právnička
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lída Hynková (jinak též Ludmila Hynková, rozená Ludmila Bobková, 14. července 1908, Jaroměřice nad Rokytnou – 9. října 1988, Praha) byla česká právnička a malířka.

Biografie

Ludmila Hynková se narodila v roce 1908 v Jaroměřicích nad Rokytnou, brzy po narození se odstěhovala do Břeclavi, kde absolvovala obecnou školu a gymnázium, následně nastoupila na Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kterou však musela z důvodu uzavření vysokých škol během druhé světové války přerušit. Během války se věnovala malbě a soukromě studovala malířství u Jana Čarty, Bedřicha Hosera, Václava Radimského a Jakuba Obrovského.[1] Po znovuotevření vysokých škol dokončila studium a získala doktorát práv. Již během studia malovala a také vystavovala a tak se místo praktikování práva začala věnovat malbě. V roce 1948 se stala členkou slovenského horolezeckého klubu JAMES a také se stala členkou spolku výtvarných umělců Marold. Věnovala se tak malbě tatranských krajinných motivů a horolezectví.[2] V roce 1970 získala pamětní medaili za rozvoj národní kultury a o rok později získala za propagaci Vysokých Tater pamětní medaili klubu James. Mezi lety 1974 a 1979 se věnovala cestování, studijně navštívila Maďarsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Švýcarsko, Francii, SSSR, Dánsko, Nepál a další, na všech těchto místech se věnovala malbě. Později onemocněla a věnovala se práci ve svazu invalidů.[3][4]

Působila v Praze, Vysokých Tatrách, Kolíně a Jaroměřicích nad Rokytnou.[3]

Ocenění

  • Pamětní medaile za rozvoj národní kultury, 1970
  • Pamětní medaile klubu JAMES za propagaci Vysokých Tater, 1971
  • Pamětní medaile Starého Smokovce za malířské dílo s tatranskou tematikou, 1978
  • Čestný odznak Svazu invalidů "Za zásluhy"
  • V roce 1969 byla oceněna při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.[5]

Výstavy

Autorské

  • 1966, Podtatranské múzeum, Poprad (Ludmila Hynková)
  • 1968, Jaroměřice nad Rokytnou[3]
  • 1978, Tatranská galéria, Horný Smokovec, Vysoké Tatry (Lída Hynková: Tatranské motívy)
  • 1980, Tatranská galéria, Horný Smokovec, Vysoké Tatry (Lída Hynková: Vysokohorské motivy)
  • 1983, Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, Jaroměřice nad Rokytnou (Lída Hynková: Obrazy)
  • 1985, Dům kultury SONP Kladno, Kladno (Lída Hynková: Horské motivy)
  • 1985, Výstavní síň společenského domu Vltava, Kralupy nad Vltavou (Lída Hynková: Obrazy)
  • 1987, Vlastivedné múzeum, Topoľčany (Dr. Lída Hynková: Obrazy)
  • 1988, Dům slovenské kultury, Praha 1 (Lída Hynková: Obrazy Vysokých Tatier)
  • 1998, Jaroměřice nad Rokytnou[3]

Kolektivní

  • 1981, Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb (Lída Hynková, Jiří Altmann, JIndřich Wielgus)
  • 1984, Středočeská galerie, Praha (3. členská výstava středočeských výtvarníků)
  • 1986, Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb (Přírůstky do sbírek za léta 1981-1985)
  • 2006, Paços de Concelho, Sintra (Tatry v umění / Tatras in Arts)
  • 2007, Praha (Tatry v umění)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 15. 
  2. ↑ Lída Hynková – Své nadání zasvětlia horám [online]. 1995 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d JUDr. Ludmila (Lída) Hynková (roz. Bobková) [online]. Jaroměřice nad Rokytnou: Jaroměřice nad Rokytnou [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Lída Hynková Bobková [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ocenění Ministerstva kultury pamětní medailí ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Bulletin Společnosti Otokara Březiny. 09.2018, roč. 2018, čís. 72, s. 16. 

Externí odkazy